Čmelák (Bombus) je rod hmyzu náležící do čeledi včelovití (Apidae). Popsáno bylo více než 250 druhů čmeláků. Četnější výskyt je na severní polokouli, ale vyskytují se také v Jižní Americe, kde bylo zjištěno několik nížinných tropických druhů.V České republice potkáte nejčastěji tyto druhy:
Čmelák zemní Nejhojnější druh u nás, který je schopen obývat nejrůznější prostředí.
Čmelák hájový Podobný jako Čmelák zemní, větší druh.
Čmelák skalní
Čmelák luční
Čmelák rokytový
Čmelák zahradní
Čmelák rolní
Čmelák lesní
4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů. Mladé matky po oplození, odpočívají v hnízdě a vykrmují se na zimu.
Jak poznat čmeláka : Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Jak vypadá kousnutí od čmeláka
Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Kdo ví kde má čmelák žihadlo : Žihadlo se nachází typicky na zadní části těla živočicha. Mezi živočichy disponující žihadlem patří například včely, vosy, sršně, čmeláci a štíři; štíří žihadlo však není homologní ke zbývajícím třem, je příkladem konvergenční evoluce.
Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.
Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Jak útočí čmelák
Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.Čmelák je životně závislý na přísunu nektaru, z kterého získává energii na udržování tělesné teploty potřebné pro pohyb letových svalů. Pokud čmelákovi dojde energie, pak se nemůže zahřát natolik aby vzlétl. Čmelák pijící med. Víčko od kořalky slouží jako napáječka, uvnitř je kousek ubrousku.
Antwort Kolik je druhů čmeláků v ČR? Weitere Antworten – Kolik je druhů čmeláků
Čmelák (Bombus) je rod hmyzu náležící do čeledi včelovití (Apidae). Popsáno bylo více než 250 druhů čmeláků. Četnější výskyt je na severní polokouli, ale vyskytují se také v Jižní Americe, kde bylo zjištěno několik nížinných tropických druhů.V České republice potkáte nejčastěji tyto druhy:
4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů. Mladé matky po oplození, odpočívají v hnízdě a vykrmují se na zimu.
Jak poznat čmeláka : Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Jak vypadá kousnutí od čmeláka
Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Kdo ví kde má čmelák žihadlo : Žihadlo se nachází typicky na zadní části těla živočicha. Mezi živočichy disponující žihadlem patří například včely, vosy, sršně, čmeláci a štíři; štíří žihadlo však není homologní ke zbývajícím třem, je příkladem konvergenční evoluce.
Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.
Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Jak útočí čmelák
Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.Čmelák je životně závislý na přísunu nektaru, z kterého získává energii na udržování tělesné teploty potřebné pro pohyb letových svalů. Pokud čmelákovi dojde energie, pak se nemůže zahřát natolik aby vzlétl. Čmelák pijící med. Víčko od kořalky slouží jako napáječka, uvnitř je kousek ubrousku.