Kedluben můžete vysazovat přibližně od poloviny dubna až do května (v závislosti na odrůdě). Větší kedluben nemusí být zárukou kvality. Obecně platí, že menší kedlubny jsou chutnější. Kedlubnu se nejlépe daří ve středně těžkých půdách s dostatkem humusu.Kedlubny (+ rychlená brokolice a květák)
Klíčí při 20°C, následně výsevům prospívají teploty v rozmezí 14 až 17 °C, po pikýrování je vhodnější teplota nižší, okolo 12 až 14 °C.Kedlubny se obvykle pěstují z předpěstované sadby (odrůdy rané a polorané), kterou si však můžeme připravit v teplém pařeništi a nebo ve skleníku. Odrůdy pozdní se pak vysévají přímo na záhon. Vegetační doba raných odrůd je od výsadby 60 až 90 dnů, pozdních odrůd od výsevu až 150 dnů.
Kdy dozrávají kedlubny : Kedluben je zralý ke sklizni asi šest až osm týdnů po výsevu. Během této doby by měl dosáhnout zhruba velikosti tenisového míčku. Některé odrůdy jsou však i mnohem větší. Při sklizni kedluben pod hlízou jednoduše odřízněte a velké listy odstraňte.
Jak daleko od sebe kedlubny
Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm. Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon. Půdu na záhonu s kedlubnami pravidelně okopáváme a odplevelujeme, zejména po vysazení. Důležitá je rovnoměrná zálivka.
Co okusuje listy kedluben : Pokud na vzcházejících ředkvičkách či kedlubnách zaznamenáte malé černé broučky, kteří vykusují díry do listů, půjde o dřepčíky. Tito žraví škůdci útočí hlavně na jaře za suchého počasí. Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici.
Kedlubny jsou zralé asi po 2 až 3 měsících od výsevu. Sklizeň provádějte později v létě nebo na podzim. Kedlubny jsou zralé, když jsou velké a pevné na dotek. Při sklizni odřízněte stonky asi 2 cm od kedluben.
Základní příčinou praskání plodů bulev (především kedluben a ředkviček) je rychlý růst po období zpomaleného růstu. K tomu dochází především při nerovnoměrném zásobování rostlin vodou (vysoké srážky nebo závlaha po období sucha) nebo při oteplení po dlouhodobějším období chladu.
Jak hluboko sázet kedluben
Nesmíme sázet hluboko.
Vysazujeme tak, jak byly rostlinky předpěstovány, nikdy ne hlouběji. Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm. Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon.Z košťálové zeleniny můžeme pokračovat s kadeřávkem a kedlubnami. Pro kukuřici je také ještě vhodná doba, stejně tak pro okurky nakládačky a salátovky, mrkve, pór, ředkve a ředkvičky i některé druhy zelí.Kedlubny vysévané venku jsou na podmínky venkovního prostředí zvyklé, takže je přesazujeme v podstatě kdykoliv od doby, co mají alespoň dva pravé lístky. Kedlubna snáší přesazování dobře, takže není nutné se bát, že bychom rostlinkám změnou stanoviště ublížili.
Samozřejmně nesmíme zapomenout ani na slimáky, mšice anebo bělásky. Květilka zelná pak napadá kořeny rostlin, kde vytváří chodbičky a může zcela zničit úrodu, protože kedlubny pak uhnijí. Kedlubny se sklízí většinou probírkou dle velikosti a to celé najednou, pokud si neberete jen listy na salát či na chléb.
Proč nerostou kedlubny : K rychlému růstu patří i dostatek vláhy. Pokud zaléváme nedůsledně, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že začnou dřevnatět. Nevyrovnaná zálivka způsobuje také praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou ta, jak bychom si představovali.
Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Kdy dát sazenice ven
Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června.
Kedlubny jsou náchylné k některým škůdcům a chorobám, jako jsou mouchy zelí, slimáci, škůdci na kořenech a houbové choroby. Můžete je chránit pomocí biologických pesticidů nebo jednoduše pravidelnou kontrolou listů a stonků a odstraněním poškozených částí rostliny.Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).
Jaké plodiny nedávat po sobě : Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.
