Špaček obecný je na našem území tažným druhem. Většina našich špačků zimuje v mediteránu od Itálie po Portugalsko a v severní Africe. Jejich zimoviště tedy neleží příliš daleko.Přílet ze zimovišť probíhá během února a března, odlet od září a během října. Každoročně jsou řídce hlášena pozorováni i během zimy. Hnízdí jednou až dvakrát ročně.Špaček je o něco málo menší než kos, je také tmavý ale až s nádechem do tmavě zelené, kovově lesklé barvy. Je většinou tažný, zpět se však vrací již na přelomu února a března.
Co jedí Spacci : Špaček obecný (Sturnus vulgaris)
rostliny i živočichové (Je vysloveně všežravý – živí se semeny, bobulemi i dalšími plody a bezobratlými, od hmyzu po žížaly.) Samice snáší 4−6 vajíček, inkubace trvá 12−14 dní.
Kteří ptáci odlétají na zimu pryč
V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.
Kde bydlí špaček : Prostředí Špaček obecný se dobře zabydlel v kulturní krajině. Žije především v městské zeleni, v zahradách, sadech, ale i v polních lesících daleko od lidí.
V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu. Špaček živí mláďata převážně hmyzem a bobulemi.
Kdy vylétají kosi z hnízda
Celkový vývoj mláďat od vajíčka po samostatného jedince je poměrně krátký, samice nasedá po snesení druhého vajíčka, ty sama zahřívá po dobu 13 dnů, po vylíhnutí se o ptáčata pečlivě starají oba rodiče, z hnízda vylétají přibližně za 15 až 16 dnů.Co do krmítka (ne)patří Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem.Prostředí Špaček obecný se dobře zabydlel v kulturní krajině. Žije především v městské zeleni, v zahradách, sadech, ale i v polních lesících daleko od lidí. Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.
Jak rikame ptákům kteří u nás zůstavají přes zimu : Víš, jak říkáme ptáčkům, kteří na zimu odlétají pryč do teplých krajin Takovým ptákům říkáme tažní (protože přesunu hejna ptáků se říká ptačí tah, ptáci táhnou do tepla, proto tažní) nebo stěhovaví.
Kteří ptáci se vracejí z teplých krajin : V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.
Kteří ptáci Neodlétají
STÁLÍ ptáci nikam neodlétají. Většinou jsou vázány na člověka, zůstávají v jeho nejbližším okolí. Patří mezi ně vrabec, hrdlička, straka, sýkorka nebo koroptev. Přes zimu zde zůstávají především druhy, které se živí semeny nebo rostlinnou potravou, která je více dostupná. I přesto je někdy složité v tuhých mrazem najít pod kůrou nebo v zamrzlé krajině potravu. Pokud se tedy rozhodneme ptákům pomoci, stačí na parapet okna, balkon či zahradu umístit krmítko.V obchodech prodávané směsi pro zimní přikrmování ptáků obsahují různé druhy semen, ale část z nich zůstává v krmítcích nevyužita. Proto je lepší použít pouze semena slunečnice a občas přidat například trochu máku, len, proso, řepku, pšenici, loupaný oves nebo zbytky vyloupaných ořechů.
Jak poznat ptáka podle zvuků : Na webu existuje databáze s názvem Xeno-canto. Obsahuje hlasy ptáků z celého světa, které postupně přidávají různí ornitologové. K dispozici jsou různé typy zvuků, neomezují se na pouhý zpěv. Zvukový záznam si můžete stáhnout do počítače.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdy odlétají špačci? Weitere Antworten – Kam odlétá Špaček na zimu
Špaček obecný je na našem území tažným druhem. Většina našich špačků zimuje v mediteránu od Itálie po Portugalsko a v severní Africe. Jejich zimoviště tedy neleží příliš daleko.Přílet ze zimovišť probíhá během února a března, odlet od září a během října. Každoročně jsou řídce hlášena pozorováni i během zimy. Hnízdí jednou až dvakrát ročně.Špaček je o něco málo menší než kos, je také tmavý ale až s nádechem do tmavě zelené, kovově lesklé barvy. Je většinou tažný, zpět se však vrací již na přelomu února a března.
Co jedí Spacci : Špaček obecný (Sturnus vulgaris)
rostliny i živočichové (Je vysloveně všežravý – živí se semeny, bobulemi i dalšími plody a bezobratlými, od hmyzu po žížaly.) Samice snáší 4−6 vajíček, inkubace trvá 12−14 dní.
Kteří ptáci odlétají na zimu pryč
V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.
Kde bydlí špaček : Prostředí Špaček obecný se dobře zabydlel v kulturní krajině. Žije především v městské zeleni, v zahradách, sadech, ale i v polních lesících daleko od lidí.
V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.
Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu. Špaček živí mláďata převážně hmyzem a bobulemi.
Kdy vylétají kosi z hnízda
Celkový vývoj mláďat od vajíčka po samostatného jedince je poměrně krátký, samice nasedá po snesení druhého vajíčka, ty sama zahřívá po dobu 13 dnů, po vylíhnutí se o ptáčata pečlivě starají oba rodiče, z hnízda vylétají přibližně za 15 až 16 dnů.Co do krmítka (ne)patří Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem.Prostředí Špaček obecný se dobře zabydlel v kulturní krajině. Žije především v městské zeleni, v zahradách, sadech, ale i v polních lesících daleko od lidí.
Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.
Jak rikame ptákům kteří u nás zůstavají přes zimu : Víš, jak říkáme ptáčkům, kteří na zimu odlétají pryč do teplých krajin Takovým ptákům říkáme tažní (protože přesunu hejna ptáků se říká ptačí tah, ptáci táhnou do tepla, proto tažní) nebo stěhovaví.
Kteří ptáci se vracejí z teplých krajin : V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.
Kteří ptáci Neodlétají
STÁLÍ ptáci nikam neodlétají. Většinou jsou vázány na člověka, zůstávají v jeho nejbližším okolí. Patří mezi ně vrabec, hrdlička, straka, sýkorka nebo koroptev.
Přes zimu zde zůstávají především druhy, které se živí semeny nebo rostlinnou potravou, která je více dostupná. I přesto je někdy složité v tuhých mrazem najít pod kůrou nebo v zamrzlé krajině potravu. Pokud se tedy rozhodneme ptákům pomoci, stačí na parapet okna, balkon či zahradu umístit krmítko.V obchodech prodávané směsi pro zimní přikrmování ptáků obsahují různé druhy semen, ale část z nich zůstává v krmítcích nevyužita. Proto je lepší použít pouze semena slunečnice a občas přidat například trochu máku, len, proso, řepku, pšenici, loupaný oves nebo zbytky vyloupaných ořechů.
Jak poznat ptáka podle zvuků : Na webu existuje databáze s názvem Xeno-canto. Obsahuje hlasy ptáků z celého světa, které postupně přidávají různí ornitologové. K dispozici jsou různé typy zvuků, neomezují se na pouhý zpěv. Zvukový záznam si můžete stáhnout do počítače.