Bobkovišně se obvykle sází na podzim nebo na jaře, což jsou ideální období pro zakořenění a růst rostliny.Bobkovišeň lékařská Novita (Prunus laurocerasus Novita)
Během roku se zvětší dokonce až o 30 až 50 cm a vzroste do nádherného hustého a vzpřímeného keře. Má poměrně velké, až 15 cm dlouhé vejčité listy. Rašící listy jsou světlezelené, pak ztmavnou do smaragdové barvy. Právě tato odrůda je vhodná i pro začátečníky.Jak je patrno již z předchozího odstavce, bobkovišeň je ideální vysadit v kombinaci s jinými stálezelenými keři. Je vhodným tmavým pozadím pro časně kvetoucí keře a vyšší trvalky. Bobkovišně nekombinujte s keři, které plodí ovoce a nevysazujte je u dětských hřišť.
Jak se sází Bobkovišně : Výsadba a půda
Daří se jí dobře v půdě humózní, vlhčí a bohaté na živiny Při sázení musíme počítat s rozměry bobkovišní v dospělosti (tj. až 2 metry na výšku a šířku). Pokud sázíme balové bobkovišně, vsazujeme bal tak, aby byl celý pod zemí. Pokud vysazujeme bobkovišně na živý plot, sadíme 2 až 3 rostliny na metr.
Jak zasadit živý plot z Bobkovišně
Daří se jí dobře v půdě humózní, vlhčí a bohaté na živiny Při sázení musíme počítat s rozměry bobkovišní v dospělosti (tj. až 2 metry na výšku a šířku). Pokud sázíme balové bobkovišně, vsazujeme bal tak, aby byl celý pod zemí. Pokud vysazujeme bobkovišně na živý plot, sadíme 2 až 3 rostliny na metr.
Jak moc je jedovatá bobkovišeň : Keř je jedovatý celý, dokonce i při jeho stříhání byste měli používat ochranné rukavice. Nebezpečná je bobkovišeň zvláště pro děti, které mohou zlákat její plody – drobné červené až černé kuličky. Na druhé straně tyto plody nepředstavují žádné riziko pro ptáky, jimž se v chladných měsících stanou vyhledávanou potravou.
Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.
Pěstování bobkovišně je velice jednoduché: Výsadba je ideální na jaře do humózní půdy bohaté na živiny (ideálně promíchejte s kompostem). Jílovité a příliš vápenaté půdy způsobují žloutnutí listů. Abyste dosáhli hustého a nepropustného plotu, je vhodné vysadit dva až tři keře na metr délky živého plotu.
Jak daleko od plotu sázet živý plot
V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.ODPOVĚĎ: Podle nového občanského zákoníku platí, že by túje měly být vysázeny nejméně metr a půl od společné hranice pozemků. V případě, že jsou túje už vysázeny a jsou vzrostlé, může vlastník pozemku požadovat, abyste je odstranila.Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.
Bobkovišeň hnojení
Správným hnojením podpoříte rychlost růstu, přiměřenou výživu ke kořenům a vitalitu. Míra hnojení však ovlivňuje také barvu listů. Přehnojení se projevuje změnou barvy listů. Kořeny neumí zpracovat nadbytek hnojiva a rostliny jsou naopak citlivější i náchylnější k nemocem a škůdcům.
Co vysadit kolem plotu : Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium).
Co zasadit pod túje : Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku. Hledáte-li rychlerostoucí a statný keř, zkuste cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii). Rady k výsadbě v článku Živý plot vás schová, poradíme jak ho vypěstovat.
Jakou zeminu na túje
KVALITA PŮDY – nikdy nevysazujte thuje do jílu, nebo jinak těžké neprodyšné půdy, nejlepší je kyprá a prodyšná půda, třeba i písčitá půda je vhodná. Pokud v místě výsadby není dostatečně kvalitní půda, lze půdu zkvalitnit přidáním rašelinovéhu substrátu.
Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.
