Rozvíjející větné členy. Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno.Předmět (větný člen)
Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí. Vyjadřuje typicky osobu, zvíře nebo věc, kterých se děj týká. Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1.Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno (např. my vedoucí), jmenná konstrukce, zpodstatnělé přídavné jméno nebo jmenná číslovka.
Na čem závisí předmět : Jak už jsme si řekli, předmět rozvíjí přísudek dané věty. Nejčastěji tedy závisí na slovesu (jak jsme se přesvědčili v příkladových větách), někdy ale může být řízen také přídavným jménem (pokud rozvíjí slovesně-jmenný přísudek), například Taška je plná knih.
Na čem závisí podmět
Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet.
Jak se ptáme na přívlastek Neshodný : přívlastek neshodný (Pkn):
jm. v rodě, čísle ani pádě – např. budova školy, pomoc lidem, dárek kamarádovi, cesta dolů (ptáme se: Jaký Který Čí)
Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně. Přívlastek neshodný se logicky neshoduje s podstatným jménem v rodě, čísle nebo pádě. Standardně jej vyjadřujeme pomocí podstatného jména či infinitivu stojícího za jménem, které rozvíjí.
Na čem je závislé příslovečné určení
Na statická se ptáme otázkou KDE (Bydlí v Praze.) Na dynamická ODKUD (Z okna se linula vůně.), KUDY (Běžte přes les.) Kam (Šel ke srubu.) K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.Přístavek. Je to volně připojený shodný přívlastek, který vyjadřuje dodatečně téměř samostatnou myšlenku, jehož základem je podstatné jméno. Je zpravidla rozvitý, řidčeji několikanásobný, a stojí za řídícím jménem. Ve větě jej oddělujeme čárkou a bývá připojován výrazy totiž, a to, to jest…. základ věty tvoří základní skladební dvojice, kterou tvoří podmět (podmětová část věty) a přísudek (přísudková část věty). Holou větu tvoří holý podmět a holý přísudek. Podmět je základní větný člen, mluvnicky nezávisí na žádném jiném výrazu ve větě. Vyjadřuje původce děje, nositele nebo cíl děje.
Jak vytvořit přívlastek Neshodný : O Přívlastek neshodný (Pkn) se s podstatným jménem neshoduje v rodě, čísle ani pádě: budova školy, pomoc lidem, dárek kamarádovi, cesta dolů. Stojí za podstatným jménem, které rozvíjí.
Jak se ptáme na přívlastek těsný : Přívlastek těsný a volný – tyto přívlastky stojí za svým řídícím jménem, ptáme se Který, Jaký, Čí
Čím může být vyjádřen přísudek
Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Přívlastek neshodný se při skloňování se nemění podle podstatného jména, které rozvíjí. Obvykle stojí za podstatným jménem, často je vyjádřen podstatným jménem nebo slovesem v infinitivu, někdy i příslovcem.Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak
Co všechno může být podmětem : Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Na čem závisí přívlastek? Weitere Antworten – Na čem závisí větné členy
Rozvíjející větné členy. Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno.Předmět (větný člen)
Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí. Vyjadřuje typicky osobu, zvíře nebo věc, kterých se děj týká. Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1.Přívlastek (atribut) je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno (např. my vedoucí), jmenná konstrukce, zpodstatnělé přídavné jméno nebo jmenná číslovka.
Na čem závisí předmět : Jak už jsme si řekli, předmět rozvíjí přísudek dané věty. Nejčastěji tedy závisí na slovesu (jak jsme se přesvědčili v příkladových větách), někdy ale může být řízen také přídavným jménem (pokud rozvíjí slovesně-jmenný přísudek), například Taška je plná knih.
Na čem závisí podmět
Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet.
Jak se ptáme na přívlastek Neshodný : přívlastek neshodný (Pkn):
jm. v rodě, čísle ani pádě – např. budova školy, pomoc lidem, dárek kamarádovi, cesta dolů (ptáme se: Jaký Který Čí)
Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně.
Přívlastek neshodný se logicky neshoduje s podstatným jménem v rodě, čísle nebo pádě. Standardně jej vyjadřujeme pomocí podstatného jména či infinitivu stojícího za jménem, které rozvíjí.
Na čem je závislé příslovečné určení
Na statická se ptáme otázkou KDE (Bydlí v Praze.) Na dynamická ODKUD (Z okna se linula vůně.), KUDY (Běžte přes les.) Kam (Šel ke srubu.) K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.Přístavek. Je to volně připojený shodný přívlastek, který vyjadřuje dodatečně téměř samostatnou myšlenku, jehož základem je podstatné jméno. Je zpravidla rozvitý, řidčeji několikanásobný, a stojí za řídícím jménem. Ve větě jej oddělujeme čárkou a bývá připojován výrazy totiž, a to, to jest….
základ věty tvoří základní skladební dvojice, kterou tvoří podmět (podmětová část věty) a přísudek (přísudková část věty). Holou větu tvoří holý podmět a holý přísudek. Podmět je základní větný člen, mluvnicky nezávisí na žádném jiném výrazu ve větě. Vyjadřuje původce děje, nositele nebo cíl děje.
Jak vytvořit přívlastek Neshodný : O Přívlastek neshodný (Pkn) se s podstatným jménem neshoduje v rodě, čísle ani pádě: budova školy, pomoc lidem, dárek kamarádovi, cesta dolů. Stojí za podstatným jménem, které rozvíjí.
Jak se ptáme na přívlastek těsný : Přívlastek těsný a volný – tyto přívlastky stojí za svým řídícím jménem, ptáme se Který, Jaký, Čí
Čím může být vyjádřen přísudek
Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka
Přívlastek neshodný se při skloňování se nemění podle podstatného jména, které rozvíjí. Obvykle stojí za podstatným jménem, často je vyjádřen podstatným jménem nebo slovesem v infinitivu, někdy i příslovcem.Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak
Co všechno může být podmětem : Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.