Při spalování vodíku vzniká vedle značného energetického zisku (96–120 MJ/kg vodíku) pouze ekologicky naprosto nezávadná voda.Vodík tvoří hydridy – dvouprvkové sloučeniny s nějakým prvkem. Iontové hydridy jsou sloučeniny vodíku s alkalickým kovem nebo kovem alkalických zemin. Vodík v nich má oxidační číslo -I. Jsou to pevné látky s vysokou teplotou tání, silná redukční činidla a když zreagují s vodou, vznikne vodík.Chemické vlastnosti
Je velmi reaktivní, vytváří sloučeniny se všemi prvky periodické tabulky s výjimkou vzácných plynů. Čistý vodík hoří za vzniku vodní páry nesvítivým až mírně namodralým plamenem[1,2,5].
Co je deuterium a tritium : Vodík je jediný prvek, jehož izotopy mají „triviální“ názvy, které jsou stále běžně používány. H je často nazýván deuterium nebo těžký vodík a 3H má pojmenování tritium nebo velmi těžký vodík. Nejjednodušší izotop vodíku, který nemá v jádru neutrony, se nazývá protium.
Co vzniká při hoření
Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).
Jak vznikl vodík : Parní reforming je chemický proces, při kterém se vodní pára o teplotě 750 – 950 °C přivádí k metanu. Směs metanu a páry následně reaguje za vzniku vodíku, oxidu uhelnatého a menšího podílu oxidu uhličitého. Následně dochází k reakci oxidu uhelnatého s další vodní parou při vzniku vodíku a oxidu uhličitého.
Vodík lze fyzicky uchovávat v plynné nebo kapalné formě. Bod varu vodíku je −252,9°C. Kvůli svému kryogennímu bodu varu vyžaduje kapalný vodík buď chlazení na velmi nízkou teplotu pro bezpečné skladování, nebo musí být organicky vázán (např. tekutý organický nosič vodíku – LOHC). Při elektrolýze vody se průchodem elektrického proudu roztokem štěpí vazby mezi vodíkem a kyslíkem a voda se tak rozkládá na tyto dva plyny. Celková účinnost tohoto procesu se pohybuje okolo 55–60 %. Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie.
Jak vznika deuterium
Nový typ deuteria vzniká katalytickou reakcí za nízkého tlaku a teploty kolem 300°C.Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria se dá tento prvek najít v horninách zemské kůry a je potenciálním palivem v jaderné energetice. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého SO2 a v malém množství i oxidu sírového SO3. Oxid siřičitý je jedovatý a vysoce dráždivý, často zmiňovaný jako znečišťovatel ovzduší. Jedná se o plyn vznikající hořením síry.
Odkud se bere vodík : Původně se vodík vyráběl z elektrické energie. Dnes se uvádí, že 96 % vodíku je vyráběno čistě z fosilních paliv – zejména ze zemního plynu a zplyňováním uhlí. Jde ale o čistě pragmatický, ekonomický důvod.
Jak se dá vyrobit vodík : Při elektrolýze vody se průchodem elektrického proudu roztokem štěpí vazby mezi vodíkem a kyslíkem a voda se tak rozkládá na tyto dva plyny. Celková účinnost tohoto procesu se pohybuje okolo 55–60 %. Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie.
Jak se vyrábí vodík
Hlavní metodou, která se v dnešní době používá k výrobě vodíku pro průmyslové použití, je parní reforming. V prvním kroku se výchozí surovina, například zemní plyn, zkapalněný plyn nebo benzin, sloučí s párou a s použitím heterogenního katalyzátoru se vyrobí syntézní plyn. Vodík je nejlehčí a nejrozšířenější prvek ve vesmíru, který tvoří 75 % (hmotnostně) nebo 90 % (objemově) veškeré hmoty [4]. Vodík se jako volný prvek v zemské atmosféře prakticky nevyskytuje (méně než 1 ppm objemu). Ve Slunci a v dalších hvězdách se vyskytuje ve volném stavu.zelený vodík – obnovitelné energie a nulové emise
Elektrolýza vyžaduje elektrickou energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, v případě zeleného vodíku. Kromě elektrolýzy lze zelený vodík vyrábět také parním reformováním biometanu a pyrolýzou biogenních surovin.
