Ideální čas je během září do zhruba poloviny října. Zásadnějším ukazatelem správné doby sklizně je však vzhled a stav samotných plodů. Při sběru je klíčové sbírat tvrdé a lesklé plody jasně červené barvy (světle oranžová nebo naopak nahnědlá barva není žádoucí).Teplotu sušení nastavte na 60 – 70 °C. Proces sušení bude probíhat zhruba 6 hodin, záleží na velikosti šípků i zvolené teplotě.Jak poznat zralý šípek
Když je podtrhnete nebo otrháte přezrálé nebo přemrzlé, o spoustu cenných látek se ochudíte. Zralé šípky jsou krásně červené, lesklé, na omak tvrdé. Měkké sbírat můžete také, ale jsou určené na tepelné zpracování do marmelád, sirupů nebo omáčky.
Kdy sbirat šípky na marmeládu : Šípky začínají dozrávat koncem září, nejlepší doba pro jejich sběr je během října, kdy jsou nejsladší. Sbírejte šípky, které jsou tvrdé, pevné, jasně červené barvy. Na sušení jsou ideální šípky sbírané před prvními mrazíky. Šípky do vína, omáček, marmelád a džemů mohou být i přemrzlé.
Na jakou teplotu sušit šípky
Sušení šípků
„Se sušením šípků je to trošku složitější,“ říká Ivana Tischlerová, „měly by se sušit umělým teplem s teplotou nastavenou maximálně na 40 °C. Když sušíme šípky na 50 a více stupňů, přicházíme o některé důležité termolabilní látky.
Jak doma sušit šípky : Troubu předehřejte na 60 až 70 °C a plody vysypte na plech vyložený pečicím papírem. Lepší je použít horký vzduch nebo nechat mírně pootevřená dvířka. Šípky jsou totiž usušené za opravdu malou chvíli. Poznáte to podle toho, že získají tmavě červenou barvu a zároveň se budou snadno drolit.
Ideální ke sběru šípku jsou měsíce září a říjen. Sbírat by se však mělo v době, kdy ještě nedorazily první mrazíky a současně už plody dostatečně uzrály. Jestliže plody zmrznou, ztrácejí cenné vitamíny a není je možné sušit. Dávejte také pozor na to, abyste nesbírali plody, které jsou měkké na dotek.
Při sběru dávejte pozor na velké množství trnů, které jsou poseté na větvičkách. Vezměte si proto s sebou nějaké silnější rukavice a nůžky, abyste se neporanili. Šípky sbírejte ideálně do plátěného sáčku nebo tašky. V igelitové tašce by se mohly rychle zapařit.
Co přidat do marmelády aby zhoustla
Kyselina citronová totiž podporuje želírovací a konzervační proces a zvýrazňuje chuť ovoce i zeleniny při zavařování. Marmeláda mi tehdy nechtěla zhoustnout, a tak jsem k ovoci přidala trošku kyseliny citronové a problém byl vyřešen. Marmeláda krásně zhoustla a byla opravdu výborná.Pokud vám ale neztuhne marmeláda hned, může zatuhnout dodatečně v chladnu. Někdy to trvá i pár dnů. Můžete vyzkoušet vařit rybíz i se stopkami (nebo odšťavnit včetně stopek) s cukrem v poměru 1:1, přidat malé množství kyseliny citronové a nechat na sporáku asi 10 minut.Množství ovoce
předepisuje, že do extra džemů musí být přidáno nejméně 450 g ovoce na 1 kg výrobku. Ale u rybízu, rakytníku, jeřabin, kdoulí nebo šípků stačí pouze 350 g. Zázvorový džem může obsahovat pouze 250 g ovoce na 1 kg výrobku. Co se týká obyčejného džemu, pak postačí 350 g ovoce na 1 kg.
U džemů a marmelád z čistě přírodních surovin se jen musíte smířit s tím, že opravdu vynikající vydrží tak maximálně rok. Poté pomalu mění chuť i barvu – prostě chybí přídavek chemie. A po otevření je třeba je skladovat v lednici a zkonzumovat zhruba do týdne.
