Antwort Kdy psát svůj? Weitere Antworten – Kdy se píše svůj

Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.Obecné pravidlo je, že zvratná zájmena svoje/svůj používáme, když přivlastňujeme podmětu. Svoje (své) hodinky jsem si odložil na stůl. Hodinky jsou moje (já jsem ve větě podmět), použijeme tedy zvratné zájmeno svoje.zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.

Kdy se píše jejich a kdy jejich : Tvary jejích – jejich označují dvě zcela různé skutečnosti – pozorujte: Bez jejích přítelkyň/rad se neobejdu (žena má více přítelkyň/žena mně dává více dobrých rad). Bez jejich rady se neobejdu (muži, ženy mně dávají jednu dobrou radu). Bez jejich rad se neobejdu (muži, ženy mně dávají více dobrých rad).

Jaké i se píše po slově

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Jaké i se píše ve slově kdyby : Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.

Prostě si zapamatujeme, že ve čtvrtém pádě (koho, co) se vždy píše krátká samohláska a ve všech ostatních dlouhá. Nebo si místo zájmena „ji/jí“ dosadíme ukazovací zájmena „té“, „tou“ a „tu“. Když se do věty hodí „tu“, napíšeme „ji“, ve zbývajících dvou případech pak „jí“.

Velmi zjednodušeně: My se pojí se jménem, Mine jako přivlastňovací zájmeno stojí samostatně. Příklady: This is my house. This house is mine.

Jaké zájmeno je své

Zvratné přivlastňovací zájmeno

		Střední
J. č.	1. Nominativ	svoje, své
2. Genitiv	svého
3. Dativ	svému
4. Akuzativ	svoje, své

Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).Pokud řeknete „TU“, použijte krátkou verzi (vaši, naši, ji, …) Pokud řeknete „TOU“ nebo „TÉ“, použijte dlouhou verzi (vaší, naší, jí, …)

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Jaké i se píše na konci slova : Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!

Jaké i se píše ve slově živobytí : Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.

Kdy psát ní ní

Ovšem poučka je nanejvýš jednoduchá: Ve 4. pádě se píše krátká samohláska (ji/ni), ve všech ostatních pádech dlouhá (jí/ní). Pomocí pro vás může být to, když si za dané zájmeno dosadíte ukazovací zájmena té, tou a tu. Pokud se do věty hodí zájmeno tu, měli byste napsat ni, ji (krátce).

Ji ni X jí ní

1. pád (kdo, co)	ona
4. pád (koho, co)	ji, ni
5. pád (oslovujeme, voláme)	–
6. pád (o kom, o čem)	ní
7. pád (kým, čím)	jí, ní

Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.

Jaký druh zájmena je sám : Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.