Kde se vyskytují molekuly vodíku : Vodík je na prvém místě periodické soustavy prvků. Vyskytuje se ve formě molekul, atomů, kladných iontů a záporných iontů, podle teploty prostředí. Tvoří řadu sloučenin s jinými prvky, především s těmi, které se ve vesmíru často vyskytují: s kyslíkem, uhlíkem, dusíkem, křemíkem, hořčíkem a sírou.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Která látka vzniká hořením vodíku? Weitere Antworten – Co vzniká hořením vodíku
Při spalování vodíku vzniká vedle značného energetického zisku (96–120 MJ/kg vodíku) pouze ekologicky naprosto nezávadná voda.Vodík tvoří hydridy – dvouprvkové sloučeniny s nějakým prvkem. Iontové hydridy jsou sloučeniny vodíku s alkalickým kovem nebo kovem alkalických zemin. Vodík v nich má oxidační číslo -I. Jsou to pevné látky s vysokou teplotou tání, silná redukční činidla a když zreagují s vodou, vznikne vodík.Chemické vlastnosti
Je velmi reaktivní, vytváří sloučeniny se všemi prvky periodické tabulky s výjimkou vzácných plynů. Čistý vodík hoří za vzniku vodní páry nesvítivým až mírně namodralým plamenem[1,2,5].
Co je deuterium a tritium : Vodík je jediný prvek, jehož izotopy mají „triviální“ názvy, které jsou stále běžně používány. H je často nazýván deuterium nebo těžký vodík a 3H má pojmenování tritium nebo velmi těžký vodík. Nejjednodušší izotop vodíku, který nemá v jádru neutrony, se nazývá protium.
Co vzniká při hoření
Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).
Jak vznikl vodík : Parní reforming je chemický proces, při kterém se vodní pára o teplotě 750 – 950 °C přivádí k metanu. Směs metanu a páry následně reaguje za vzniku vodíku, oxidu uhelnatého a menšího podílu oxidu uhličitého. Následně dochází k reakci oxidu uhelnatého s další vodní parou při vzniku vodíku a oxidu uhličitého.
Vodík lze fyzicky uchovávat v plynné nebo kapalné formě. Bod varu vodíku je −252,9°C. Kvůli svému kryogennímu bodu varu vyžaduje kapalný vodík buď chlazení na velmi nízkou teplotu pro bezpečné skladování, nebo musí být organicky vázán (např. tekutý organický nosič vodíku – LOHC).
Při elektrolýze vody se průchodem elektrického proudu roztokem štěpí vazby mezi vodíkem a kyslíkem a voda se tak rozkládá na tyto dva plyny. Celková účinnost tohoto procesu se pohybuje okolo 55–60 %. Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie.
Jak vznika deuterium
Nový typ deuteria vzniká katalytickou reakcí za nízkého tlaku a teploty kolem 300°C.Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria se dá tento prvek najít v horninách zemské kůry a je potenciálním palivem v jaderné energetice. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého SO2 a v malém množství i oxidu sírového SO3.
Oxid siřičitý je jedovatý a vysoce dráždivý, často zmiňovaný jako znečišťovatel ovzduší. Jedná se o plyn vznikající hořením síry.
Odkud se bere vodík : Původně se vodík vyráběl z elektrické energie. Dnes se uvádí, že 96 % vodíku je vyráběno čistě z fosilních paliv – zejména ze zemního plynu a zplyňováním uhlí. Jde ale o čistě pragmatický, ekonomický důvod.
Jak se dá vyrobit vodík : Při elektrolýze vody se průchodem elektrického proudu roztokem štěpí vazby mezi vodíkem a kyslíkem a voda se tak rozkládá na tyto dva plyny. Celková účinnost tohoto procesu se pohybuje okolo 55–60 %. Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie.
Jak se vyrábí vodík
Hlavní metodou, která se v dnešní době používá k výrobě vodíku pro průmyslové použití, je parní reforming. V prvním kroku se výchozí surovina, například zemní plyn, zkapalněný plyn nebo benzin, sloučí s párou a s použitím heterogenního katalyzátoru se vyrobí syntézní plyn.
Vodík je nejlehčí a nejrozšířenější prvek ve vesmíru, který tvoří 75 % (hmotnostně) nebo 90 % (objemově) veškeré hmoty [4]. Vodík se jako volný prvek v zemské atmosféře prakticky nevyskytuje (méně než 1 ppm objemu). Ve Slunci a v dalších hvězdách se vyskytuje ve volném stavu.zelený vodík – obnovitelné energie a nulové emise
Elektrolýza vyžaduje elektrickou energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, v případě zeleného vodíku. Kromě elektrolýzy lze zelený vodík vyrábět také parním reformováním biometanu a pyrolýzou biogenních surovin.
Kde se vyskytují molekuly vodíku : Vodík je na prvém místě periodické soustavy prvků. Vyskytuje se ve formě molekul, atomů, kladných iontů a záporných iontů, podle teploty prostředí. Tvoří řadu sloučenin s jinými prvky, především s těmi, které se ve vesmíru často vyskytují: s kyslíkem, uhlíkem, dusíkem, křemíkem, hořčíkem a sírou.