Antwort V jakých oblastech lidské činnosti se používají mapy? Weitere Antworten – Ve kterých oblastech lidské činnosti se používají mapy

V jakých oblastech lidské činnosti se používají mapy?
komunikace (pozemní, námořní, letecké, dorozumívací aj.), průmyslové, zemědělské, dopravní a jiné socioekonomické jevy a objekty, hranice (politické a správní), další výtvory lidské činnosti.Měřítko bývá vyjádřeno číslem nebo podílem, který udává, kolik jednotek na mapě odpovídá jedné jednotce ve skutečném světě. Například měřítko 1 : 100 000 znamená, že jeden centimetr na mapě představuje 100 000 centimetrů na terénu (tedy 1 kilometr).Základní kompoziční prvky mapy jsou název, měřítko, legenda, mapové pole a tiráž. Nadstavbové kompoziční prvky bývají označovány jako marginálie. měřítko, vysvětlivky (legendu), tirážní údaje aj. popisu mapy a orientace mapového obsahu ke světovým stranám.

Jaké jsou druhy map : Druhy mapy podle obsahu

katastrální – zachycují pozemkové vlastnictví
topografické – podrobné mapy obvykle velkých měřítek.
obecně zeměpisné – základní přehled hlavních objektů a jevů zemského povrchu (pohoří, vodstvo, sídla, komunikace)
tematické – zaměřeny na konkrétní jev (politické, průmyslové, hydrologické, …)

Co je to tiráž na mapě

Legenda – seznam mapového klíče Tiráž – jsou informace, týkající se tvorby samotné mapy. Měla by obsahovat jméno autora, místo a rok vydání.

Co to je Polohopis : polohopis – vyznačuje umístění objektu jeho půdorysem nebo smluvenou značkou ve vodorovném smyslu. U map velkého měřítka se polohopis vyjadřuje věrným půdorysem se všemi zobrazitelnými podrobnostmi. U map menšího měřítka se polohopis upravuje, zjednodušuje a posunuje, případně nahrazuje mapovou značnou, viz.

Číselné měříko

V naprosté většině případů vyjadřuje, kolika centimetrům ve skutečnosti odpovídá jeden centimetr na nezkreslené mapě. Na mapě s měřítkem 1 : 10 000 tak 1 cm odpovídá 10 000 cm ve skutečnosti, tzn. 1 cm na mapě = 100 m ve skutečnosti.

Měřítko mapy udává poměr vzdálenosti na mapě ku vzdálenosti ve skutečnosti. Na mapě jsou vzdálenost a-krát menší než ve skutečnosti. Ve skutečnosti jsou vzdálenosti a-krát větší než na mapě. Měřítko mapy 1:100 000 znamená, že 1 cm na mapě znamená 100 000 cm ve skutečnosti.

Proč nám mapy lžou

Kniha o záměrných chybách na mapách poskytuje nový úhel pohledu na danou problematiku. Kniha je psaná pro čtenáře, kteří mapy používají, zejména pro ty, kdo mapy čtou pozorně a v neposlední řadě i pro ty, kteří mapy vytvářejí. Autor v knize vysvětluje skutečnost, že všechny mapy zkreslují realitu.Náš poměr tedy znamená, že 1 cm na mapě je ve skutečnosti 20 000 cm, což je 200 m. Na mapě je vzdálenost vždy menší, ve skutečnosti vždy větší. S měřítkem pracujeme jako s poměrem, můžeme ho tedy krátit nebo rozšiřovat. Při určení skutečné vzdálenosti vyjdeme z měřítka mapy.Mapové pole je pole v rámci celé mapy, které je vyplněné zvoleným územím, tedy tím, co si lidé často pod mapou představují. Mapové pole je nejdůležitější mapový kompoziční prvek, podle kterého se umisťují ostatní kompoziční prvky. Mapové pole tedy umisťujeme do mapy první.

Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.

Kde má být tiráž : V knize je tiráž zpravidla umisťována na poslední stranu knihy. Nesprávně bývá také umisťována na začátku knihy místo impresa. Tiráž obsahuje informace povinné (na základě zákona o neperiodických publikacích) a nepovinné.

Co má být v tiráži : Tiráž publikace

autor.
název publikace.
překladatel (jde-li o překlad)
název nakladatelství a adresa.
jméno a adresa tiskárny (nejde-li o e-knihu)
rok vydání
originální název díla a původního nakladatele (jde-li o překlad)

Jak je na mapách zachycen Polohopis

Polohopis je znázorněn pomocí bodových, liniových či plošných objektů a zahrnuje jak prvky přírodní (zejména prvky reliéfu, říční síť a krajinný pokryv) tak socio-geografické sféry (budovy a zastavěná území, dopravní cesty, administrativní členění apod.) Detailnost mapového obsahu je závislá na měřítku mapy.

polohopis – vyznačuje umístění objektu jeho půdorysem nebo smluvenou značkou ve vodorovném smyslu. U map velkého měřítka se polohopis vyjadřuje věrným půdorysem se všemi zobrazitelnými podrobnostmi. U map menšího měřítka se polohopis upravuje, zjednodušuje a posunuje, případně nahrazuje mapovou značnou, viz.Jeden decimetr [dm] má deset centimetrů nebo sto milimetrů. Do jednoho metru se vleze decimetr desetkrát.