Antwort Ve kterém století před naším letopočtem žil Démosthenés athénský řečník? Weitere Antworten – Kdy vzniklo antické Řecko

Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku. V širším pojetí zahrnuje dobu od příchodu řeckých kmenů do egejské oblasti v 2. tisíciletí př. n. l. až po dobu nadvlády římské říše a formování říše byzantské (4.Pojem starověk označuje historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě a v oblasti Středomoří, časově ohraničené jednak koncem pravěku (4. tisíciletí př. n. l.), jednak počátkem středověku (od 6./7. století).Ve starověku vznikají první státy, dochází k vynálezu písma a rozvíjí se vzdělanost. Proto mluvíme o prvních starověkých státech jako o kolébce civilizace. Základními podmínkami vzniku byla trvalá sídliště a rozdělení obyvatel dle majetku. Podle místa vzniku dělíme státy na staroorientální a antické.

Jak se žilo ve starověkém Řecku : Řecké domy byly zařízeny velmi prostě, Řekové ještě neznali skříně a oblečení ukládali do zdobených truhlic. v domech měli ještě postele, stoly, lehátka, stoličky, sedačky a křesla s opěradly pro ruce nazývané thronos, z čehož plyne název pro trůn. Vše bylo vyrobeno z kamene či bronzu, vzácněji pak ze dřeva.

Kdy se osamostatnilo Řecko

Po rozdělení jejich impéria zde až do nástupu osmanských Turků v 15. století vzkvétala Byzantská říše. Pod Turky úpělo Řecko až do roku 1830, kdy se osamostatnilo.

Kdy byla antika : Samotný pojem antika pochází z latinského antiquitas, což znamená mj. starý věk. Časově toto období spadá zhruba do období 1000 před Kristem – 500 po Kristu. Pojmem antika chápeme nejen dějiny starověkého Řecka a Říma, ale také dějiny zemí, které byly pod jejich vlivem.

Za počátek pravěku považujeme přibližný výskyt tvorby prvních kamenných nástrojů předchůdcem člověka (asi 3 milióny let před Kr.). Závěr pravěku lze ztotožnit se vznikem staroorientálních států a vznikem písma (4. tisíciletí před Kr.), v Evropě však až v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem); za jeho konec pak zánik říše západořímské (476 po Kristu).

Jak jdou za sebou období

Obsah

1.1 Pravěk.
1.2 Starověk.
1.3 Středověk.
1.4 Novověk.
1.5 Moderní doba.

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).Starověký Řím

Řím Roma (la) ← ← 753 př. n. l.–476 n. l. (565) → → znak
Geografie Římská republika Římská říše Západořímská říše Východořímská (Byzantská) říše
Státní útvar
Státní zřízení	volená monarchie (753–509 př. n. l.) konstituční republika (509–27 př. n. l.) polovolená absolutní monarchie (27 př. n. l.–476 n. l.)

Vznik Athén spadá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský hrad.

Kdo v 15 století před naším letopočtem ovládl Krétu : 15. století př. n. l. – ovládl Krétu řecký kmen – Achájové. Nacházelo se na jihu Balkánského poloostrova, na poloostrově Peloponésu, na ostrovech v Egejském a Jónském moři.

Kdy Řím dobyl Řecko : Realizace tohoto cíle se ujal makedonský král Filip II., který v letech 359 až 338 př. n. l. dobyl téměř celé Řecko a velké části na sever a na východ od Makedonie ležících území Ilýrie a Thrákie.

Co bylo před antikou

Pojem Antika

Antika se tak stala normou, kterou se řídilo umění období klasicismu. Dalším vývojem prošel výraz v 19. století v souvislosti s rozvojem vědeckého bádání, zejména klasické filologie a později přechod od vzhlížení k idealizované minulosti k historismu.

Podle té se pravěk rozděluje na dvě etapy. První období se označuje jako přisvojovací hospodářství (paleolit a mezolit), druhé období se pak nazývá produktivní či výrobní hospodářství (od neolitu), protože se člověk neživil již jen tím, co mu poskytne příroda, ale také tím, co sám vyrobí.Za počátek středověku se nejobvykleji stanovuje pád západořímské říše roku 476, za jeho konec se nejčastěji udává rok 1492, což je rok objevení Ameriky, ale také zároveň rok dobytí poslední arabské pevnosti na Pyrenejském poloostrově.