Mezi zástupce plžů řadíme tedy například již zmíněného Hlemýždě zahradního, Páskovka hajní (jejíž pruhovaná ulita nelze zaměnit) dále třeba Oblovka obrovská. Mezi plže bez ulity pak třeba Plzák lesní, či Slimák popelavý. Za zástupce vodních plžů můžeme zmínit třeba Plovatka bahenní, která žije ve sladkých vodách.Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy.
Kdo patří mezi plže : Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber. Mezi sladkovodní mlže patří slávička mnohotvárná a škeble rybničná, mezi mořské například slávka jedlá, ústřice, perlotvorka, hřebenatka nebo zéva obrovská.
Proč nemají slimáci ulitu
Protože nemají ulitu, jejich tělo snáze vysychá, pohybují se tedy pouze ve vlhkém prostředí. To, že nemají ulitu, přináší slimákům ale i jisté výhody, díky hladkému pružnému tělu obalenému slizem se dokážou vměstnat i do úzkých štěrbin, navíc nepotřebují ani zdroj vápníku, ze kterého by se jim vnější schránka tvořila.
Jaké mají měkkýši tělo : Měkkýši jsou bezobratlí živočichové, mají měkké tělo obvykle kryté vápenatou schránkou (ta může být druhotně ztracená či přeměněná). Žijí zejména ve slané vodě, ale i ve sladké vodě a na souši. Potravu rozmělňují pomocí raduly – pásky s chitinovými zuby (u mlžů je redukovaná).
Schránka měkkýšů je nejrůznějším způsobem modifikovaná, vždy z uhličitanu vápenatého, v kalcitové nebo aragonitové formě. Tvoří ji tři vrstvy: vnější periostrakum, střední vrstva kalcitová prizmatická a vnitřní vrstva aragonitová (též porcelánová). Mušle – mísa splachovacího pisoáru. Mušle (ornament) – stylizovaná mušle jako ornament. Slávka jedlá – jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých (lidově „mušle“)
Kdo má levotočivou ulitu
Je to jedna z pozoruhodných čeledí suchozemských plžů. Tito plži mají levotočivou ulitu. Jak vlastně poznáme, že se jedná o schránku pravotočivou nebo levo- točivou ulitu Postavíme-li ulitu ústím k sobě, pak ústí je na levé straně, což je znak, až na vý- jimky pro závornatky, naprosto charakteristický.Hlemýžď má dva páry tykadel. Na delším páru jsou oči, kratší pár tykadel, který je blíž k zemi, používá jako nos. Svalnatá noha hlemýždě zahradního dorůstá maximální délky 10 cm.Systematický strom
třída Gastropoda Cuvier, 1795 – plži.
třída Cephalopoda Cuvier, 1795 – hlavonožci.
V přírodě se jedná o 219 druhů plžů (50 druhů sladkovodních plžů a 169 druhů suchozemských plžů) a 28 druhů mlžů.
Kdy Vylezaji slimáci : Začíná to v dubnu, potom vylézají po každém dešti a velkých rosách. První vylézají staří slimáci, pokud tedy nepodchytneme první slimáky, kteří se nám stěhují do zahrad, máme smůlu.
Odkud Vylezaji slimáci : Všichni slimáci jsou velkými ničiteli rostlin, zejména zeleniny. Vylézají večer z temných a vlhkých úkrytů a zkonzumují, na co přijdou. Nejvíce jich bývá od konce května do července, proto je zvláště v tomto období důležité pravidelně kontrolovat zahradu, záhony a různá zákoutí.
Jak vylučují měkkýši
Primárně vodní měkkýši dýchají původně párovými hřebínkovitými žábrami (ktenidia), suchozemští prokrvenou stěnou plášťové dutiny ("plíce"). Mnozí dýchají i povrchem těla, zejména pláštěm. Vylučovacími orgány jsou párové perikardiodukty, které filtrují tekutinu z perikardu a odvádí ji do plášťové dutiny. Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm.Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.
