Výživné se platí zpravidla v měsíčních splátkách, soud může povinnému rodiči uložit, aby zaplatil jednorázovou platbu, ze které pak bude měsíční výživné čerpáno, nebo aby část platil přímo dítěti (k rukám druhého rodiče) a část pro dítě spořil.Obecně platí, že děti mají právo na životní úroveň svých rodičů. Pokud jsou rodiče rozvedení a jeden z rodičů platí výživné, od dosažení plnoletosti je tato částka vyplácena přímo dítěti. Ve chvíli, kdy se zletilé dítě odstěhuje od druhého rodiče, má i od něj nárok na výživné.Kromě rodičů a dětí může vzniknout vyživovací povinnost i mezi bývalými manžely a dalšími příbuznými. Na výživné vzniká nárok tomu, kdo není z objektivních důvodů samostatně schopen uspokojit své základní potřeby. Aby bylo přiznáno výživné, musí příčina této neschopnosti pocházet už z období manželství.
Kolik let zpetne lze žádat alimenty : Pokud máte k dispozici soudem vydaný rozsudek o výživném s doložkou vykonatelnosti a právní moci, je možné vymáhat výživné zpětně až za 10 let. Záleží samozřejmě na tom, jak dlouho už výživné není hrazeno a kdy vznikla povinnost jej platit.
Kdy se nemusí platit výživné
Výživné se dle § 911 občanského zákoníku platí na děti do doby, než jsou schopny se samy živit. Vyživovací povinnost není jakkoli omezena věkem oprávněného dítěte, v praxi běžně souvisí vyživovací povinnost s jeho studiem a soustavnou přípravou na další povolání.
Jak se zbavit vyživovací povinnost : V zásadě platí, že vyživovací povinnost zaniká tehdy, kdy dítě nabude schopnost samostatně se živit. Proto nelze spoléhat na hranici 18 let, když nezletilé dítě před dovršením 18 let může vstoupit do svazku manželského, či např. nastoupit do zaměstnání, čímž získá svůj vlastní příjem.
výživné mezi rodiči a dětmi: Vzniká narozením dítěte a končí, když je dítě schopné se samo živit nebo vyživovací povinnost přejde na jiného (např. sňatkem či popřením otcovství). Pro stanovení rozsahu výživného platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.
Nejčastějším případem zániku vyživovací povinnosti je ukončení studia a nástup dítěte do zaměstnání, kdy dítě už dosahuje vlastního příjmu a je schopno se živit samo. Minimální věková hranice je v těchto situacích 15 let, kdy již dítě může uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání.
Co dělat když neplatí výživné
Pokud rodič dál neplatí výživné, máte nárok na náhradní výživné 48 měsíců. Do těch se počítá skutečná doba neplacení. Když například 4 měsíce náhradní výživné pobíráte, pak druhý rodič začne na 6 měsíců výživné platit a potom opět přestane, můžete výživné pobírat dalších až 44 měsíců.Nejčastějším případem zániku vyživovací povinnosti je ukončení studia a nástup dítěte do zaměstnání, kdy dítě už dosahuje vlastního příjmu a je schopno se živit samo. Minimální věková hranice je v těchto situacích 15 let, kdy již dítě může uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání.Výživné nepředstavuje pouze částku, která má oprávněné osobě zajistit jídlo – ačkoliv to k tomu závěru, již právě s odkazem na latinský původ slova alimenty, svádí –, ale jedná se skutečně o veškeré odůvodněné potřeby dítěte. Ty zahrnují i bydlení oprávněné osoby, její lékařskou péči, vzdělání a zájmové činnosti.
V případě, že povinný neplatí výživné po dobu delší než čtyři měsíce, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Pokud se této povinnosti vyhýbal úmyslně, pak až na dva roky. A bylo-li takovým jednáním dítě vystaveno nebezpečí nouze, hrozí neplatiči dokonce až tři roky vězení.
Co vše ovlivňuje výši výživného : Pro stanovení výživného jsou nejpodstatnější dvě věci: výše příjmu povinného rodiče, tedy toho kdo má dítěti výživné hradit. oprávněné potřeby a náklady na stravu, ošacení či vzdělání dítěte.
Co dělat když matka neplatí výživné : Pokud rodič dál neplatí výživné, máte nárok na náhradní výživné 48 měsíců. Do těch se počítá skutečná doba neplacení. Když například 4 měsíce náhradní výživné pobíráte, pak druhý rodič začne na 6 měsíců výživné platit a potom opět přestane, můžete výživné pobírat dalších až 44 měsíců.
Co všechno se počítá do výživného
Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.Současná právní úprava umožňuje podat trestní oznámení na Policii ČR, pokud výživné není vypláceno po dobu 4 měsíců a delší. Dostavte se na služebnu v místě svého trvalého bydliště a vezměte s sebou Váš občanský průkaz, rozsudek o stanovení výživného, rozsudek o rozvodu manželství (pokud máte) a rodný list dítěte.
Jaké věci soud zohledňuje při určování výživného na dítě : Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.
