Průměr Měsíce je 3 476 km a je pátým největším měsícem Sluneční soustavy. Na jeho povrchu vidíme už pouhým okem tmavé oblasti „moří" a světlé planiny „pevnin" pokryté desítkami tisíc kráterů. Nejvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a prachu, nazývaná regolit.
měsíc
Neon
25 %
Vodík
23 %
Argon
20 %
Metan Amoniak Oxid uhličitý
stopové množství
Měsíční moře či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které se nacházejí převážně na přivrácené straně Měsíce. Jedná se o mladší hladké planiny, které vznikly nejspíše vlivem impaktů obřích těles na povrch Měsíce a proražením jeho kůry.
Jaká je teplota na povrchu Měsíce : Za dlouhého měsíčního dne vystoupí teplota měsíčního povrchu až na 130°C, kdežto za měsíční noci klesne na –173°C. Úplně nejnižší teplotu na Měsíci naměřil Lunar Reconnaissance Orbiter; bylo to minus 238°C v kráterech na jižním pólu a minus 247 °C v kráterech severního pólu.
Jak vypada povrch Mesice
Povrch Měsíce je pokryt suchou, popelavě šedou prachovou vrstvou – regolitem. Zdánlivý stříbrný svit Měsíce je způsobený kontrastem k nočnímu nebi. Ve skutečnosti však má Měsíc dokonce velice malé albedo. Na povrchu Měsíce najdeme různé útvary – pohoří, krátery, brázdy nebo moře.
Co zpusobuje Měsíc na Zemi : K nejdůležitějším projevům vlivu Měsíce na Zemi patří slapové jevy, jejichž působení je nejvíce patrné na přílivu a odlivu oceánské vody. K velmi zřetelným, ale pro Zemi nedůležitým jevům patří zatmění Slunce a Měsíce.
Ať si říká, kdo chce, co chce, dominantou noční oblohy je Měsíc a jeho fáze mají značný vliv na život na zemi. U člověka ovlivňují třeba délku i kvalitu spánku, a to i v době, kdy ho přes mraky nevidíte nebo když spíte v úplné tmě. To potvrzují výsledky mnohočetných výzkumů odborných spánkových laboratoří. Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi. Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země – prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.
Co to je kráter na Měsíci
Kráter (z latinského crater – pohár, mísa) je prohlubeň přibližně kruhového tvaru na povrchu planet, měsíců a planetek. Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo na Měsíci moře.Obíhá po elipsové dráze kolem Země a současně s ní obíhá kolem Slunce. Podobně jako Země se i Měsíc otáčí okolo své osy. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíc nemá téměř žádný plynný obal, proto je vystaven silnému ozařování Sluncem i vesmírnému chladu.Na první pohled se nám může zdát, že se Měsíc neotáčí kolem osy, ale není to pravda. Měsíc je v takzvané synchronní (vázané) rotaci se Zemí, takže doba rotace menšího tělesa (Měsíce) kolem osy je právě rovna době jeho oběhu kolem centrálního tělesa (Země). Jedna strana Měsíce je proto stále přivrácena k Zemi. Povrch naší planety Země tvoří pevnina a oceány. Pevninu (pevný povrch planety) tvoří nerosty a horniny.
Jaké jsou měsíční fáze : První čtvrt – Po novu před úplňkem připomíná Měsíc tvar písmene D, říká se o něm, že „dorůstá“. Úplněk – Měsíc se nachází na opačné straně než Slunce a k Zemi je přivrácen osvětlenou stranou. Poslední čtvrt – Po úplňku před novem připomíná Měsíc tvar písmene C, říká se o něm, že „couvá“.
Co se děje při úplňku : Při úplňku a novu jsou příliv a odliv nejsilnější. V takových dnech pociťujeme intenzivněji všechny emoce, nejsme ve své kůži. Hodně lidí si stěžuje na úporné bolesti hlavy, a obecně platí, že co bolí, to má při úplňku tendenci bolet ještě víc, ať už jsou to úrazy, jizvy nebo klouby či záda. Úplněk zvyšuje agresivitu.
Co by se stalo kdyby jsme nemeli Měsíc
Bez Měsíce by se rychleji měnil sklon planetární osy, což by vyvolávalo rychlejší migraci lidí i dalších živočichů. Na Marsu, který svůj měsíc nemá, se osa během 50 milionů let posunula o 60 stupňů, na Lunou stabilizované Zemi jen o 1,5 procenta.
č.
kráter
R/km
1
Agrippa
1738
2
Archimedes
2
Archimedes
3
Aristillus
Krátery jsou nejrozšířenějším a také nejznámějším typem útvarů nejen na Měsíci, ale i na ostatních tělesech sluneční soustavy. Vznikly při srážkách s jinými kosmickými tělesy s velikostí od prachových zrníček až po velké meteoroidy.