Jaký je největší mlž : Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kteří z plžů nemají ulitu? Weitere Antworten – Který měkkýš nemá ulitu
Mezi zástupce plžů řadíme tedy například již zmíněného Hlemýždě zahradního, Páskovka hajní (jejíž pruhovaná ulita nelze zaměnit) dále třeba Oblovka obrovská. Mezi plže bez ulity pak třeba Plzák lesní, či Slimák popelavý. Za zástupce vodních plžů můžeme zmínit třeba Plovatka bahenní, která žije ve sladkých vodách.Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy.
Kdo patří mezi plže : Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber. Mezi sladkovodní mlže patří slávička mnohotvárná a škeble rybničná, mezi mořské například slávka jedlá, ústřice, perlotvorka, hřebenatka nebo zéva obrovská.
Proč nemají slimáci ulitu
Protože nemají ulitu, jejich tělo snáze vysychá, pohybují se tedy pouze ve vlhkém prostředí. To, že nemají ulitu, přináší slimákům ale i jisté výhody, díky hladkému pružnému tělu obalenému slizem se dokážou vměstnat i do úzkých štěrbin, navíc nepotřebují ani zdroj vápníku, ze kterého by se jim vnější schránka tvořila.
Jaké mají měkkýši tělo : Měkkýši jsou bezobratlí živočichové, mají měkké tělo obvykle kryté vápenatou schránkou (ta může být druhotně ztracená či přeměněná). Žijí zejména ve slané vodě, ale i ve sladké vodě a na souši. Potravu rozmělňují pomocí raduly – pásky s chitinovými zuby (u mlžů je redukovaná).
Schránka měkkýšů je nejrůznějším způsobem modifikovaná, vždy z uhličitanu vápenatého, v kalcitové nebo aragonitové formě. Tvoří ji tři vrstvy: vnější periostrakum, střední vrstva kalcitová prizmatická a vnitřní vrstva aragonitová (též porcelánová).
Mušle – mísa splachovacího pisoáru. Mušle (ornament) – stylizovaná mušle jako ornament. Slávka jedlá – jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých (lidově „mušle“)
Kdo má levotočivou ulitu
Je to jedna z pozoruhodných čeledí suchozemských plžů. Tito plži mají levotočivou ulitu. Jak vlastně poznáme, že se jedná o schránku pravotočivou nebo levo- točivou ulitu Postavíme-li ulitu ústím k sobě, pak ústí je na levé straně, což je znak, až na vý- jimky pro závornatky, naprosto charakteristický.Hlemýžď má dva páry tykadel. Na delším páru jsou oči, kratší pár tykadel, který je blíž k zemi, používá jako nos. Svalnatá noha hlemýždě zahradního dorůstá maximální délky 10 cm.Systematický strom
V přírodě se jedná o 219 druhů plžů (50 druhů sladkovodních plžů a 169 druhů suchozemských plžů) a 28 druhů mlžů.
Kdy Vylezaji slimáci : Začíná to v dubnu, potom vylézají po každém dešti a velkých rosách. První vylézají staří slimáci, pokud tedy nepodchytneme první slimáky, kteří se nám stěhují do zahrad, máme smůlu.
Odkud Vylezaji slimáci : Všichni slimáci jsou velkými ničiteli rostlin, zejména zeleniny. Vylézají večer z temných a vlhkých úkrytů a zkonzumují, na co přijdou. Nejvíce jich bývá od konce května do července, proto je zvláště v tomto období důležité pravidelně kontrolovat zahradu, záhony a různá zákoutí.
Jak vylučují měkkýši
Primárně vodní měkkýši dýchají původně párovými hřebínkovitými žábrami (ktenidia), suchozemští prokrvenou stěnou plášťové dutiny ("plíce"). Mnozí dýchají i povrchem těla, zejména pláštěm. Vylučovacími orgány jsou párové perikardiodukty, které filtrují tekutinu z perikardu a odvádí ji do plášťové dutiny.
Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm.Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.
Jaký je největší mlž : Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.