Antwort Kdy vzniká povinnost platit výživné? Weitere Antworten – Kdy plati stát alimenty
Výživné se platí zpravidla v měsíčních splátkách, soud může povinnému rodiči uložit, aby zaplatil jednorázovou platbu, ze které pak bude měsíční výživné čerpáno, nebo aby část platil přímo dítěti (k rukám druhého rodiče) a část pro dítě spořil.Obecně platí, že děti mají právo na životní úroveň svých rodičů. Pokud jsou rodiče rozvedení a jeden z rodičů platí výživné, od dosažení plnoletosti je tato částka vyplácena přímo dítěti. Ve chvíli, kdy se zletilé dítě odstěhuje od druhého rodiče, má i od něj nárok na výživné.Kromě rodičů a dětí může vzniknout vyživovací povinnost i mezi bývalými manžely a dalšími příbuznými. Na výživné vzniká nárok tomu, kdo není z objektivních důvodů samostatně schopen uspokojit své základní potřeby. Aby bylo přiznáno výživné, musí příčina této neschopnosti pocházet už z období manželství.
Kolik let zpetne lze žádat alimenty : Pokud máte k dispozici soudem vydaný rozsudek o výživném s doložkou vykonatelnosti a právní moci, je možné vymáhat výživné zpětně až za 10 let. Záleží samozřejmě na tom, jak dlouho už výživné není hrazeno a kdy vznikla povinnost jej platit.
Kdy se nemusí platit výživné
Výživné se dle § 911 občanského zákoníku platí na děti do doby, než jsou schopny se samy živit. Vyživovací povinnost není jakkoli omezena věkem oprávněného dítěte, v praxi běžně souvisí vyživovací povinnost s jeho studiem a soustavnou přípravou na další povolání.
Jak se zbavit vyživovací povinnost : V zásadě platí, že vyživovací povinnost zaniká tehdy, kdy dítě nabude schopnost samostatně se živit. Proto nelze spoléhat na hranici 18 let, když nezletilé dítě před dovršením 18 let může vstoupit do svazku manželského, či např. nastoupit do zaměstnání, čímž získá svůj vlastní příjem.
výživné mezi rodiči a dětmi: Vzniká narozením dítěte a končí, když je dítě schopné se samo živit nebo vyživovací povinnost přejde na jiného (např. sňatkem či popřením otcovství). Pro stanovení rozsahu výživného platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.
Nejčastějším případem zániku vyživovací povinnosti je ukončení studia a nástup dítěte do zaměstnání, kdy dítě už dosahuje vlastního příjmu a je schopno se živit samo. Minimální věková hranice je v těchto situacích 15 let, kdy již dítě může uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání.
Co dělat když neplatí výživné
Pokud rodič dál neplatí výživné, máte nárok na náhradní výživné 48 měsíců. Do těch se počítá skutečná doba neplacení. Když například 4 měsíce náhradní výživné pobíráte, pak druhý rodič začne na 6 měsíců výživné platit a potom opět přestane, můžete výživné pobírat dalších až 44 měsíců.Nejčastějším případem zániku vyživovací povinnosti je ukončení studia a nástup dítěte do zaměstnání, kdy dítě už dosahuje vlastního příjmu a je schopno se živit samo. Minimální věková hranice je v těchto situacích 15 let, kdy již dítě může uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání.Výživné nepředstavuje pouze částku, která má oprávněné osobě zajistit jídlo – ačkoliv to k tomu závěru, již právě s odkazem na latinský původ slova alimenty, svádí –, ale jedná se skutečně o veškeré odůvodněné potřeby dítěte. Ty zahrnují i bydlení oprávněné osoby, její lékařskou péči, vzdělání a zájmové činnosti.
V případě, že povinný neplatí výživné po dobu delší než čtyři měsíce, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Pokud se této povinnosti vyhýbal úmyslně, pak až na dva roky. A bylo-li takovým jednáním dítě vystaveno nebezpečí nouze, hrozí neplatiči dokonce až tři roky vězení.
Co vše ovlivňuje výši výživného : Pro stanovení výživného jsou nejpodstatnější dvě věci: výše příjmu povinného rodiče, tedy toho kdo má dítěti výživné hradit. oprávněné potřeby a náklady na stravu, ošacení či vzdělání dítěte.
Co dělat když matka neplatí výživné : Pokud rodič dál neplatí výživné, máte nárok na náhradní výživné 48 měsíců. Do těch se počítá skutečná doba neplacení. Když například 4 měsíce náhradní výživné pobíráte, pak druhý rodič začne na 6 měsíců výživné platit a potom opět přestane, můžete výživné pobírat dalších až 44 měsíců.
Co všechno se počítá do výživného
Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.Současná právní úprava umožňuje podat trestní oznámení na Policii ČR, pokud výživné není vypláceno po dobu 4 měsíců a delší. Dostavte se na služebnu v místě svého trvalého bydliště a vezměte s sebou Váš občanský průkaz, rozsudek o stanovení výživného, rozsudek o rozvodu manželství (pokud máte) a rodný list dítěte.
Jaké věci soud zohledňuje při určování výživného na dítě : Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.