v magnetickém poli se na koncích cívky (na svorkách) indukuje elektrické napětí. Toto napětí pravidelně mění v průběhu času svoji velikost a polaritu. Nazývá se střídavé napětí. Průběh střídavého napětí lze znázornit „vlnovkou“, která se nazývá sinusoida.Střídavý proud vzniká elektromagnetickou indukcí v synchronním generátoru (alternátoru) obsahujícím tři cívky navzájem otočené o 120 stupňů. Cívky generátoru mohou být zapojeny do hvězdy nebo trojúhelníku, takže generátor má pak tři vývody, které nazýváme fáze.Dokud není vodič připojen k elektrickému zdroji, elektrony ve vodiči se pohybují chaoticky všemi směry. Až po připojení vodiče ke zdroji napětí se vlivem rozdílného potenciálu volné částice uspořádají a začnou se pohybovat jedním směrem tzv. protéká elektrický proud.
Proč je střídavý proud nebezpečnější : To však znamená, že srdce ztrácí schopnost pracovat jako krevní pumpa a dochází pouze ke chvění srdce (srdeční fibrilaci) a tím pak k zástavě srdeční činnosti. Proto je střídavý proud pro lidský organizmus nebezpečnější než proud stejnosměrný.
Co to je střídavý proud
Jako střídavý proud označujeme takový elektrický proud, jehož směr se periodicky mění. Protipólem střídavého proudu je proud stejnosměrný, jehož směr je stále stejný. V elektrickém vedení se v dnešní době setkáváme právě s proudem střídavým, protože jeho přesun je snazší než v případě stejnosměrného proudu.
Kde se nachází střídavý proud : Střídavý proud (AC) se pohybuje v obvodu v pravidelných intervalech a mění směr svého toku. Střídavý proud se používá v domácnostech, průmyslových zařízeních a ve většině elektrických zařízení (motory, žárovky a zdroje napájení).
Zdrojem stejnosměrného napětí jsou typicky galvanické články a baterie, zdrojem střídavého napětí je nejčastěji síťová zásuvka. Důvodem, proč se v elektrické síti používá střídavé napětí a proud, je snadnější možnost změny napětí.
Elektrický proud (jako jev) je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem. Důležité jsou všechny přívlastky. Uspořádaný znamená, že se většina elektronů pohybuje jedním směrem. Není-li vodič připojen ke svorkám zdroje (a není-li tedy důvod, aby elektrický proud procházel), elektrony se i tak pohybují.
Kolik proudu zabije člověka
6 až 15 mA – způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit. 25 mA – tetanická křeč dýchacího svalstva. 60 mA – chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce. nad 80 mA – zpravidla trvalá zástava srdce.Jako bez- pečný proud je u střídavého proudu (AC) vedena hodnota 3,5 miliampéru (mA) u stejnosměrného proudu (DC) 10 mA. Za život ohrožující se obecně považuje hod- nota proudu procházející lidským tělem při napětí vyšším než 50 V AC.Proud v elektrických rozvodech může být stejnosměrný (značí se ss, DC – direct current, symbol =) nebo střídavý (značí se st, AC – alternating current, symbol ~), jehož směr toku i okamžitá velikost se v čase periodicky mění.
Nejčastěji je elektrický proud tvořen usměrněným pohybem elektronů nebo jiných elektricky nabitých částic vodičem. Ty se kromě svého tepelného pohybu posouvají ve směru působení elektrické síly. Pole vytváří na koncích vodiče elektrické napětí jako rozdíl elektrických potenciálů.
Jaké napětí je smrtelné : Aby došlo k srdeční arytmii, musí srdcem několik milisekund procházet silný elektrický proud (fatální může být 30 mA u střídavého proudu a 300-500 mA u stejnosměrného proudu). Pokud je elektrický proud opravdu vysoký, může být i napětí okolo 50 voltů smrtelné, záleží ovšem i na frekvenci.
Kolik wattu je Smrtelnych : 6 až 15 mA – způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit. 25 mA – tetanická křeč dýchacího svalstva. 60 mA – chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce. nad 80 mA – zpravidla trvalá zástava srdce.
Co zabíjí volty nebo ampéry
Úrazy elektřinou, často i s fatálními následky, nejsou nijak výjimečné. Stačí, aby se lidské tělo dostalo do elektrického obvodu. Na výši napětí (volty) přitom tolik nezáleží, škodí proud – to jsou "ampéry". Bleskově zasáhne organismus (někdy jde opravdu o blesk), obvykle jako střídavý, ale někdy i jako stejnosměrný.
Odpor lidského těla se pohybuje v rozmezí podle vlhkosti pokožky. Střídavé napětí je pro člověka nebezpečnější (a proto jsou i kritické hodnoty menší než u stejnosměrného napětí), protože elektrický proud se pohybuje oběma směry. Tak uvádí do kmitavého pohybu tkáně lidského těla, které se mohou snáze poškodit.Hlavním důvodem pro používání střídavého napětí a proudu v elektrických sítích je jejich schopnost snadno upravit napětí. Ztráty energie v elektrických vodičích jsou přímo úměrné proudu, který jimi protéká.
Odkud kam teče proud : Proud je definovaný jako pohyb volných nosičů náboje. Pokud je elektrické pole zdroje (baterie) uvede do pohybu, začnou se celkem spořádaně pohybovat od záporného ke kladnému pólu zdroje. Samozřejmě, obvod musí být uzavřený, tak jako řetěz. Přitom předají energii spotřebiči.
