Antwort Kdy vznikly hody? Weitere Antworten – Jak vznikly hody

Kdy vznikly hody?
Z jakého důvodu vznikla hodová tradice Původním významem slavnosti hodů, které se konaly v podzimním čase, bylo poděkování za úrodu a snaha o její zajištění v dalším roce. S tím souviselo také úsilí zajistit dostatek jídla a pití k pohoštění. Stejně jako u jiných svátků dostaly i hody církevní význam.HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Co jsou hody s právem : Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.

Co oslavuji hody

Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).

Proč se slavilo posvícení : Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.

Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.

Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.

Proč Hody hody doprovody

Někde dozvuky pomlázky, jinde první svatby, pouti… Je to pozůstatek zvyku slavit svátky osm dní, takzvaným oktávem, tedy od Božího hodu velikonočního právě po Provodní neděli. Etnolog Luboš Kafka. LN: Takže odtud to chronicky známé Hody, hody, doprovody!Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Krojované hody Prušánky 2024

termín: 11.08.2024 – 13.08.2024
Prušánky Jižní Morava Hodonínsko
Téma: lidové tradice | kultura > folklor | kulinářství > víno
Popis: Krojované hody v Prušánky – tradiční moravská folklorní slavnost na návsi v Prušánkách. Beseda u cimbálu.


Státní svátky a významné dny České republiky jsou dny v roce, které určuje zákon č. 245/2000 Sb. Jejich cílem je připomínat významné události v historii českého národa a některé jeho tradice. V České republice máme celkem 7 státních svátků, 7 ostatních svátků a dalších 15 významných dnů.

Kdy začíná posvícení : Kdy se posvícení slaví

Vesnice ho většinou slavily první neděli po svátku, jehož jménem je zasvěcený místní kostel. Jinde se slavilo šest týdnů po pouti.

Kdy je posvícení : Posvícení je od slova posvěcení. Kde znají datum posvěcení kostela přesně, slaví jeho výročí v tento přesný den. Tam, kde se nezachoval žádný záznam o datu posvěcení, slaví se většinou toto posvícení poslední říjnovou neděli.

Co jsou hoďky

Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.

Stejně tak se liší i pojmenování samotné pomlázky. V českých a moravských nářečích se jí říká například hodovačka, mrskačka, sekačka, šlehačka, švihačka, houdovačka, dynovačka, binovačka, žíla pamihod, pamihod, pamihoda, tatar, kantár, metla, kyčka, karabáč, korbáč, mrskut, namrkskut, čugár, šlerkust nebo šmigust.Původem pohanská tradice mrskání dívek má paradoxně poetický význam. Muži tak o dívku projevují zájem. Dívky jim pak v podobě navázané pentle na mrskačku odpovídají, zda mají u nich šanci. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám také zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.

Co je to Česko : Česká republika je vnitrozemským státem, který se nachází uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy a zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. Státní hranice tvoří sousedství s Polskem (761,8 km), Německem (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km).