Antwort Kdy vznikla hydrosféra? Weitere Antworten – Jak vznikla prvni hydrosféra

V důsledku "správné" vzdálenosti Země od Slunce mohla vodní pára kondenzovat a zůstat v kapalném stavu. Vzniká první proto-hydrosféra. Velká část vody nepocházela z vulkanické činnosti, ale pravděpodobně z ledových meteoritů dopadnutých na Zemi během konečné fáze jejího formování.a) Dříve byla hydrosféra, z ní se postupně tvořila atmosféra vypařováním vody.Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 600 km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %.

Kolik procent je voda na Zemi : Voda pokrývá více než 71 % zemského povrchu. Více než 97 % plochy vodstva pokrývají moře a oceány, oproti tomu sladká voda tvoří pouze 3 % hydrosféry.

Proč je moře slané

Jak je naznačeno v předchozím odstavci, většina soli se do moře dostala z pevniny. Sůl se totiž ve velmi malém množství objevuje v půdě, v horninách i v živých organismech. Déšť pak tyto velmi malé částečky soli spláchne a ta se potoky a řekami dostane do moře.

Kdy má voda největší hustotu : Nejvetší hustota vody (1 g/cm3) je při 3,98 °C.

Prvotní atmosféra se vytvářela před 4,0 – 3,8 miliardami let, kdy Země po svém vzniku ze shluku plynných a prachových částic se zahřála a přetavila. Tato atmosféra byla složena z lehkých prvků (H2, He) unikajících do kosmického prostoru.

Hydrosféra – rozdělení vody na Zemi

– Slaná voda – oceán – 97% veškeré vody na Zemi – Sladká voda – 3% – ledovce, podpovrchová voda, povrchová voda (řeky, jezera, rybníky,…)

Jaký je největší oceán

Rozlišujeme čtyři oceány: největší Tichý oceán zaujímá 35 % zemského povrchu, oceán Atlantský oceán 18% zemského povrchu, Indický oceán necelých 15% zemského povrchu a nejmenší Severní ledový oceán pouze kolem 2,5% povrchu Země.- V Tichém oceánu je 700 milionů krychlových kilometrů vody to je 2800 trilionů sklenic vody, neboli 700 trilionů litrů. – O dně oceánů je toho známo tak málo, že máme lepší mapy Měsíce než mořského dna. – Každý rok se do světových oceánů vysype třikrát tolik odpadků, než se z nich vyloví ryb.Voda je pro život naprosto nezbytná. Tvoří více než 50 % lidského těla, u dětí je to dokonce asi 70 %. Tělo vodu neustále vylučuje kůží, střevy (stolicí), ledvinami (močí) a dýcháním, proto je potřeba tekutiny průběžně doplňovat.

Rudé moře patří mezi nejslanější moře světa, v jeho severní části salinita dosahuje až 42‰. Je to způsobeno vysokou teplotou vzduchu a díky tomu značnému odpařování vody, také velmi nízkými srážkami, dále tím, že se do Rudého moře nevlévají řeky a také úzkým spojením s Indickým oceánem.

Proč se nesmí pít slaná voda : Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí, selhání ledvin a smrt. Světový oceán také obsahuje různé kovy, přičemž jejich významným zdrojem jsou podmořské hydrotermální prameny. V minulosti byla salinita vyšší.

Kdy je voda nejtěžší : Vodní teploměr nejen že by nefungoval pod teplotou 4 °C, kdy má voda maximální hustotu, ale měl by i nerovnoměrné dílky. Maximum hustoty je u těžké vody dokonce až při 11 °C. Za vyšších tlaků se maximum hustoty posunuje do nižších teplot, až jev vymizí – stačí dostatečně zatlačit a výstřelky jsou pryč.

Co má největší hustotu

Voda se liší od prakticky všech ostatních látek právě tím, že je hustější jako kapalná než jako pevná fáze a že má nejvyšší hustotu při teplotě 3,94°C a ne při nule (za normálního atmosférického tlaku).

Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se nad troposférou a táhnoucí se až do výšky přibližně 50 kilometrů nad zemským povrchem.

Odkud se bere voda : Pitná voda se v České republice v naprosté většině případů získává buď úpravou vody ze studní, vrtů či pramenišť, nebo úpravou vody povrchové – z potoků, řek, rybníků či vodních nádrží.