Antwort Na čem nezávisí tření? Weitere Antworten – Na čem záleží tření

Na čem nezávisí tření?
Záleží na tlakové síle a vlastnostech povrchů obou materiálů (hlavně nerovnosti a jak do sebe zapadají). Jak po sobě umí daná dvojice materiálů klouzat vyjadřuje experimentální konstanta, tzv. koeficient smykového tření (čím nižší, tím lepší klouzání).Bude se naměřená třecí síla lišit Třecí síla nezávisí na velikosti stykových ploch. Ano, při tření vzniká teplo.- Třecí síly vznikají při pohybu pevných těles po podložce, ke které jsou přitahovány určitou silou. – Příčinou vzniku je drsnost stykových ploch těles a vzájemné silové působení částic ve stykových plochách. – Třecí síla působí ve stykové ploše tělesa s podložkou a má směr proti pohybu tělesa (viz obr. 1.104).

Čím se měří třecí síla : Měření třecí síly klasickým siloměrem není příliš pohodlné. My využijeme počítačové čidlo – siloměr, který měří velikost síly i tisíckrát za sekundu. Budeme tak moci sledovat nejen velikost třecí síly, ale i její změny v čase.

Kdy je třecí síla škodlivá

Tření může být užitečné i nežádoucí. Užitečné tření: pohodlná chůze, brzdění pohybu, používání pilníků, brusek, řemenic, … Nežádoucí tření: brzdění pohybu, opotřebovávání pneumatik a obuvi, nežádoucí zahřívání částí strojů, …

Kdy nám tření škodí :  Třecí síla ztěžuje pohyb. Čím větší tření, tím více musíme na kole šlapat, tím větší je spotřeba benzínu, elektřiny.  Třením se odírají součástky, které se po sobě pohybují, a tím se zmenšuje jejich životnost.

– tření zabraňuje pohybu, např. když jedeme na kole, posunujeme něco po podlaze atd. Třecí síla působí vždy proti pohybu tělesa. Při zvětšení hmotnosti tělesa se třecí síla zvětší.

Postup měření

Úhel sklonu nakloněné roviny můžeme měřit buď úhloměrem a nebo přesněji spočítat využitím goniometrických funkcí, když si změříme základnu nakloněné roviny na stole a výšku jejího nejvyššího bodu. Měření opakujeme nejméně pětkrát, při dostatku času desetkrát.

Jaké jsou účinky síly

Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.Obecně existují tři způsoby, jak snížit tření:

Použití dosedací plochy, které jsou samy o sobě obětní, například nízké smykové materiálů, z nichž vedou / měď Radiální ložisko jsou příkladem. Nahradit posuvné tření valivé tření, například s použitím valivých ložisek.Součinitel smykového tření je skalární fyzikální veličina; (jinak řečeno: součinitel smykového tření nemá jednotku). Součinitel smykového tření závisí na jakosti styčných ploch a na jejich drsnosti.

Výpočet F t = f ⋅ F N F_t=f\cdot F_N Ft=f⋅FN platí i zde, ale koeficient f je v pohybu nižší. Např. pneumatika ve smyku nebude mít f = 0 , 72 f=0{,}72 f=0,72 ale jen f = 0 , 65 f=0{,}65 f=0,65.

Jak působí síla na těleso : Druhý Newtonův pohybový zákon – zákon síly Začne-li na těleso v působit silou jiné těleso, změní se pohybový stav daného tělesa. Těleso se bude pohybovat se zrychlením. Zrychlení tělesa je přímo úměrné působící síle: a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.

Jaké síly působí na dálku : Tělesa na sebe působí silami při vzájemném dotyku (tlaková síla, třecí síla,…), ale mohou působit také na dálku (gravitační síla, elektrická síla,…). Vztahy pro vyjádření konkrétních sil při vzájemném působení se nazývají silové zákony (například Newtonův gravitační zákon).

Na čem závisí valivé tření

Zjišťování hodnot odporu konkrétních druhů pneumatik se musí provádět laboratorně dle standardních metod vzhledem k tomu, že jejich valivý odpor závisí na jejich konstrukci, zatížení, použité směsi, druhu a stavu dezénu, nahuštění, teplotě, atd.

Moment setrvačnosti závisí na rozměrech a tvaru tělesa a na poloze osy otáčení vzhledem k tělesu. Nejsnadněji lze vypočítat moment setrvačnosti stejnorodých souměrných těles vzhledem k ose otáčení procházející těžištěm.Podle pokusů Charlese Coulomba z roku 1781 platí, že smykové tření je za mírných rychlostí (0,5 – 5 m/s) nezávislé ani na rychlosti, ani na velikosti styčné plochy. Třecí síla závisí jen na tlakové síle kolmé k podložce, tzv.