Ložiska jsou důležitou součástí mnoha strojů a dopravních prostředků. KDY JE TŘENÍ UŽITEČNÉ Kdykoliv se pohybujeme, potřebujeme třecí sílu. Bez ní bychom nemohli zabrzdit kolo nebo auto.Tření někdy pohyb umožňuje, např.: při chůzi, při pohybu aut, lokomotiv, jindy je pohybu na závadu, např.: tření v ložiskách strojů. Podle způso- bu, jak se tělesa po sobě pohybují, rozeznáváme tření smykové, klidové a valivé.- Třecí síly vznikají při pohybu pevných těles po podložce, ke které jsou přitahovány určitou silou. – Příčinou vzniku je drsnost stykových ploch těles a vzájemné silové působení částic ve stykových plochách. – Třecí síla působí ve stykové ploše tělesa s podložkou a má směr proti pohybu tělesa (viz obr. 1.104).
Jak se využívá znalosti o tření při lyžování : b) běžecké lyžování – pod paty se dává vosk, který tření zvětšuje, na okraje lyží vosk, který tření zmenšuje. Tak běžec na lyžích při odrazu využívá třecí sílu a při sjezdu, kdy je odlehčen, naopak třecí sílu nepotřebuje (platí pro klasický styl, ne pro bruslení na lyžích).
Jak se počítá třecí síla
Velikost třecí síly se vypočítá jako součin velikosti normálové síly a koeficientu tření.
Na čem záleží třecí síla : Třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, kterou působí těleso kolmo na podložku. Závisí tedy na hmotnosti tělesa – čím těžší těleso, tím větší třecí síla. Třecí síla závisí na materiálu a drsnosti dotykových ploch (čím drsnější podložka, tím je třecí síla větší). Nezávisí na velikosti styčných ploch!
Tření vzniká částečně vlivem hrubosti dotýkajících se povrchů, jak vidíš v podrobnějším náhledu. Aby se těleso mohlo pohnout, musí se zvednout natolik, aby jeho nerovnosti mohly klouzat po povrchu pod ním. K uvedení tělesa do pohybu je tedy potřebná síla. Valivý odpor vzniká vždy, když se těleso kruhového průřezu (válec, koule, …) valí po pevné podložce. Příčinou tohoto jevu je neexistence absolutně tuhého tělesa, tj. tělesa, které se nedeformuje účinkem jakkoliv velké síly.
Jak vzniká tření
je fyzikální jev, který vzniká při posouvání (smýkání) jednoho tělesa po povrchu jiného tělesa. Jeho původ je především v nerovnosti obou styčných ploch, kterými se tělesa vzájemně dotýkají. Nerovnosti povrchů při posouvání těles na sebe vzájemně narážejí, deformují se a obrušují.Např. kombinace dvou hlaských skel způsobuje značné tření. Velikost třecí síly se vypočítá jako součin velikosti normálové síly a koeficientu tření.Zjišťování: experimentálně a výpočtem f0 = Ft0 / Fn , kde Ft0 je maximální třecí síla, Fn je kolmá tlaková síla mezi tělesy. Postup měření
Úhel sklonu nakloněné roviny můžeme měřit buď úhloměrem a nebo přesněji spočítat využitím goniometrických funkcí, když si změříme základnu nakloněné roviny na stole a výšku jejího nejvyššího bodu. Měření opakujeme nejméně pětkrát, při dostatku času desetkrát.
Jak funguje tření : Když se dvě tělesa po sobě sunou dochází ke smykovému tření (sunutí=smýkání). Vzniká tzv. třecí síla namířená proti směru pohybu (nebo proti směru, ve kterém se o pohyb snažíme). Záleží na tlakové síle a vlastnostech povrchů obou materiálů (hlavně nerovnosti a jak do sebe zapadají).
Proč dochází ke tření : Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření).
Jak se vypočítá tření
Součinitel tření je v klidu větší, při pohybu tělesa klesá. Pro výpočet třecí síly je důležitá přítlačná síla Fn tzv. normálová síla. Pokud leží těleso na rovné podložce, směřuje gravitační síla do středu Země a normálová síla kolmo na podložku, tedy stejným směrem, proto Fg = Fn. Existují dva druhy tření: statické a dynamické. Přičemž statické tření je větší než dynamické. Na čem závisí smykové třeníČerven–červenec. kapr obecný – samice mají lepkavé, nažloutlé jikry o průměru 1,5 mm, mohou jich mít až přes jeden milion. Vytírají se do čerstvě zaplavené vegetace v pobřežních zónách. lín obecný – optimální teplota vody pro výtěr lína je 20–23°C.
Jaký je směr třecí síly : Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření).
