Antwort Čím se liší tání krystalické látky od Táni amorfní látky? Weitere Antworten – Jaký je rozdíl mezi amorfní a krystalickou látkou

Pevné látky rozdělujeme dle jejich vnitřní struktury na krystalické a amorfní. V prvním případě se látka skládá z pravidelně uspořádaných částic v krystalové mřížce, kde se nemohou částice volně pohybovat, jen kmitat kolem své rovnovážné polohy, zatímco v druhém případě mají částice jen krátkodosahové uspořádání.Minerály jsou krystalické látky složené ze základních stavebních částic (atomy, ionty, molekuly). Každá krystalická látky může vytvářet více či méně pravidelné těleso krystalu, jehož tvar odpovídá symetrii vnitřního uspořádání stavebních částic.V různých krystalických látkách jsou vazebné síly mezi částicemi různě veliké. Proto každá látka začne tát za daného vnějšího tlaku při zcela určité teplotě. U většiny látek roste při zvýšení tlaku také teplota tání.

Které látky lze převést na amorfní zahřátím a následným prudkým ochlazením : Krystaly jsou obecně anizotropní. Látka skládající se z krystalů se označuje jako krystalická. Krystalickou látku lze převést na amorfní zahřátím a následným prudkým zchlazením.

Jaké vlastnosti mají krystalické látky

Krystalické látky mohou vytvářet pravidelná tělesa – krystaly, které mají charakteristické tvary v závislosti na symetrii vnitřního uspořádání. Krystal má vymezený svůj vnější tvar plochami, které se sbíhají v hranách a rozích. Vyznačuje se stálým chemickým složením a charakteristickým ostrým bodem tání.

Co je to amorfní látka : Amorfní látky jsou látky v pevném skupenství, které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu. Uspořádání částic je v těchto látkách náhodné, určité zákonitosti existují pouze v polohách navzájem sousedících atomů. Pojmenování amorfní znamená v řečtině beztvarý, proto bývají někdy označovány jako beztvaré látky.

Krystalické látky tají při konkrétní hodnotě teploty tání, zatímco amorfní látky přechází do kapalného skupenství spojitě v určitém intervalu teplot. Nemají tedy přesně daný bod tání, ale při zvyšování teploty postupně měknou. Toto měknutí je důsledkem postupného snižování viskozity.

Zahříváme-li těleso z krystalické látky (led, krystalky sody, kov, …) zvyšuje se jeho teplota a po dosažení teploty tání se pevná látka mění na kapalinu téže teploty.

Co patří mezi amorfní látky

Amorfní látky se vyznačují krátkodosahovým uspřádáním. Patří sem sklo, pryskyřice, vosk, asfalt, pasty, … polymery – tvoří zvláštní skupinu amorfních látek organického původu (kaučuk, bavlna, celulóza, bílkoviny, termoplasty, …).Tání je změna, při které se látka mění z pevného skupenství na kapalné. Tuhnutí je naopak změna z kapalného skupenství na pevné. Tání a tuhnutí probíhá jen za určité teploty, která se nazývá teplota tání. Teplota tání je pro různé látky různá a je trochu závislá na tlaku.Tání = děj, při kterém látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.

Zahříváme-li těleso z krystalické látky (led, krystalky sody, kov, …) zvyšuje se jeho teplota a po dosažení teploty tání se pevná látka mění na kapalinu téže teploty.

Jak taje krystalická látka : Zahříváme-li těleso z krystalické látky (led, krystalky sody, kov, …) zvyšuje se jeho teplota a po dosažení teploty tání se pevná látka mění na kapalinu téže teploty.

Jaký je rozdíl mezi teplotou tání a tuhnutí : Hodnota teploty tuhnutí krystalických látek je stejná jako hodnota teploty tání. U čisté vody se teplota tuhnutí označuje běžným pojmem bod tuhnutí či bod mrazu (tj. teplota, při níž voda mrzne či zamrzává, ta činí za normálních atmosférických podmínek přibližně nula stupňů Celsia).

Které látky krystalizují

Snadno krystalizují látky s jednoduchou atomovou strukturou (kovy, jednoduché iontově a kovalentně vázané látky), zatímco polymery a jiné látky s makromolekulárními řetězci (například oxidická a chalkogenní skla s řetězci kovalentně vázaných mnohostěnů) krystalizují naopak velmi obtížně.

Wolfram (chemická značka W, latinsky Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).Křišťál je drahokamová odrůda křemene. Bývá čirý, skelně lesklý, průsvitný až zcela průhledný a občas přechází do mléčného křemene. Stěny krystalů mohou být u některých kamenů jemně příčně rýhované. Většinou se vyskytuje ve formě krystalů v klencové krystalové soustavě s tvrdostí 6,5–7,5 Mohsovy stupnice.

Kde se používá krystalizace : V praxi se krystalizace používá u výroby cukru, kyseliny citronové a soli, v polovodičové technice (výroba tranzistorů a integrovaných obvodů), optice (optická vlákna), kovové součásti (elektrické vodiče).