Semena hrachu klíčí i při nízkých teplotách. Mezi zahrádkáři se termíny pro výsev hrachu různí. Někteří čekají na konec dubna až začátek května, ovšem v teplejších oblastech můžeme semena vysévat již koncem března.Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.Vyžaduje neutrální střední a lehčí půdu, kterou je třeba dobře připravit. Optimální je hluboká propustná půda, která se rychle zahřeje a dobře drží vodu. Hrách má však poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C.
Co sázet po hrachu : Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).
Jak pěstovat hrášek doma
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Pnoucím odrůdám musíme připravit oporu.
Jak hluboko hrách : Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte. Hrášek je opravdu nenáročná rostlina.
Hrášek je opravdu nenáročná rostlina. Vzešlé rostlinky jsou otužilé a snáší i mírný mráz, posléze hrách nejlépe prospívá při teplotách kolem 15 °C. Zalévat nemusíte příliš často, aby ale byly lusky dostatečně šťavnaté, nesmí půda zcela vyschnout. Záhonky odplevelujeme a pravidelně okopáváme. Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Co zasadit k hrachu
Hrášek můžeme pěstovat ve společné kultuře třeba s ředkvičkami, salátem, kedlubnami, mrkví, cuketami nebo okurkami. Špatnými sousedy pro něj jsou fazole, brambory či rajčata. Dle doby výsevu probíhá sklizeň zhruba na přelomu června a července, při teplém a vlhkém počasí i dříve.Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června.Pokud nehrozí silnější mrazy, můžete začít s výsevem klidně už v únoru. O to dříve pak můžete zeleninu sklízet. Pařeniště však prodlouží i dobu sklizně na konci sezóny ‒ ještě v zimě v něm můžete pěstovat některé druhy salátů. Teplota v pařeništi je vyšší než v zahradě, což pro rostliny vytváří skvělé podmínky. Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 – 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit.
Jaký je rozdíl mezi hrachem a hráškem : Zelený hrášek není ještě zcela dozrálý plod a svým složením se více blíží zelenině. Hrách jako luštěnina pak není jen usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které je usušeno, a tak má i jiné látkové složení. Rozdíl poznáme i na ochutnání. Lusky nebo zelený hrášek mají v sobě jako zelenina více vody.
Kdy dát hnůj na záhony : Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.
Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Semena rajčat se vysévají přibližně v půli března, aby do poloviny května vyrostly v silné sazenice. Z únorových výsevů bývají sazenice zbytečně přerostlé. Pozdější dubnové a květnové výsevy jsou možné, ale zpožďují sklizeň.Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.
Kdy začít s prací na zahradě : S prací na zahradě začínáme až ve chvíli, kdy se teploty vyšplhají alespoň pár stupňů nad nulu. Zima nechává zahradu pocuchanou a ospalou, je potřeba ji revitalizovat, pomoci ji s rozevřením náruče velkému množství jarní energie.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdy vyroste hrách? Weitere Antworten – Kdy začne plodit hrášek
Semena hrachu klíčí i při nízkých teplotách. Mezi zahrádkáři se termíny pro výsev hrachu různí. Někteří čekají na konec dubna až začátek května, ovšem v teplejších oblastech můžeme semena vysévat již koncem března.Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.Vyžaduje neutrální střední a lehčí půdu, kterou je třeba dobře připravit. Optimální je hluboká propustná půda, která se rychle zahřeje a dobře drží vodu. Hrách má však poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C.
Co sázet po hrachu : Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).
Jak pěstovat hrášek doma
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Pnoucím odrůdám musíme připravit oporu.
Jak hluboko hrách : Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte. Hrášek je opravdu nenáročná rostlina.
Hrášek je opravdu nenáročná rostlina. Vzešlé rostlinky jsou otužilé a snáší i mírný mráz, posléze hrách nejlépe prospívá při teplotách kolem 15 °C. Zalévat nemusíte příliš často, aby ale byly lusky dostatečně šťavnaté, nesmí půda zcela vyschnout. Záhonky odplevelujeme a pravidelně okopáváme.
Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Co zasadit k hrachu
Hrášek můžeme pěstovat ve společné kultuře třeba s ředkvičkami, salátem, kedlubnami, mrkví, cuketami nebo okurkami. Špatnými sousedy pro něj jsou fazole, brambory či rajčata. Dle doby výsevu probíhá sklizeň zhruba na přelomu června a července, při teplém a vlhkém počasí i dříve.Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června.Pokud nehrozí silnější mrazy, můžete začít s výsevem klidně už v únoru. O to dříve pak můžete zeleninu sklízet. Pařeniště však prodlouží i dobu sklizně na konci sezóny ‒ ještě v zimě v něm můžete pěstovat některé druhy salátů. Teplota v pařeništi je vyšší než v zahradě, což pro rostliny vytváří skvělé podmínky.
Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 – 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit.
Jaký je rozdíl mezi hrachem a hráškem : Zelený hrášek není ještě zcela dozrálý plod a svým složením se více blíží zelenině. Hrách jako luštěnina pak není jen usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které je usušeno, a tak má i jiné látkové složení. Rozdíl poznáme i na ochutnání. Lusky nebo zelený hrášek mají v sobě jako zelenina více vody.
Kdy dát hnůj na záhony : Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.
Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Semena rajčat se vysévají přibližně v půli března, aby do poloviny května vyrostly v silné sazenice. Z únorových výsevů bývají sazenice zbytečně přerostlé. Pozdější dubnové a květnové výsevy jsou možné, ale zpožďují sklizeň.Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.
Kdy začít s prací na zahradě : S prací na zahradě začínáme až ve chvíli, kdy se teploty vyšplhají alespoň pár stupňů nad nulu. Zima nechává zahradu pocuchanou a ospalou, je potřeba ji revitalizovat, pomoci ji s rozevřením náruče velkému množství jarní energie.