Antwort Čím se stal Gilgameš nesmrtelný? Weitere Antworten – Jak Gilgameš získal nesmrtelnost

Gilgameš se pod dojmem smrti nejdražšího přítele rozhodl, že se musí stát nesmrtelným a vydal se na cestu za Utanapištimem, který jako jediný z lidí získal nesmrtelnost.Gilgameš se rozhodne zanechat svého honu na nesmrtelnost, ale Uta-napištimu mu prozradí tajemství bohů: na dně moře roste rostlina omlazení, Gilgameš ji získá, ale na zpáteční cestě mu ji sežere had.Téma- Hlavní hrdina král Gilgameš hledá odpověď na otázku smyslu života, který nachází v činech, které přetrvají lidskou existenci, která je smrtelná. ukradne had. A tak se smutný Gilgameš vrací zpět do Uruku. Jeho příběh končí tam, kde začal – král obhlíží nádherné hradby, kterými dal obehnat své město.

Co to je Epos o Gilgamešovi : Epos o Gilgamešovi je považován za vůbec nejstarší epické dílo světové literatury. Popisuje dobrodružství sumerského krále Gilgameše při hledání nesmrtelnosti.

Po čem toužil Gilgameš

Co marně hledal Gilgameš Toužil po nesmrtelnosti. V čem nakonec našel smysl života Bude dál žít prostřednictvím svého díla – postavil hradby chránící město.

Kdy vládl Gilgameš : Gilgameš tedy není za současného stavu bádání tak docela historickou osobností. Tvrdit, že vládl v Uruku kolem roku 2600 př. n. l., lze jen s nadsázkou.

Postavy: Gilgameš: král Uruku, jeho otcem byl král Lugalbanda, jeho matkou byla babylónská a asyrská bohyně Ninsun. Gilgameš byl proto ze dvou třetin bůh a měl obrovskou sílu, ale z jedné třetiny byl člověk a byl tudíž smrtelný. Zatoužil po nesmrtelnosti a vydal se ji hledat.

hrdinský epos – pojednává o lidských hrdinech nezaznamenaných historií (např. řecká Odyssea) historický epos – jeho hrdinové jsou historické postavy (např. německá Píseň o Nibelunzích)

Co je Uruku

Tehdejší civilizace byla na neuvěřitelně vyspělé úrovni. Uruk je starověké město, které se nacházelo v oblasti Mezopotámie, na území dnešního Iráku poblíž Bagdádu. Bylo jedním z nejvýznamnějších a největších měst starověkého světa, které se rozkládalo na břehu řeky Eufrat.Mezi epické žánry patří například román, novela, povídka, epos, pohádka, ale také epická poezie nebo anekdota a další. Pod epiku se řadí velké množství žánrů a neustále vznikají nové, v současnosti se jedná o nejoblíbenější literární druh.Homérská „epická šíře“, to je ono vyprávění pomalé a důkladné, s podrobným líčením všech detailů (soubojů, zranění, předmětů…) a s mnoha odbočkami, jež zpomalují děj. V homérském světě není nic skrytého a jen naznačeného – vše, co se děje, má být zjevné a jasné.

Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Co vymysleli Sumerové : Sumerové dále vynalezli kalendář o 12 měsících, šedesátkovou číselnou soustavu, vůz s koly, hrnčířský kruh a v architektuře využívali obloukové klenutí.

Co znamená žánr fikce : Literární fikce či pouze fikce je pojem popisující smyšlenost nebo imaginárnost světů, událostí a osob zobrazovaných v literárním díle nebo, ve smyslu užívaném zejména v anglosaském prostředí a v literární vědě, tato literární vyprávění samotná.

Který z literárních žánrů nemusí mít Dej

Lyrika. Lyrika (z řeckého lyrika melé = lyrou doprovázené verše) nemá děj, vyjadřuje pocity, nálady, dojmy, myšlenky a úvahy autora nebo lyrického subjektu (hrdiny). Rozlišujeme lyriku: přírodní, sociální, politickou, milostnou reflexivní apod.

Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň. Kompozice těchto děl bývá volná, děj je pomalý a je tvořen epizodami. Mluví se o takzvané epické šíři. Epos zpravidla vypráví o hrdinských činech, proto se mluví o hrdinském eposu, a týká se událostí významných pro určitý národ, proto se mluví o národním eposu.Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia a méně známá Válka žab a myší nebo Homérské hymny. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν (ho mē horōn) – „nevidící“ jako „Slepý“.

Co se jedlo v Mezopotámii : V Mezopotámii doplňovaly stravu hlavně hrách a čočka, naproti tomu dělníci, kteří budovali pyramidy, jedli kromě chleba především ředkev, cibuli, česnek a chřest. V celé oblasti byla známá rovněž řeřicha, červená řepa, okurka, několik druhů koření a ovocné stromy.