Antwort Proč dřevostavby? Weitere Antworten – Proč stavět dřevostavbu

Nezanedbatelnou výhodou oproti zděnému domu má dřevostavba jednoznačně v lepších tepelně-izolačních vlastnostech, díky nimž dosahuje nižších nákladů na provoz, a to až o 30 %. S ohledem na tlak EU a plánované nastavení podmínek pro výstavbu energeticky úsporných staveb po roce 2020, jde o velkou výhodu.‌Dřevostavba bývá o 10 – 15 % levnější

Z naší osobní zkušenosti vyplynulo, že při srovnatelné kvalitě provedení oproti zděnému domu ušetříte na dřevostavbě kolem 10 – 15 % z celkových nákladů. Když bude navíc stavba profesionálně zhotovená, poznáte její výhody také na podstatně nižších měsíčních nákladech.Nestavíme dřevostavby, protože jde o technologii nejméně dobrou pro stavbu rodinného domu. Jednoduše chceme stavět kvalitní domy, a to nám OSB desky na trámcích neumožňují.

Jak dlouho vydrzi dřevostavby : Z ekonomického hlediska se životnost stavebního objektu pohybuje minimálně mezi 80 lety u dřevostavby a 100 lety u zděné stavby. V průběhu užívání však musí docházet k údržbě. Generální údržba by měla následovat mezi 30 a 50 rokem užívání objektu. Záruka, poskytovaná na konstrukční systém, je obvykle 30 let.

Na co si dát pozor u dřevostaveb

U dřevostavby pozor na vlhkost

Zkondenzovaná vlhkost v neprodyšné skladbě konstrukce může totiž velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru. Jejím důsledkem mohou být vlhké mapy na podhledech, u kterých hrozí i tvorba plísní vedoucí až k celkové degradaci konstrukce.

Kolik stojí dřevostavba : Cena dřevostavby se pohybuje kolem 7 tis Kč/m3. Záleží však na typu dřevostavby. Cena hrubé stavby srubu o velikosti 2+kk vyjde na 1.500.000 Kč. Montovaná dřevostavba na klíč o stejné dispozici se dá pořídit již kolem 2.500.000 Kč.

Nejčastěji se používá smrkové a jedlové dřevo, ale je též používáno dřevo z borovic a modřínů. Mezi výrobní postupy patří masivní dřevostavby (např. sruby), roubenky, hrázděnky nebo sendvičové stavby. Moderní dřevostavby jsou označovány jako ekologické domy.

Z ekologického i funkčního hlediska je pro zateplení dřevostaveb vhodná izolace z minerální vaty, která se vyrábí z vláken vzájemně provázaných pojivem (zpravidla formaldehydovou pryskyřicí). Existují dva základní typy minerální vaty – skelná a kamenná. Hlavní složkou skelných plstí je recyklované sklo.

Kolik dřeva je třeba na dřevostavbu

1) a dalších nízkopodlažních staveb. Průměrná spotřeba dřeva a materiálů na bázi dřeva na realizaci 100 m2 užitné plochy je přibližně: 18 m řeziva, 3200 m2 (2,5 – 3 m3) desek na bázi dřeva (překližky, dřevotřísky apod.). Navíc okolo 300 m2 sádrokartonu a 30 m3 tepelných izolací z minerálních vláken.Dřevostavby se stávají čím dál více populárnějším konstrukčním systém, především díky rychlé a jednoduché výstavbě, využití ekologických materiálů a v neposlední řadě jejich nízkoenergetické úrovni. V rámci zateplení se nejčastěji setkáme s minerální vatou, nebo např. kamennou vlnou a polystyrenem.Nejvhodnější jsou lazury slabovrstvé, pokud možno s vysokou penetrační schopností a současně vysokou odolností na povětrnost. Pro tyto účely je na trh dodávána značkou SOKRATES speciální, vodou ředitelná lazura, vyrobená na bázi uretanizované fermeže Lazurit FORTE. Extrémní penetrace, pomalé zasychání.

Cena dřevostavby se pohybuje kolem 7 tis Kč/m3. Záleží však na typu dřevostavby. Cena hrubé stavby srubu o velikosti 2+kk vyjde na 1.500.000 Kč. Montovaná dřevostavba na klíč o stejné dispozici se dá pořídit již kolem 2.500.000 Kč.