Antwort Kolik lidí podepsalo Chartu? Weitere Antworten – Kolik podpisu měla Charta 77

Kolik lidí podepsalo Chartu?
Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Dokument (Charta 77) je pojmenován podle data z 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k němu přihlásilo 1 898 signatářů.ledna 1977 pronásledovala policie Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Pavla Landovského, když se snažili odeslat text poštou úřadům. Koncem ledna se konala demonstrace loajality k režimu, tzv. Anticharta. V březnu zemřel – uštván policií – mluvčí Charty, filozof Jan Patočka.Prvními mluvčími byl Jiří Hájek, Václav Havel a Jan Patočka

Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka.

Kdo z umělců podepsal antichartu : Z umělců, kteří se za svůj podpis veřejně omluvili, jsou zmiňováni Michal Pavlata, Jiří Ornest, Zdeněk Svěrák a Eva Pilarová.

V čem se výzvy Dva tisíce slov a Charta 77 liší

a) Dva tisíce slov podepsalo více než sto tisíc občanů včetně významných osobností veřejného života. Chartu 77 podepsalo v době zveřejnění jen 242 lidí, do ledna 1990 vzrostl jejich počet na 1883. Učitel může s žáky promýšlet, proč se tak výrazně lišil počet signatářů obou výzev.

Kdo byl chartista : Jako Chartisté se nazývali příslušníci masového demokratického hnutí v 19. století ve Velké Británii. Označení chartisté se odvozuje od tzv. Lidové charty (People's Charter) z roku 1838.

1999 – Česká republika (spolu s Maďarskem a Polskem) vstoupila do NATO.

Luna 3 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 4. října 1959. Vyfotografovala stranu Měsíce, kterou předtím lidské oko nikdy nespatřilo. Vzhledem k tomu, že se doba rotace Měsíce rovná době oběhu kolem Země (28 dní), je k ní totiž stále přivrácen jednou stranou.

Kdo je chartista

Jako Chartisté se nazývali příslušníci masového demokratického hnutí v 19. století ve Velké Británii. Označení chartisté se odvozuje od tzv. Lidové charty (People's Charter) z roku 1838.Kampaň označovaná jako „Anticharta“ patří k zásadním momentům normalizace. Vyvrcholila shromážděními československých umělců 28. ledna 1977 v Národním divadle a 4. února v Divadle hudby, kde hromadně deklarovali podporu politice KSČ a podepsali rezoluci proti signatářům Charty 77.dočasně zrušena cenzura („Cenzura je nepřípustná“). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto padesát tisíc občanů (102 621 podpisů shromáždil deník Práce, 34 241 Literární listy, 20 000 Mladá fronta, další podpisy shromáždily redakce ČST, Čs. rozhlasu, regionální deníky a jednotlivci).

Vládnoucí režim reagoval označením signatářů Charty za ztroskotance a samozvance a zorganizoval rozsáhlou kampaň, v rámci které byly po- depisovány rezoluce odsuzující prohlášení Charty. Mezi nejznámější patří shromáždění umělců 28.

Co se stalo 26.12 1991 : Nejvyšší sovět Sovětského svazu deklarací č. 142-H ze dne 26. prosince 1991 oficiálně uznal rozpuštění Sovětského svazu jako státu a subjektu mezinárodního práva.

Co se stalo 11 1991 : Československo. 1. ledna – Byla zavedena vnitřní směnitelnost Československé koruny. Současně se liberalizoval zahraniční i vnitřní obchod – byla zavedena volná cenotvorba.

Co podepsal Karel Gott

„Stydím se za to, ale…“ Tak by se dal stručně shrnout postoj Karla Gotta na sklonku jeho života k Antichartě, kterou podepsal jako řada jeho kolegů 4. února 1977. Na komunistickém manifestu před ostatními umělci a za účasti televizních kamer dokonce přednesl i projev. „To datum bych nejraději ze svého života vymazal.

Dva tisíce slov (úplný název Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů pražského jara; zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu.SSSR byl tvořen 15 svazovými (tzv. socialistickými) republikami. Byla to: Arménská, Ázerbájdžánská, Běloruská, Estonská, Gruzínská, Kazašská, Kirgizská, Litevská, Lotyšská, Moldavská, Ruská (RSFSR), Tádžická, Turkménská, Ukrajinská a Uzbecká.

Proč se slaví 1 leden : leden neslaví jen jako Nový rok, ale také jako státní svátek – Den obnovy samostatného českého státu. K rozdělení ČSFR došlo 1. 1. 1993 na základě usnesení Federálního shromáždění o rozdělení federativní republiky (ČSFR) na dva samostané státy – Českou republiku a Slovneskou republiku.