Antwort Kdy sbirat kedlubny? Weitere Antworten – Kdy se můžou dát ven kedlubnu
Kedluben můžete vysazovat přibližně od poloviny dubna až do května (v závislosti na odrůdě). Větší kedluben nemusí být zárukou kvality. Obecně platí, že menší kedlubny jsou chutnější. Kedlubnu se nejlépe daří ve středně těžkých půdách s dostatkem humusu.Kedlubny (+ rychlená brokolice a květák)
Klíčí při 20°C, následně výsevům prospívají teploty v rozmezí 14 až 17 °C, po pikýrování je vhodnější teplota nižší, okolo 12 až 14 °C.Kedlubny se obvykle pěstují z předpěstované sadby (odrůdy rané a polorané), kterou si však můžeme připravit v teplém pařeništi a nebo ve skleníku. Odrůdy pozdní se pak vysévají přímo na záhon. Vegetační doba raných odrůd je od výsadby 60 až 90 dnů, pozdních odrůd od výsevu až 150 dnů.
Kdy dozrávají kedlubny : Kedluben je zralý ke sklizni asi šest až osm týdnů po výsevu. Během této doby by měl dosáhnout zhruba velikosti tenisového míčku. Některé odrůdy jsou však i mnohem větší. Při sklizni kedluben pod hlízou jednoduše odřízněte a velké listy odstraňte.
Jak daleko od sebe kedlubny
Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm. Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon. Půdu na záhonu s kedlubnami pravidelně okopáváme a odplevelujeme, zejména po vysazení. Důležitá je rovnoměrná zálivka.
Co okusuje listy kedluben : Pokud na vzcházejících ředkvičkách či kedlubnách zaznamenáte malé černé broučky, kteří vykusují díry do listů, půjde o dřepčíky. Tito žraví škůdci útočí hlavně na jaře za suchého počasí. Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici.
Kedlubny jsou zralé asi po 2 až 3 měsících od výsevu. Sklizeň provádějte později v létě nebo na podzim. Kedlubny jsou zralé, když jsou velké a pevné na dotek. Při sklizni odřízněte stonky asi 2 cm od kedluben.
Základní příčinou praskání plodů bulev (především kedluben a ředkviček) je rychlý růst po období zpomaleného růstu. K tomu dochází především při nerovnoměrném zásobování rostlin vodou (vysoké srážky nebo závlaha po období sucha) nebo při oteplení po dlouhodobějším období chladu.
Jak hluboko sázet kedluben
Nesmíme sázet hluboko.
Vysazujeme tak, jak byly rostlinky předpěstovány, nikdy ne hlouběji. Spon pěstování se pohybuje od 25 až 40 × 25 až 40 cm. Každopádně kedlubny mají rády prostor a vzdušnost Většinou platí, čím pozdnější odrůda, tím větší spon.Z košťálové zeleniny můžeme pokračovat s kadeřávkem a kedlubnami. Pro kukuřici je také ještě vhodná doba, stejně tak pro okurky nakládačky a salátovky, mrkve, pór, ředkve a ředkvičky i některé druhy zelí.Kedlubny vysévané venku jsou na podmínky venkovního prostředí zvyklé, takže je přesazujeme v podstatě kdykoliv od doby, co mají alespoň dva pravé lístky. Kedlubna snáší přesazování dobře, takže není nutné se bát, že bychom rostlinkám změnou stanoviště ublížili.
Samozřejmně nesmíme zapomenout ani na slimáky, mšice anebo bělásky. Květilka zelná pak napadá kořeny rostlin, kde vytváří chodbičky a může zcela zničit úrodu, protože kedlubny pak uhnijí. Kedlubny se sklízí většinou probírkou dle velikosti a to celé najednou, pokud si neberete jen listy na salát či na chléb.
Proč nerostou kedlubny : K rychlému růstu patří i dostatek vláhy. Pokud zaléváme nedůsledně, kedlubny mají potřebu se proti výkyvům vlhkosti obrnit. A to udělají tak, že začnou dřevnatět. Nevyrovnaná zálivka způsobuje také praskání hlíz, které pak jsou ohroženy infekcemi a nedorostou ta, jak bychom si představovali.
Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Kdy dát sazenice ven
Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června.
Kedlubny jsou náchylné k některým škůdcům a chorobám, jako jsou mouchy zelí, slimáci, škůdci na kořenech a houbové choroby. Můžete je chránit pomocí biologických pesticidů nebo jednoduše pravidelnou kontrolou listů a stonků a odstraněním poškozených částí rostliny.Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).
Jaké plodiny nedávat po sobě : Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.