Antwort Kdy vzniká střídavý proud? Weitere Antworten – Jak vznika střídavý proud
v magnetickém poli se na koncích cívky (na svorkách) indukuje elektrické napětí. Toto napětí pravidelně mění v průběhu času svoji velikost a polaritu. Nazývá se střídavé napětí. Průběh střídavého napětí lze znázornit „vlnovkou“, která se nazývá sinusoida.Střídavý proud vzniká elektromagnetickou indukcí v synchronním generátoru (alternátoru) obsahujícím tři cívky navzájem otočené o 120 stupňů. Cívky generátoru mohou být zapojeny do hvězdy nebo trojúhelníku, takže generátor má pak tři vývody, které nazýváme fáze.Dokud není vodič připojen k elektrickému zdroji, elektrony ve vodiči se pohybují chaoticky všemi směry. Až po připojení vodiče ke zdroji napětí se vlivem rozdílného potenciálu volné částice uspořádají a začnou se pohybovat jedním směrem tzv. protéká elektrický proud.
Proč je střídavý proud nebezpečnější : To však znamená, že srdce ztrácí schopnost pracovat jako krevní pumpa a dochází pouze ke chvění srdce (srdeční fibrilaci) a tím pak k zástavě srdeční činnosti. Proto je střídavý proud pro lidský organizmus nebezpečnější než proud stejnosměrný.
Co to je střídavý proud
Jako střídavý proud označujeme takový elektrický proud, jehož směr se periodicky mění. Protipólem střídavého proudu je proud stejnosměrný, jehož směr je stále stejný. V elektrickém vedení se v dnešní době setkáváme právě s proudem střídavým, protože jeho přesun je snazší než v případě stejnosměrného proudu.
Kde se nachází střídavý proud : Střídavý proud (AC) se pohybuje v obvodu v pravidelných intervalech a mění směr svého toku. Střídavý proud se používá v domácnostech, průmyslových zařízeních a ve většině elektrických zařízení (motory, žárovky a zdroje napájení).
Zdrojem stejnosměrného napětí jsou typicky galvanické články a baterie, zdrojem střídavého napětí je nejčastěji síťová zásuvka. Důvodem, proč se v elektrické síti používá střídavé napětí a proud, je snadnější možnost změny napětí.
Elektrický proud (jako jev) je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem. Důležité jsou všechny přívlastky. Uspořádaný znamená, že se většina elektronů pohybuje jedním směrem. Není-li vodič připojen ke svorkám zdroje (a není-li tedy důvod, aby elektrický proud procházel), elektrony se i tak pohybují.
Kolik proudu zabije člověka
6 až 15 mA – způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit. 25 mA – tetanická křeč dýchacího svalstva. 60 mA – chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce. nad 80 mA – zpravidla trvalá zástava srdce.Jako bez- pečný proud je u střídavého proudu (AC) vedena hodnota 3,5 miliampéru (mA) u stejnosměrného proudu (DC) 10 mA. Za život ohrožující se obecně považuje hod- nota proudu procházející lidským tělem při napětí vyšším než 50 V AC.Proud v elektrických rozvodech může být stejnosměrný (značí se ss, DC – direct current, symbol =) nebo střídavý (značí se st, AC – alternating current, symbol ~), jehož směr toku i okamžitá velikost se v čase periodicky mění.
Nejčastěji je elektrický proud tvořen usměrněným pohybem elektronů nebo jiných elektricky nabitých částic vodičem. Ty se kromě svého tepelného pohybu posouvají ve směru působení elektrické síly. Pole vytváří na koncích vodiče elektrické napětí jako rozdíl elektrických potenciálů.
Jaké napětí je smrtelné : Aby došlo k srdeční arytmii, musí srdcem několik milisekund procházet silný elektrický proud (fatální může být 30 mA u střídavého proudu a 300-500 mA u stejnosměrného proudu). Pokud je elektrický proud opravdu vysoký, může být i napětí okolo 50 voltů smrtelné, záleží ovšem i na frekvenci.
Kolik wattu je Smrtelnych : 6 až 15 mA – způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit. 25 mA – tetanická křeč dýchacího svalstva. 60 mA – chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce. nad 80 mA – zpravidla trvalá zástava srdce.
Co zabíjí volty nebo ampéry
Úrazy elektřinou, často i s fatálními následky, nejsou nijak výjimečné. Stačí, aby se lidské tělo dostalo do elektrického obvodu. Na výši napětí (volty) přitom tolik nezáleží, škodí proud – to jsou "ampéry". Bleskově zasáhne organismus (někdy jde opravdu o blesk), obvykle jako střídavý, ale někdy i jako stejnosměrný.
Odpor lidského těla se pohybuje v rozmezí podle vlhkosti pokožky. Střídavé napětí je pro člověka nebezpečnější (a proto jsou i kritické hodnoty menší než u stejnosměrného napětí), protože elektrický proud se pohybuje oběma směry. Tak uvádí do kmitavého pohybu tkáně lidského těla, které se mohou snáze poškodit.Hlavním důvodem pro používání střídavého napětí a proudu v elektrických sítích je jejich schopnost snadno upravit napětí. Ztráty energie v elektrických vodičích jsou přímo úměrné proudu, který jimi protéká.
Odkud kam teče proud : Proud je definovaný jako pohyb volných nosičů náboje. Pokud je elektrické pole zdroje (baterie) uvede do pohybu, začnou se celkem spořádaně pohybovat od záporného ke kladnému pólu zdroje. Samozřejmě, obvod musí být uzavřený, tak jako řetěz. Přitom předají energii spotřebiči.