Úterý – pochází ze staročeského výrazu vterý (= druhý) či od jména Týr. Středa – střed týdne. Čtvrtek – čtvrtý den týdne (slovanský pobaltský název perundan ještě připomíná boha Peruna)Původ názvu
Slovo pochází z hebrejského šabat (odpočinek). Podle rumunské legendy název vznikl z pojmu Svatá Sobota. Byla to dobrá stařena, která napravuje zbloudilé duše zde i na onom světě a přivádí je na správnou cestu.Pondělí se odvozuje od neděle, zkráceně „po neděli“, úterý má původ ve staročeském „vterý“ neboli „druhý“. Středa označuje prostředek týdne, čtvrtek a pátek jsou čtvrtým a pátým dnem, zatímco sobota vychází z hebrejského šabatu.
Jak vzniklo pojmenovani dnu v týdnu : Týden začínal dnem Slunce, z čehož vzniklo anglické Sunday nebo německé Sonntag. Dny v týdnu v germánských a románských jazycích tedy převážně vycházejí ze jmen římských bohů,“ dodává Marie Janečková.
Proč se říká Modré pondělí
Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne. Modré pondělí, lidé vymetali a bílili světnice a chalupy, a tím vymetali i zimu ze svých duší.
Kdo vymyslel dny : n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře a byl koncipován jako sluneční kalendář s délkou roku 365 dní a každým čtvrtým přestupným rokem o 366 dnech.
Sedmidenní týden, který používáme dodnes, má pravděpodobně původ v sedmi nebeských tělesech, která bylo možno pozorovat pouhým okem. Byly jimi planety Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn a k nim byly řazeny Slunce a Měsíc.
Český název měsíce se odvozuje od březosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení bříz. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky March, německy März, slovensky Marec) odvozen od latinského Martius, což bylo pojmenování podle mytologického Marta, boha války a zemědělství.
Kdy se nesmí prát prádlo
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.Podle tradice se na Modré pondělí nemělo pracovat, což se tak docela nevztahovalo na hospodyňky. Ty by měly pomalu začít s jarním úklidem. Žádné jiné zvláštní obřady se ale k tomuto dni nevztahují. Tedy Modré pondělí je dnem, který by se měl odehrát ve znamení odpočinku a nabírání sil.Roku 321 n. l. římský císař Konstantin reguloval používání týdne kvůli problému používání různých dnů pro náboženské slavnosti a zavedl neděli jako den náboženského svátku a odpočinku pro všechny, nejen pro křesťany a jiné skupiny, které již neděli slavily. Současně převzali sedmidenní týden i křesťané.
V sedmém století před naším letopočtem byl rok doplněn o další dva měsíce: Ianuarius na počest boha se dvěma tvářemi Jana a Februarius – na počest boha podzemní říše Februa. Po této úpravě měl římský (lunár- ní) rok 355 dnů a 12 měsíců s nestejným počtem dnů.
Proč se jmenuje leden : Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led – měsíc ledu. Ve východní Evropě byl tento měsíc původně označován jako měsíc vlka.
Proč se říká prosinec : Jeho český název se odvozuje od praslovanského slovesa prosinoti, který znamená prosvítat či probleskovat. Slunce v tento měsíc často jen prosvítá mezi mraky. Lidová etymologie odvozuje název od slova prase, neboť v prosinci se konaly zabíjačky. Jindy poukazuje na slovo prosit s odkazem na vánoční koledování.
Kdy se nemá věšet prádlo na Velikonoce
Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.
Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Co se děje na Bílou sobotu : Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Proč je pondělí? Weitere Antworten – Proč je úterý úterý
Úterý – pochází ze staročeského výrazu vterý (= druhý) či od jména Týr. Středa – střed týdne. Čtvrtek – čtvrtý den týdne (slovanský pobaltský název perundan ještě připomíná boha Peruna)Původ názvu
Slovo pochází z hebrejského šabat (odpočinek). Podle rumunské legendy název vznikl z pojmu Svatá Sobota. Byla to dobrá stařena, která napravuje zbloudilé duše zde i na onom světě a přivádí je na správnou cestu.Pondělí se odvozuje od neděle, zkráceně „po neděli“, úterý má původ ve staročeském „vterý“ neboli „druhý“. Středa označuje prostředek týdne, čtvrtek a pátek jsou čtvrtým a pátým dnem, zatímco sobota vychází z hebrejského šabatu.
Jak vzniklo pojmenovani dnu v týdnu : Týden začínal dnem Slunce, z čehož vzniklo anglické Sunday nebo německé Sonntag. Dny v týdnu v germánských a románských jazycích tedy převážně vycházejí ze jmen římských bohů,“ dodává Marie Janečková.
Proč se říká Modré pondělí
Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne. Modré pondělí, lidé vymetali a bílili světnice a chalupy, a tím vymetali i zimu ze svých duší.
Kdo vymyslel dny : n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře a byl koncipován jako sluneční kalendář s délkou roku 365 dní a každým čtvrtým přestupným rokem o 366 dnech.
Sedmidenní týden, který používáme dodnes, má pravděpodobně původ v sedmi nebeských tělesech, která bylo možno pozorovat pouhým okem. Byly jimi planety Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn a k nim byly řazeny Slunce a Měsíc.
Český název měsíce se odvozuje od březosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení bříz. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky March, německy März, slovensky Marec) odvozen od latinského Martius, což bylo pojmenování podle mytologického Marta, boha války a zemědělství.
Kdy se nesmí prát prádlo
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.Podle tradice se na Modré pondělí nemělo pracovat, což se tak docela nevztahovalo na hospodyňky. Ty by měly pomalu začít s jarním úklidem. Žádné jiné zvláštní obřady se ale k tomuto dni nevztahují. Tedy Modré pondělí je dnem, který by se měl odehrát ve znamení odpočinku a nabírání sil.Roku 321 n. l. římský císař Konstantin reguloval používání týdne kvůli problému používání různých dnů pro náboženské slavnosti a zavedl neděli jako den náboženského svátku a odpočinku pro všechny, nejen pro křesťany a jiné skupiny, které již neděli slavily. Současně převzali sedmidenní týden i křesťané.
V sedmém století před naším letopočtem byl rok doplněn o další dva měsíce: Ianuarius na počest boha se dvěma tvářemi Jana a Februarius – na počest boha podzemní říše Februa. Po této úpravě měl římský (lunár- ní) rok 355 dnů a 12 měsíců s nestejným počtem dnů.
Proč se jmenuje leden : Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led – měsíc ledu. Ve východní Evropě byl tento měsíc původně označován jako měsíc vlka.
Proč se říká prosinec : Jeho český název se odvozuje od praslovanského slovesa prosinoti, který znamená prosvítat či probleskovat. Slunce v tento měsíc často jen prosvítá mezi mraky. Lidová etymologie odvozuje název od slova prase, neboť v prosinci se konaly zabíjačky. Jindy poukazuje na slovo prosit s odkazem na vánoční koledování.
Kdy se nemá věšet prádlo na Velikonoce
Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.
Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Co se děje na Bílou sobotu : Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.