Jak napravit řídký džem : Pokud je marmeláda stále řídká, přidáme trochu želírovacího prostředku do směsi a opět krátce povaříme. V případě použití ovoce obsahujícího pektin je postup stejný, např. do řídké marmelády přidáme více rybízu a krátce povaříme do zhoustnutí.
Jaký je rozdíl mezi džemem a marmeládou : Jaký je rozdíl mezdi džemem a marmeládou Džem je ovocná směs rosolovité konzistence, která může obsahovat malé kousky nebo být řidší. Oproti tomu marmeláda je zavařenina pouze z citrusových plodů. Rozvařenému ovoci bez přidaného cukru a zahuštěnému odpařením se říká povidla.
Jak poznat zkaženou marmeládu
To poznáte, nebojte se. Zkažená zavařenina po otevření šumí, perlí, je kalná nebo zapáchá. Často je varovným signálem nafouklé víčko. U marmelád se může objevit i plíseň, které si všimneme až po otevření.
Pokud vám ale neztuhne marmeláda hned, může zatuhnout dodatečně v chladnu. Někdy to trvá i pár dnů. Můžete vyzkoušet vařit rybíz i se stopkami (nebo odšťavnit včetně stopek) s cukrem v poměru 1:1, přidat malé množství kyseliny citronové a nechat na sporáku asi 10 minut.Dříve doporučovaná doba vaření byla 5 až 15 minut, v současnosti je to už jen 1 až 5 minut podle druhu a tvrdosti ovoce. Doba může být i kratší, pokud se použije želírovací cukr. Želírovací prostředky se skládají z pektinů, ovocných kyselin a hroznového cukru, případně z jejich chemicky vyrobených náhražek.
Jak se dělá višňový džem : Džem: Vypeckované višně dáme do hrnce, přisypeme cukr (nemusíme dávat celý kilogram, dle kyselosti višní) s želírfixem a za stálého míchání přivedeme k varu. Krátce (2 minuty) povaříme, odebereme případnou pěnu a džemem naplníme umyté, suché sklenice. Sklenice řádně uzavřeme a dáme na 10 minut sterilovat na 80°C.
Antwort Kdy na šípky? Weitere Antworten – Kdy jít na šípky
Ideální čas je během září do zhruba poloviny října. Zásadnějším ukazatelem správné doby sklizně je však vzhled a stav samotných plodů. Při sběru je klíčové sbírat tvrdé a lesklé plody jasně červené barvy (světle oranžová nebo naopak nahnědlá barva není žádoucí).Teplotu sušení nastavte na 60 – 70 °C. Proces sušení bude probíhat zhruba 6 hodin, záleží na velikosti šípků i zvolené teplotě.Jak poznat zralý šípek
Když je podtrhnete nebo otrháte přezrálé nebo přemrzlé, o spoustu cenných látek se ochudíte. Zralé šípky jsou krásně červené, lesklé, na omak tvrdé. Měkké sbírat můžete také, ale jsou určené na tepelné zpracování do marmelád, sirupů nebo omáčky.
Kdy sbirat šípky na marmeládu : Šípky začínají dozrávat koncem září, nejlepší doba pro jejich sběr je během října, kdy jsou nejsladší. Sbírejte šípky, které jsou tvrdé, pevné, jasně červené barvy. Na sušení jsou ideální šípky sbírané před prvními mrazíky. Šípky do vína, omáček, marmelád a džemů mohou být i přemrzlé.
Na jakou teplotu sušit šípky
Sušení šípků
„Se sušením šípků je to trošku složitější,“ říká Ivana Tischlerová, „měly by se sušit umělým teplem s teplotou nastavenou maximálně na 40 °C. Když sušíme šípky na 50 a více stupňů, přicházíme o některé důležité termolabilní látky.
Jak doma sušit šípky : Troubu předehřejte na 60 až 70 °C a plody vysypte na plech vyložený pečicím papírem. Lepší je použít horký vzduch nebo nechat mírně pootevřená dvířka. Šípky jsou totiž usušené za opravdu malou chvíli. Poznáte to podle toho, že získají tmavě červenou barvu a zároveň se budou snadno drolit.
