n. l. Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př.n. l. první achajmenovský král a zakladatel Perské říše Kýros (Kuruš) II. Veliký na místě starší vojenské pevnosti z médského období.Ve čtvrtém století př. n. l. Filip II. Makedonský sjednotil většinu dnešního Řecka a jeho syn Alexandr Veliký rychle dobyl většinu známého starověkého světa od východního Středomoří až po severozápadní Indii. Následující helénistické období znamenalo vrchol řecké kultury a vlivu ve starověku.
Kdo jsou dnesni Peršané : Dnes se tímto pojmem označují lidé íránského původu hovořící perštinou (fársí) a žijící v Íránu. Ve střední Asii hovoří mimoto persky Tádžikové, v Afghánistánu je variantou perštiny darí.
Jak skončily Řecko perské války
Řecko-perské války skončily r. 449 př. n. l. vítězstvím Řeků. Byla vybojována nezávislost Řeků v Malé Asii a v Egejském moři.
Kdo popsal Peloponeskou válku : Peloponéský spolek
Athény se Spartou bojovaly o politickou a hospodářskou převahu v Řecku. Po třiceti letech bojů skončila peloponéská válka porážkou Athén. Sparta si vynutila kruté mírové podmínky a načas se stala nejmocnějším státem. Peloponéskou válku popsal dějepisec THÚKYDIDES.
Stará perská říše (559 př. n. l. – 329 př. n. l.)
Jméno panovníka
Počátek vlády
1
Kýros II. – 𐎤𐎢𐎽𐎢𐏁
cca 559 př. n. l.
2
Kambýsés II. – 𐎣𐎲𐎢𐎪𐎡𐎹
530 př. n. l.
3
Gaumáta
522 př. n. l.
4
Dareios I.
522/521 př. n. l.
Nakonec byla říše ve 4. století př. n. l. ovládnuta makedonským vojevůdcem Alexandrem Velikým. Jako Novoperská říše se pak nazývá Sásánovská říše (224 n. l. – 651).
Kdo to byl Alexandr Veliký
Alexandr (Alexandros) Makedonský, syn Filipa II., byl především vynikající voják. Také však vynikal tělesnou krásou, zdatností i bystrostí ducha, byl mimořádně statečný, ctižádostivý a v nebezpečí neohrožený. Měl všestranné vzdělání – vždyť po tři léta byl jeho učitelem sám velký Aristotelés.Atény byly vypleněny a zničeny, ale v námořní bitvě u Salaminy byli Peršané poraženi a Xerxes, který pozoroval bitvu z pevniny, se vrátil do Persie. Jeho vojska byla pak ještě jednou poražena Sparťany v bitvě u Platají v roce 479 př. n. l. a Atéňané pak osvobodili řecká maloasijská města.Zpočátku používali Byzantinci jakési ruční granáty – hliněné nádoby naplněné směsí, která se sama zažehla po jejich rozbití. Později však vynalezli siphon, zařízení, které vrhalo velké množství již zapálené látky na značnou dálku. Měli také speciální lodě pro boj za pomoci vrhačů ohně. Roku 480 př. n.l. došlo k bitvě u Thermopyl, ve které vyhráli Peršané. Smrt zde nalezlo 300 spartských vojáků i se svým velitelem Leonidem. Vítězní Peršané poté vtrhli do Athén a zapálili je.
Kdo porazil Spartu Řecko : Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta. Válka byla přerušena několika příměřími a skončila vítězstvím Sparty.
Proč došlo k peloponéské válce : Péloponéská válka začala sporem mezi Athénami, Korintem a Megarou v letech 431 – 404 př. n. l. Korint i Megara byly totiž členy Péloponéského spolku, kde přinutili Spartu, aby dala Athénám ultimátum, které Athény odmítly. Kvůli tomu začala válka. Hlavními důvody byl však boj o hospodářskou a politickou převahu v Řecku.
Kdo to byl Kyros
Veliký z dynastie Achaimenovců (mezi 590 a 580 – 530 př. n. l.) byl zakladatelem perské říše a zároveň jedním z největších dobyvatelů starověku. Jeho jméno znělo ve staroperštině Kúrúš ( ), tvar Kýros je uváděn v řeckých pramenech. n. l. Babylón), také známý jako Alexandr III. Makedonský (řecky Μέγας Αλέξανδρος (ο Μακεδών ο Τρίτος), [Megás Alexandros (ho Makedón; ho Trítos)]), byl král (basileús) Makedonie.Alexandr Veliký
Alexandr Veliký Alexandr III. Makedonský
Úmrtí
10. června 323 př. n. l. (ve věku 32 let) Babylón
Příčina úmrtí
břišní tyfus
Místo pohřbení
Alexandrie
Národnost
Starověcí Makedonci
Co se stalo s Alexandrovou říši po jeho smrti : Smrt Alexandra Velikého měla vliv na kulturní vývoj Evropy a Říma zejména. Alexandr Veliký dobyl celý tehdejší jemu známý svět – zemřel však předčasně během svého tažení do Indie. Dědice ani nástupce po sobě nezanechal. Jeho říše se tak promptně rozpadla na řadu znesvářených regionů.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Který panovník sjednotil Perskou říši? Weitere Antworten – Kdo bojoval v řecko perských válkách
n. l. Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př.n. l. první achajmenovský král a zakladatel Perské říše Kýros (Kuruš) II. Veliký na místě starší vojenské pevnosti z médského období.Ve čtvrtém století př. n. l. Filip II. Makedonský sjednotil většinu dnešního Řecka a jeho syn Alexandr Veliký rychle dobyl většinu známého starověkého světa od východního Středomoří až po severozápadní Indii. Následující helénistické období znamenalo vrchol řecké kultury a vlivu ve starověku.
