Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.
Kdy chodí řehtat : Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Proč se říká Zelený čtvrtek
Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).
Kdo chodi řehtat : Semice – Někteří chlapci ani pořádně nevědí, proč se vlastně chodí řehtat. Ale chodí. Ve vsi má tento zvyk tradici a kluci od 6 do 14 let se sejdou každý rok. Někteří své řehtačky zdědili o po dědečcích.
Na Velikonoční neděli věřící pravidelně navštěvují kostel, kde se účastní bohoslužby. Z pravidla by kostel měli navštívit v novém oblečení a přinést s sebou beránka či mazanec, aby si ho nechali posvětit. Další tradice, která by se měla v tento den dodržovat, jistě potěší každou hospodyňku.
Ačkoliv se jedná o přirozený projev, měli bychom brát na zřetel i bezpečí účástníků šarvátek. Ačkoliv kůň neumí mluvit, umí řehtat. Řehtáním se koně zdraví mezi sebou, vítají příchozího oblíbeného jedince, ale také svého člověka. Kobyla řehtáním přivolává své hříbě, hřebec na svou osobu upozorňuje klisny.
Jak casto se chodi Hrkat
Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.
A řehtání Jde vlastně o velikonoční obchůzku obcí s hlučícími nástroji (řehtačky, hrkačky, trakaře), kdy zvuk těchto nástrojů nahrazuje bití zvonů, které „odletěli do Říma. Zvony znějí naposledy ve čtvrtek před Velkým pátkem, pak umlknou až do Bílé soboty. A právě v těchto dnech se řehtá.
Kdy koledují holky : Dívky vyrážejí na koledu dva týdny před Velikonocemi, a to hlavně na vesnicích, kde obchází domy a rodiny s pomlázkou. Na Rychnovsku je holčičí koleda už zažitá, takže kluci doma vyčkávají, až je holky přijdou vyšlehat. Také v rychnovském okrese se ale tradice liší místo od místa.
Co se nesmi na Bílou sobotu delat : Charakteristika Bílé soboty v římskokatolické tradici
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.
Kdy se nesmí věšet prádlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Koně mají velice často vrozené odznaky (na hlavě např. hvězdu nebo lysinu, či nohou např. bílou korunku) a různé barvy kopyt.Velmi silný akutní průjem může vést k ztrátě elektrolytů a velmi vážnému stavu. Také průjem u hříbat je vždy nutné řešit s veterinářem. Samozřejmě i chronický průjem je třeba vyšetřit a vyloučit různé příčiny.
Proč chodí Hrkači : V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Proč se řehtá? Weitere Antworten – Jaký význam má řehtačka
Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.
Kdy chodí řehtat : Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Proč se říká Zelený čtvrtek
Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).
Kdo chodi řehtat : Semice – Někteří chlapci ani pořádně nevědí, proč se vlastně chodí řehtat. Ale chodí. Ve vsi má tento zvyk tradici a kluci od 6 do 14 let se sejdou každý rok. Někteří své řehtačky zdědili o po dědečcích.
Na Velikonoční neděli věřící pravidelně navštěvují kostel, kde se účastní bohoslužby. Z pravidla by kostel měli navštívit v novém oblečení a přinést s sebou beránka či mazanec, aby si ho nechali posvětit. Další tradice, která by se měla v tento den dodržovat, jistě potěší každou hospodyňku.
Ačkoliv se jedná o přirozený projev, měli bychom brát na zřetel i bezpečí účástníků šarvátek. Ačkoliv kůň neumí mluvit, umí řehtat. Řehtáním se koně zdraví mezi sebou, vítají příchozího oblíbeného jedince, ale také svého člověka. Kobyla řehtáním přivolává své hříbě, hřebec na svou osobu upozorňuje klisny.
Jak casto se chodi Hrkat
Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.
A řehtání Jde vlastně o velikonoční obchůzku obcí s hlučícími nástroji (řehtačky, hrkačky, trakaře), kdy zvuk těchto nástrojů nahrazuje bití zvonů, které „odletěli do Říma. Zvony znějí naposledy ve čtvrtek před Velkým pátkem, pak umlknou až do Bílé soboty. A právě v těchto dnech se řehtá.
Kdy koledují holky : Dívky vyrážejí na koledu dva týdny před Velikonocemi, a to hlavně na vesnicích, kde obchází domy a rodiny s pomlázkou. Na Rychnovsku je holčičí koleda už zažitá, takže kluci doma vyčkávají, až je holky přijdou vyšlehat. Také v rychnovském okrese se ale tradice liší místo od místa.
Co se nesmi na Bílou sobotu delat : Charakteristika Bílé soboty v římskokatolické tradici
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.
Kdy se nesmí věšet prádlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Koně mají velice často vrozené odznaky (na hlavě např. hvězdu nebo lysinu, či nohou např. bílou korunku) a různé barvy kopyt.Velmi silný akutní průjem může vést k ztrátě elektrolytů a velmi vážnému stavu. Také průjem u hříbat je vždy nutné řešit s veterinářem. Samozřejmě i chronický průjem je třeba vyšetřit a vyloučit různé příčiny.
Proč chodí Hrkači : V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.