Co nesnáší túje : Jak již bylo zmíněno v úvodu, sazenice tůjí potřebují vlhkou půdu. Tůje navíc sucho nesnáší dobře a jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje. Vlhkost půdy ovlivňuje zásadním způsobem rychlost růstu.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdy se sází Bobkovišně? Weitere Antworten – Kdy zasadit Bobkovišně
Kdy sázet bobkovišeň
Bobkovišně se obvykle sází na podzim nebo na jaře, což jsou ideální období pro zakořenění a růst rostliny.Bobkovišeň lékařská Novita (Prunus laurocerasus Novita)
Během roku se zvětší dokonce až o 30 až 50 cm a vzroste do nádherného hustého a vzpřímeného keře. Má poměrně velké, až 15 cm dlouhé vejčité listy. Rašící listy jsou světlezelené, pak ztmavnou do smaragdové barvy. Právě tato odrůda je vhodná i pro začátečníky.Jak je patrno již z předchozího odstavce, bobkovišeň je ideální vysadit v kombinaci s jinými stálezelenými keři. Je vhodným tmavým pozadím pro časně kvetoucí keře a vyšší trvalky. Bobkovišně nekombinujte s keři, které plodí ovoce a nevysazujte je u dětských hřišť.
Jak se sází Bobkovišně : Výsadba a půda
Daří se jí dobře v půdě humózní, vlhčí a bohaté na živiny Při sázení musíme počítat s rozměry bobkovišní v dospělosti (tj. až 2 metry na výšku a šířku). Pokud sázíme balové bobkovišně, vsazujeme bal tak, aby byl celý pod zemí. Pokud vysazujeme bobkovišně na živý plot, sadíme 2 až 3 rostliny na metr.
Jak zasadit živý plot z Bobkovišně
Daří se jí dobře v půdě humózní, vlhčí a bohaté na živiny Při sázení musíme počítat s rozměry bobkovišní v dospělosti (tj. až 2 metry na výšku a šířku). Pokud sázíme balové bobkovišně, vsazujeme bal tak, aby byl celý pod zemí. Pokud vysazujeme bobkovišně na živý plot, sadíme 2 až 3 rostliny na metr.
Jak moc je jedovatá bobkovišeň : Keř je jedovatý celý, dokonce i při jeho stříhání byste měli používat ochranné rukavice. Nebezpečná je bobkovišeň zvláště pro děti, které mohou zlákat její plody – drobné červené až černé kuličky. Na druhé straně tyto plody nepředstavují žádné riziko pro ptáky, jimž se v chladných měsících stanou vyhledávanou potravou.
Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.
Pěstování bobkovišně je velice jednoduché: Výsadba je ideální na jaře do humózní půdy bohaté na živiny (ideálně promíchejte s kompostem). Jílovité a příliš vápenaté půdy způsobují žloutnutí listů. Abyste dosáhli hustého a nepropustného plotu, je vhodné vysadit dva až tři keře na metr délky živého plotu.
Jak daleko od plotu sázet živý plot
V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.ODPOVĚĎ: Podle nového občanského zákoníku platí, že by túje měly být vysázeny nejméně metr a půl od společné hranice pozemků. V případě, že jsou túje už vysázeny a jsou vzrostlé, může vlastník pozemku požadovat, abyste je odstranila.Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.
Bobkovišeň hnojení
Správným hnojením podpoříte rychlost růstu, přiměřenou výživu ke kořenům a vitalitu. Míra hnojení však ovlivňuje také barvu listů. Přehnojení se projevuje změnou barvy listů. Kořeny neumí zpracovat nadbytek hnojiva a rostliny jsou naopak citlivější i náchylnější k nemocem a škůdcům.
Co vysadit kolem plotu : Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium).
Co zasadit pod túje : Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku. Hledáte-li rychlerostoucí a statný keř, zkuste cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii). Rady k výsadbě v článku Živý plot vás schová, poradíme jak ho vypěstovat.
Jakou zeminu na túje
KVALITA PŮDY – nikdy nevysazujte thuje do jílu, nebo jinak těžké neprodyšné půdy, nejlepší je kyprá a prodyšná půda, třeba i písčitá půda je vhodná. Pokud v místě výsadby není dostatečně kvalitní půda, lze půdu zkvalitnit přidáním rašelinovéhu substrátu.
Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně. V horších podmínkách, bez hnojení, 20 cm.
Co nesnáší túje : Jak již bylo zmíněno v úvodu, sazenice tůjí potřebují vlhkou půdu. Tůje navíc sucho nesnáší dobře a jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje. Vlhkost půdy ovlivňuje zásadním způsobem rychlost růstu.