Kdo jsou dnesni Peršané : Dnes se tímto pojmem označují lidé íránského původu hovořící perštinou (fársí) a žijící v Íránu. Ve střední Asii hovoří mimoto persky Tádžikové, v Afghánistánu je variantou perštiny darí.
Jak skončily Řecko perské války
Řecko-perské války skončily r. 449 př. n. l. vítězstvím Řeků. Byla vybojována nezávislost Řeků v Malé Asii a v Egejském moři.
Kdo popsal Peloponeskou válku : Peloponéský spolek
Athény se Spartou bojovaly o politickou a hospodářskou převahu v Řecku. Po třiceti letech bojů skončila peloponéská válka porážkou Athén. Sparta si vynutila kruté mírové podmínky a načas se stala nejmocnějším státem. Peloponéskou válku popsal dějepisec THÚKYDIDES.
Stará perská říše (559 př. n. l. – 329 př. n. l.)
Nakonec byla říše ve 4. století př. n. l. ovládnuta makedonským vojevůdcem Alexandrem Velikým. Jako Novoperská říše se pak nazývá Sásánovská říše (224 n. l. – 651).
Kdo to byl Alexandr Veliký
Alexandr (Alexandros) Makedonský, syn Filipa II., byl především vynikající voják. Také však vynikal tělesnou krásou, zdatností i bystrostí ducha, byl mimořádně statečný, ctižádostivý a v nebezpečí neohrožený. Měl všestranné vzdělání – vždyť po tři léta byl jeho učitelem sám velký Aristotelés.Atény byly vypleněny a zničeny, ale v námořní bitvě u Salaminy byli Peršané poraženi a Xerxes, který pozoroval bitvu z pevniny, se vrátil do Persie. Jeho vojska byla pak ještě jednou poražena Sparťany v bitvě u Platají v roce 479 př. n. l. a Atéňané pak osvobodili řecká maloasijská města.Zpočátku používali Byzantinci jakési ruční granáty – hliněné nádoby naplněné směsí, která se sama zažehla po jejich rozbití. Později však vynalezli siphon, zařízení, které vrhalo velké množství již zapálené látky na značnou dálku. Měli také speciální lodě pro boj za pomoci vrhačů ohně.
Roku 480 př. n.l. došlo k bitvě u Thermopyl, ve které vyhráli Peršané. Smrt zde nalezlo 300 spartských vojáků i se svým velitelem Leonidem. Vítězní Peršané poté vtrhli do Athén a zapálili je.
Kdo porazil Spartu Řecko : Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta. Válka byla přerušena několika příměřími a skončila vítězstvím Sparty.
Proč došlo k peloponéské válce : Péloponéská válka začala sporem mezi Athénami, Korintem a Megarou v letech 431 – 404 př. n. l. Korint i Megara byly totiž členy Péloponéského spolku, kde přinutili Spartu, aby dala Athénám ultimátum, které Athény odmítly. Kvůli tomu začala válka. Hlavními důvody byl však boj o hospodářskou a politickou převahu v Řecku.
Kdo to byl Kyros
Veliký z dynastie Achaimenovců (mezi 590 a 580 – 530 př. n. l.) byl zakladatelem perské říše a zároveň jedním z největších dobyvatelů starověku. Jeho jméno znělo ve staroperštině Kúrúš ( ), tvar Kýros je uváděn v řeckých pramenech.
n. l. Babylón), také známý jako Alexandr III. Makedonský (řecky Μέγας Αλέξανδρος (ο Μακεδών ο Τρίτος), [Megás Alexandros (ho Makedón; ho Trítos)]), byl král (basileús) Makedonie.Alexandr Veliký
Co se stalo s Alexandrovou říši po jeho smrti : Smrt Alexandra Velikého měla vliv na kulturní vývoj Evropy a Říma zejména. Alexandr Veliký dobyl celý tehdejší jemu známý svět – zemřel však předčasně během svého tažení do Indie. Dědice ani nástupce po sobě nezanechal. Jeho říše se tak promptně rozpadla na řadu znesvářených regionů.