Jak pusobi Měsíc na Zemi : Účinkem gravitace Měsíce a částečně i Slunce pozorujeme na pobřeží příliv a odliv mořské vody. Doba mezi přílivem a odlivem je něco přes 6 hodin. Dva po sobě následující přílivy se vystřídají za 12 hodin a 25 minut. Rozdíl výšky hladiny mezi odlivem a přílivem je velmi proměnlivá – od necelého metru až přes 10 metrů.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Která hornina tvoří měsíční povrch? Weitere Antworten – Čím je tvořen povrch Měsíce
Průměr Měsíce je 3 476 km a je pátým největším měsícem Sluneční soustavy. Na jeho povrchu vidíme už pouhým okem tmavé oblasti „moří" a světlé planiny „pevnin" pokryté desítkami tisíc kráterů. Nejvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a prachu, nazývaná regolit.
Měsíční moře či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které se nacházejí převážně na přivrácené straně Měsíce. Jedná se o mladší hladké planiny, které vznikly nejspíše vlivem impaktů obřích těles na povrch Měsíce a proražením jeho kůry.
Jaká je teplota na povrchu Měsíce : Za dlouhého měsíčního dne vystoupí teplota měsíčního povrchu až na 130°C, kdežto za měsíční noci klesne na –173°C. Úplně nejnižší teplotu na Měsíci naměřil Lunar Reconnaissance Orbiter; bylo to minus 238°C v kráterech na jižním pólu a minus 247 °C v kráterech severního pólu.
Jak vypada povrch Mesice
Povrch Měsíce je pokryt suchou, popelavě šedou prachovou vrstvou – regolitem. Zdánlivý stříbrný svit Měsíce je způsobený kontrastem k nočnímu nebi. Ve skutečnosti však má Měsíc dokonce velice malé albedo. Na povrchu Měsíce najdeme různé útvary – pohoří, krátery, brázdy nebo moře.
Co zpusobuje Měsíc na Zemi : K nejdůležitějším projevům vlivu Měsíce na Zemi patří slapové jevy, jejichž působení je nejvíce patrné na přílivu a odlivu oceánské vody. K velmi zřetelným, ale pro Zemi nedůležitým jevům patří zatmění Slunce a Měsíce.
Ať si říká, kdo chce, co chce, dominantou noční oblohy je Měsíc a jeho fáze mají značný vliv na život na zemi. U člověka ovlivňují třeba délku i kvalitu spánku, a to i v době, kdy ho přes mraky nevidíte nebo když spíte v úplné tmě. To potvrzují výsledky mnohočetných výzkumů odborných spánkových laboratoří.
Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi. Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země – prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.
Co to je kráter na Měsíci
Kráter (z latinského crater – pohár, mísa) je prohlubeň přibližně kruhového tvaru na povrchu planet, měsíců a planetek. Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo na Měsíci moře.Obíhá po elipsové dráze kolem Země a současně s ní obíhá kolem Slunce. Podobně jako Země se i Měsíc otáčí okolo své osy. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíc nemá téměř žádný plynný obal, proto je vystaven silnému ozařování Sluncem i vesmírnému chladu.Na první pohled se nám může zdát, že se Měsíc neotáčí kolem osy, ale není to pravda. Měsíc je v takzvané synchronní (vázané) rotaci se Zemí, takže doba rotace menšího tělesa (Měsíce) kolem osy je právě rovna době jeho oběhu kolem centrálního tělesa (Země). Jedna strana Měsíce je proto stále přivrácena k Zemi.
Povrch naší planety Země tvoří pevnina a oceány. Pevninu (pevný povrch planety) tvoří nerosty a horniny.
Jaké jsou měsíční fáze : První čtvrt – Po novu před úplňkem připomíná Měsíc tvar písmene D, říká se o něm, že „dorůstá“. Úplněk – Měsíc se nachází na opačné straně než Slunce a k Zemi je přivrácen osvětlenou stranou. Poslední čtvrt – Po úplňku před novem připomíná Měsíc tvar písmene C, říká se o něm, že „couvá“.
Co se děje při úplňku : Při úplňku a novu jsou příliv a odliv nejsilnější. V takových dnech pociťujeme intenzivněji všechny emoce, nejsme ve své kůži. Hodně lidí si stěžuje na úporné bolesti hlavy, a obecně platí, že co bolí, to má při úplňku tendenci bolet ještě víc, ať už jsou to úrazy, jizvy nebo klouby či záda. Úplněk zvyšuje agresivitu.
Co by se stalo kdyby jsme nemeli Měsíc
Bez Měsíce by se rychleji měnil sklon planetární osy, což by vyvolávalo rychlejší migraci lidí i dalších živočichů. Na Marsu, který svůj měsíc nemá, se osa během 50 milionů let posunula o 60 stupňů, na Lunou stabilizované Zemi jen o 1,5 procenta.
Krátery jsou nejrozšířenějším a také nejznámějším typem útvarů nejen na Měsíci, ale i na ostatních tělesech sluneční soustavy. Vznikly při srážkách s jinými kosmickými tělesy s velikostí od prachových zrníček až po velké meteoroidy.
Jak pusobi Měsíc na Zemi : Účinkem gravitace Měsíce a částečně i Slunce pozorujeme na pobřeží příliv a odliv mořské vody. Doba mezi přílivem a odlivem je něco přes 6 hodin. Dva po sobě následující přílivy se vystřídají za 12 hodin a 25 minut. Rozdíl výšky hladiny mezi odlivem a přílivem je velmi proměnlivá – od necelého metru až přes 10 metrů.