Ideální ke sběru šípku jsou měsíce září a říjen. Sbírat by se však mělo v době, kdy ještě nedorazily první mrazíky a současně už plody dostatečně uzrály. Jestliže plody zmrznou, ztrácejí cenné vitamíny a není je možné sušit. Dávejte také pozor na to, abyste nesbírali plody, které jsou měkké na dotek.
Při sběru dávejte pozor na velké množství trnů, které jsou poseté na větvičkách. Vezměte si proto s sebou nějaké silnější rukavice a nůžky, abyste se neporanili. Šípky sbírejte ideálně do plátěného sáčku nebo tašky. V igelitové tašce by se mohly rychle zapařit.
Co přidat do marmelády aby zhoustla
Kyselina citronová totiž podporuje želírovací a konzervační proces a zvýrazňuje chuť ovoce i zeleniny při zavařování. Marmeláda mi tehdy nechtěla zhoustnout, a tak jsem k ovoci přidala trošku kyseliny citronové a problém byl vyřešen. Marmeláda krásně zhoustla a byla opravdu výborná.Pokud vám ale neztuhne marmeláda hned, může zatuhnout dodatečně v chladnu. Někdy to trvá i pár dnů. Můžete vyzkoušet vařit rybíz i se stopkami (nebo odšťavnit včetně stopek) s cukrem v poměru 1:1, přidat malé množství kyseliny citronové a nechat na sporáku asi 10 minut.Množství ovoce
předepisuje, že do extra džemů musí být přidáno nejméně 450 g ovoce na 1 kg výrobku. Ale u rybízu, rakytníku, jeřabin, kdoulí nebo šípků stačí pouze 350 g. Zázvorový džem může obsahovat pouze 250 g ovoce na 1 kg výrobku. Co se týká obyčejného džemu, pak postačí 350 g ovoce na 1 kg.
U džemů a marmelád z čistě přírodních surovin se jen musíte smířit s tím, že opravdu vynikající vydrží tak maximálně rok. Poté pomalu mění chuť i barvu – prostě chybí přídavek chemie. A po otevření je třeba je skladovat v lednici a zkonzumovat zhruba do týdne.
Jak napravit řídký džem : Pokud je marmeláda stále řídká, přidáme trochu želírovacího prostředku do směsi a opět krátce povaříme. V případě použití ovoce obsahujícího pektin je postup stejný, např. do řídké marmelády přidáme více rybízu a krátce povaříme do zhoustnutí.
Jaký je rozdíl mezi džemem a marmeládou : Jaký je rozdíl mezdi džemem a marmeládou Džem je ovocná směs rosolovité konzistence, která může obsahovat malé kousky nebo být řidší. Oproti tomu marmeláda je zavařenina pouze z citrusových plodů. Rozvařenému ovoci bez přidaného cukru a zahuštěnému odpařením se říká povidla.
Jak poznat zkaženou marmeládu
To poznáte, nebojte se. Zkažená zavařenina po otevření šumí, perlí, je kalná nebo zapáchá. Často je varovným signálem nafouklé víčko. U marmelád se může objevit i plíseň, které si všimneme až po otevření.
Pokud vám ale neztuhne marmeláda hned, může zatuhnout dodatečně v chladnu. Někdy to trvá i pár dnů. Můžete vyzkoušet vařit rybíz i se stopkami (nebo odšťavnit včetně stopek) s cukrem v poměru 1:1, přidat malé množství kyseliny citronové a nechat na sporáku asi 10 minut.Dříve doporučovaná doba vaření byla 5 až 15 minut, v současnosti je to už jen 1 až 5 minut podle druhu a tvrdosti ovoce. Doba může být i kratší, pokud se použije želírovací cukr. Želírovací prostředky se skládají z pektinů, ovocných kyselin a hroznového cukru, případně z jejich chemicky vyrobených náhražek.
Jak se dělá višňový džem : Džem: Vypeckované višně dáme do hrnce, přisypeme cukr (nemusíme dávat celý kilogram, dle kyselosti višní) s želírfixem a za stálého míchání přivedeme k varu. Krátce (2 minuty) povaříme, odebereme případnou pěnu a džemem naplníme umyté, suché sklenice. Sklenice řádně uzavřeme a dáme na 10 minut sterilovat na 80°C.