V případě oceli dochází ke vzniku přesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe (tzv. martenzitu). Ten je charakteristický jemnou strukturou. Kalíme proto, abychom dosáhli vyšší, případně maximální tvrdosti výrobku nebo jeho pracovní plochy, například břitu.Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, tj. bez fázových a strukturních přeměn.Jak zvýšit tvrdost oceli Tvrdost oceli se získává ohřevem materiálu na austenizační teplotu 790-1200 °C s následným rychlým zchlazením (kalení) a popouštěním oceli.
Co je tepelné zpracovani oceli : Tepelné zpracování oceli
Pod pojmem TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ rozumíme všechny postupy, při nichž předmět nebo materiál v tuhém stavu záměrně ohříváme a ochlazujeme určitým způsobem tak, aby získal požadované vlastnosti.
Jak se kalí ocel
Kalení je způsob tepelného zpracování feritických ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Co se děje při kalení oceli : Kalení je postup tepelného zpracování ocelí, při kterém se dílec ohřívá na austenitizační (kalící) teplotu a po výdrži na této teplotě se následně ochladí tak, aby se v oceli změnila vnitřní struktura – dílec je tvrdý a křehký.
Dnes se ocel vyrábí metalurgickým procesem, během kterého se odstraňuje přebytečný uhlík a další nežádoucí prvky jako je fosfor a síra a dodáním žádoucích prvků, třeba manganu, hliníku či křemíku a dalších. Surové železo se vyrábí ve vysokých pecích redukcí oxidů železa obsažených v železné rudě. Ocel se obvykle dále zušlechťuje vhodným zpracováním (kalením, popouštěním) nebo povr- chovou úpravou (nátěry, pokovení, pasivace apod.). Prudkým ochlazením (kalením) se získává ocel velmi tvrdá, ale křehká. Pomalým zahříváním na 250 až 300 °C (popouštěním) se křehkost odstraní, ocel však zůstává tvrdá.
Proč se Žíhá
Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.Zušlechťování je kombinace kalení na martenzit a vysokoteplotního popouštění, přičemž vysokoteplotním popouštěním se rozumí popouštění na teploty od cca 400°C do 650°C. Cílem zušlechťování je dosažení optimálního poměru mezi pevností a houževnatostí oceli.Podle druhu oceli se kalí do různého prostředí: Kalení do vody – voda má silný ochlazovací účinek, používá se pro uhlíkové oceli Kalení do oleje – olej chladí pomaleji, používá se pro slitinové oceli Kalení na vzduchu – vzduch chladí nejpomaleji, probíhá u tzv. Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α. Vysoká tvrdost a pevnost patří mezi jeho základní vlastnosti. Vzniká jako podchlazený tuhý roztok při kalení. Při jeho vzniku dochází k bezdifúzní střihové přeměně a rychlost tvorby zárodků je přibližná rychlosti zvuku v kovech.
Co nasleduje po kalení : Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.
Co obsahuje ocel : OCEL je slitina železa s uhlíkem (do 2,14%) a doprovodnými prvky (Mn, Si, P, S, Cu), které se dostaly do oceli při výrobě. Kromě těchto doprovodných prvků obsahují některé oceli úmyslně přidané prvky, tzv. přísadové prvky, jako Cr, W, Mo, V, Ni aj. Ocel na výrobu spojovacího materiálu – maximálně 1,5% C.
Co je to nízkolegovaná ocel
Nízkolegované oceli
Mají podobné vlastnosti jako oceli nelegované, ale jsou vhodné pro tepelné zpracování. Tím u nich můžete ovlivnit mechanické vlastnosti. Se stoupajícím obsahem uhlíku stoupá i tvrdost po kalení, a to až do obsahu 0,85 % hmotnosti uhlíku. Pak už se kalením tvrdost nezvyšuje. Ocel k zušlechťování – oceli se středním obsahem uhlíku, které se po kalení popouštějí na vyšší teploty, aby se dosáhlo vysoké houževnatosti při zachování dobré pevnosti (např. ČSN 412042, 412050, 412051, 412052, …). Tyto oceli, jako materiál, lze také koupit už zušlechtěné. Ve třídě oceli za tečkou mají číslo 6, 7, 8.Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Co to je Cementovani : Cementace je proces zpevňující povrch, při kterém se difúzně přidává uhlík do povrchu ocelových dílů. To se uskuteční prostřednictvím ohřevu oceli nad transformační teplotu po stanovenou určitou dobu a v kontrolované nauhličující pracovní atmosféře .