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdy je tření užitečné příklady? Weitere Antworten – Kdy je třecí síla užitečná
Ložiska jsou důležitou součástí mnoha strojů a dopravních prostředků. KDY JE TŘENÍ UŽITEČNÉ Kdykoliv se pohybujeme, potřebujeme třecí sílu. Bez ní bychom nemohli zabrzdit kolo nebo auto.Tření někdy pohyb umožňuje, např.: při chůzi, při pohybu aut, lokomotiv, jindy je pohybu na závadu, např.: tření v ložiskách strojů. Podle způso- bu, jak se tělesa po sobě pohybují, rozeznáváme tření smykové, klidové a valivé.- Třecí síly vznikají při pohybu pevných těles po podložce, ke které jsou přitahovány určitou silou. – Příčinou vzniku je drsnost stykových ploch těles a vzájemné silové působení částic ve stykových plochách. – Třecí síla působí ve stykové ploše tělesa s podložkou a má směr proti pohybu tělesa (viz obr. 1.104).
Jak se využívá znalosti o tření při lyžování : b) běžecké lyžování – pod paty se dává vosk, který tření zvětšuje, na okraje lyží vosk, který tření zmenšuje. Tak běžec na lyžích při odrazu využívá třecí sílu a při sjezdu, kdy je odlehčen, naopak třecí sílu nepotřebuje (platí pro klasický styl, ne pro bruslení na lyžích).
Jak se počítá třecí síla
Velikost třecí síly se vypočítá jako součin velikosti normálové síly a koeficientu tření.
Na čem záleží třecí síla : Třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, kterou působí těleso kolmo na podložku. Závisí tedy na hmotnosti tělesa – čím těžší těleso, tím větší třecí síla. Třecí síla závisí na materiálu a drsnosti dotykových ploch (čím drsnější podložka, tím je třecí síla větší). Nezávisí na velikosti styčných ploch!
Tření vzniká částečně vlivem hrubosti dotýkajících se povrchů, jak vidíš v podrobnějším náhledu. Aby se těleso mohlo pohnout, musí se zvednout natolik, aby jeho nerovnosti mohly klouzat po povrchu pod ním. K uvedení tělesa do pohybu je tedy potřebná síla.
Valivý odpor vzniká vždy, když se těleso kruhového průřezu (válec, koule, …) valí po pevné podložce. Příčinou tohoto jevu je neexistence absolutně tuhého tělesa, tj. tělesa, které se nedeformuje účinkem jakkoliv velké síly.
Jak vzniká tření
je fyzikální jev, který vzniká při posouvání (smýkání) jednoho tělesa po povrchu jiného tělesa. Jeho původ je především v nerovnosti obou styčných ploch, kterými se tělesa vzájemně dotýkají. Nerovnosti povrchů při posouvání těles na sebe vzájemně narážejí, deformují se a obrušují.Např. kombinace dvou hlaských skel způsobuje značné tření. Velikost třecí síly se vypočítá jako součin velikosti normálové síly a koeficientu tření.Zjišťování: experimentálně a výpočtem f0 = Ft0 / Fn , kde Ft0 je maximální třecí síla, Fn je kolmá tlaková síla mezi tělesy.
Postup měření
Úhel sklonu nakloněné roviny můžeme měřit buď úhloměrem a nebo přesněji spočítat využitím goniometrických funkcí, když si změříme základnu nakloněné roviny na stole a výšku jejího nejvyššího bodu. Měření opakujeme nejméně pětkrát, při dostatku času desetkrát.
Jak funguje tření : Když se dvě tělesa po sobě sunou dochází ke smykovému tření (sunutí=smýkání). Vzniká tzv. třecí síla namířená proti směru pohybu (nebo proti směru, ve kterém se o pohyb snažíme). Záleží na tlakové síle a vlastnostech povrchů obou materiálů (hlavně nerovnosti a jak do sebe zapadají).
Proč dochází ke tření : Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření).
Jak se vypočítá tření
Součinitel tření je v klidu větší, při pohybu tělesa klesá. Pro výpočet třecí síly je důležitá přítlačná síla Fn tzv. normálová síla. Pokud leží těleso na rovné podložce, směřuje gravitační síla do středu Země a normálová síla kolmo na podložku, tedy stejným směrem, proto Fg = Fn.
Existují dva druhy tření: statické a dynamické. Přičemž statické tření je větší než dynamické. Na čem závisí smykové třeníČerven–červenec. kapr obecný – samice mají lepkavé, nažloutlé jikry o průměru 1,5 mm, mohou jich mít až přes jeden milion. Vytírají se do čerstvě zaplavené vegetace v pobřežních zónách. lín obecný – optimální teplota vody pro výtěr lína je 20–23°C.
Jaký je směr třecí síly : Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření).