Antwort Proč je shnít se s? Weitere Antworten – Kdy píšeme předponu s

Proč je shnít se s?
Předpona s/se se píše

Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr dohromady, dovnitř, k sobě atd. shledat se, sloučit, svázat, sžírat se, shrabat, spřátelit se; Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr shora dolů nebo z povrchu pryč.I toto slovíčko vyjadřuje zánik něčeho, v tomto případě zánik člověka. Proto na jeho začátku píšeme předponu S. Během požáru shořel celý dům i přilehlé budovy. Vyhoď to shnilé jablko.Slova s předponou s(e)‑

směřování shora dolů, z povrchu pryč: sklonit, sklopit, shýbnout se, smést, zmenšení objemu, až zánik: scvrknout se, shořet, shnít.

Jak se píše vz : zkratka v z., vz. (= v zastoupení) se uvádí před jménem a příjmením pověřené osoby (v z. Mgr.

S kým nebo s kým

Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.

Proč se píše Kdo s koho : Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).

Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shnilý, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo právě na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou].

skloňování

číslo	jednotné	množné
pád \ rod	mužský životný	ženský
akuzativ	shnilého	shnilé
vokativ	shnilý	shnilé
lokál	shnilém	shnilých

S kým nebo ským

Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.„Vlastní rukou“ (zkratka v. r., která se uvádí za jménem a neodděluje se čárkou, typograficky nesprávně též někdy v.r.) je přídavek dopisovaný za jméno tam, kde není možné nebo nutné se vlastnoručně podepsat, tedy především na kopiích listin (např.Informace o zkratce 'v z. ' Používá se u podpisů v z., následuje jméno nebo podpis zastupujícího. Správné je i v zast., ale je to méně obvyklé.

umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme
6. pád	lokál	O kom O čem
7. pád	instrumentál	S kým S čím

Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Co znamená Kdo s koho : Pokud použijeme spojení kdo s koho, mluvíme vlastně o tom, kdo koho porazí. Tento význam nám může pomoci i se správným psaním: kdo s koho jako kdo koho, co porazí – tedy 4. pád. Uvidíme, kdo s koho.

Co je správně kdo s koho nebo kdo z koho

Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.