Antwort Kolik mm spadlo? Weitere Antworten – Kolik mm srážek je hodně

Rozdělení intenzit srážek

Množství srážek se měří v milimetrech za určitý časový úsek, například za 24 hodin. Přičemž 1 milimetr srážek představuje množství 1 litru vody spadlé na 1 metr čtvereční.Podle intenzity rozlišujeme zpravidla: déšť slabý (do 1 mm/h); déšť mírný (1,1 – 5 mm/h), Page 2 déšť silný (5,1 – 10 mm/h), déšť velmi silný (10,1 – 15 mm/h), liják (15,1 – 23 mm/h), příval (23,1 – 58 mm/h), průtrž mračen (nad 54 mm/h).

Kolik v ČR spadne srážek ročně : Průměrný roční úhrn srážek v ČR je zhruba 600 – 800 mm.

Kolik cm sněhu je 1mm srážek

Je nutno brát do úvahy fakt, že 1 mm vypadlých srážek představuje 1 – 2 cm nového sněhu. Množství sněhu na Zemi je dáno především zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou daného místa. V tropických oblastech lze výskyt sněhu očekávat jen vysoko v horách.

Kolik je 5 mm srážek : Intenzita deště

Z intenzity pak lze snadno odvodit, jak moc vlastně prší: Velmi slabý déšť – 0,25 mm/h. Slabý déšť – 1 až 4 mm/h. Déšť – 5 až 10 mm/h.

Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm.

Nejvíce u nás prší v létě (červen a červenec), nejmíň pak v zimních měsících (leden a únor), a to převážně na horách v podobě sněhových srážek. Ty ocení hlavně lyžaři v Krkonoších, Krušných horách, i na Šumavě.

Kolik spadne srážek

Významné jsou návětrné a závětrné efekty horských překážek. Roční srážkové úhrny kolísají na území ČR od 410 mm (v Žatecké pánvi, kde se projevuje závětří Krušných hor) po více než 1700 mm v Jizerských horách. Na více než 60 % území potom roční úhrn srážek dosahuje 600-800 mm.Vytrvalý déšť většinou nemívá přes 5 mm/h. Deště o vyšší intenzitě netrvají déle než několik minut. U deště o intenzitě kolem 20 mm/h se proto hovoří jako o přeháňce.Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.

Srážkové úhrny v letních měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin). Nejvíce srážek v roce připadá na měsíc červen nebo červenec, nejméně srážek pak na leden nebo únor.

Kde v Česku neprší : Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.

Kde je nejvíce srážek : Většinu svazového státu Meghalaya tvoří náhorní plošina s výškou přibližně 1 500 m. Z jihu navazuje na nížiny Bangladéše a právě o tyto kopečky se zarazí pravidelné monzunové deště putující z Bengálského zálivu. Srážek je tolik, že celý stát Meghalaya je považovaný za nejdeštivější oblast světa.

Kde v Evropě nejčastěji prší

Kde v Evropě nejvíc prší

Největší roční úhrn srážek v Evropě má městečko Crkvice na území Černé hory, nad kterým se tyčí vápencové pohoří Orjen. V oblasti v nadmořské výšce 1092 m.n.m. spadne ročně až 2000 mm a většina tohoto úhrnu připadá na říjen a listopad (naopak srpen je tu nadprůměrně suchý).

Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm. Oblast leží ve srážkovém stínu Krušných hor.Nejvíce u nás prší v létě (červen a červenec), nejmíň pak v zimních měsících (leden a únor), a to převážně na horách v podobě sněhových srážek.

V jaké zemi nejvíc prší : Cherrapunji — nejdeštivější místo světa

O tom, kde na světě prší absolutně nejvíc, se vedou spory. Je to buď indické Cherrapunji (místní název Sohra) nebo nedaleký Mawsynram. Podstatné je, že obě místa leží na severovýchodě Indie ve svazovém státě Meghalaya.