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Proč se oceli po rychlém ochlazení popouštění? Weitere Antworten – Proč se kalí ocel
V případě oceli dochází ke vzniku přesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe (tzv. martenzitu). Ten je charakteristický jemnou strukturou. Kalíme proto, abychom dosáhli vyšší, případně maximální tvrdosti výrobku nebo jeho pracovní plochy, například břitu.Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, tj. bez fázových a strukturních přeměn.Jak zvýšit tvrdost oceli Tvrdost oceli se získává ohřevem materiálu na austenizační teplotu 790-1200 °C s následným rychlým zchlazením (kalení) a popouštěním oceli.
Co je tepelné zpracovani oceli : Tepelné zpracování oceli
Pod pojmem TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ rozumíme všechny postupy, při nichž předmět nebo materiál v tuhém stavu záměrně ohříváme a ochlazujeme určitým způsobem tak, aby získal požadované vlastnosti.
Jak se kalí ocel
Kalení je způsob tepelného zpracování feritických ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Co se děje při kalení oceli : Kalení je postup tepelného zpracování ocelí, při kterém se dílec ohřívá na austenitizační (kalící) teplotu a po výdrži na této teplotě se následně ochladí tak, aby se v oceli změnila vnitřní struktura – dílec je tvrdý a křehký.
Dnes se ocel vyrábí metalurgickým procesem, během kterého se odstraňuje přebytečný uhlík a další nežádoucí prvky jako je fosfor a síra a dodáním žádoucích prvků, třeba manganu, hliníku či křemíku a dalších. Surové železo se vyrábí ve vysokých pecích redukcí oxidů železa obsažených v železné rudě.
Ocel se obvykle dále zušlechťuje vhodným zpracováním (kalením, popouštěním) nebo povr- chovou úpravou (nátěry, pokovení, pasivace apod.). Prudkým ochlazením (kalením) se získává ocel velmi tvrdá, ale křehká. Pomalým zahříváním na 250 až 300 °C (popouštěním) se křehkost odstraní, ocel však zůstává tvrdá.
Proč se Žíhá
Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.Zušlechťování je kombinace kalení na martenzit a vysokoteplotního popouštění, přičemž vysokoteplotním popouštěním se rozumí popouštění na teploty od cca 400°C do 650°C. Cílem zušlechťování je dosažení optimálního poměru mezi pevností a houževnatostí oceli.Podle druhu oceli se kalí do různého prostředí: Kalení do vody – voda má silný ochlazovací účinek, používá se pro uhlíkové oceli Kalení do oleje – olej chladí pomaleji, používá se pro slitinové oceli Kalení na vzduchu – vzduch chladí nejpomaleji, probíhá u tzv.
Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α. Vysoká tvrdost a pevnost patří mezi jeho základní vlastnosti. Vzniká jako podchlazený tuhý roztok při kalení. Při jeho vzniku dochází k bezdifúzní střihové přeměně a rychlost tvorby zárodků je přibližná rychlosti zvuku v kovech.
Co nasleduje po kalení : Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.
Co obsahuje ocel : OCEL je slitina železa s uhlíkem (do 2,14%) a doprovodnými prvky (Mn, Si, P, S, Cu), které se dostaly do oceli při výrobě. Kromě těchto doprovodných prvků obsahují některé oceli úmyslně přidané prvky, tzv. přísadové prvky, jako Cr, W, Mo, V, Ni aj. Ocel na výrobu spojovacího materiálu – maximálně 1,5% C.
Co je to nízkolegovaná ocel
Nízkolegované oceli
Mají podobné vlastnosti jako oceli nelegované, ale jsou vhodné pro tepelné zpracování. Tím u nich můžete ovlivnit mechanické vlastnosti. Se stoupajícím obsahem uhlíku stoupá i tvrdost po kalení, a to až do obsahu 0,85 % hmotnosti uhlíku. Pak už se kalením tvrdost nezvyšuje.
Ocel k zušlechťování – oceli se středním obsahem uhlíku, které se po kalení popouštějí na vyšší teploty, aby se dosáhlo vysoké houževnatosti při zachování dobré pevnosti (např. ČSN 412042, 412050, 412051, 412052, …). Tyto oceli, jako materiál, lze také koupit už zušlechtěné. Ve třídě oceli za tečkou mají číslo 6, 7, 8.Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Co to je Cementovani : Cementace je proces zpevňující povrch, při kterém se difúzně přidává uhlík do povrchu ocelových dílů. To se uskuteční prostřednictvím ohřevu oceli nad transformační teplotu po stanovenou určitou dobu a v kontrolované nauhličující pracovní atmosféře .