Antwort Kdy je smykové tření užitečné? Weitere Antworten – Kdy je třecí síla užitečná

Kdy je smykové tření užitečné?
Ložiska jsou důležitou součástí mnoha strojů a dopravních prostředků. KDY JE TŘENÍ UŽITEČNÉ Kdykoliv se pohybujeme, potřebujeme třecí sílu. Bez ní bychom nemohli zabrzdit kolo nebo auto.Vznik sil ve styčné ploše mezi dvěma pevnými tělesy nazýváme smykovým třením (případně pouze třením, nehrozí-li záměna s jinými druhy). Tření povrchu pevných těles s kapalinami nebo plyny se označuje jako odpor prostředí.Podle pokusů Charlese Coulomba z roku 1781 platí, že smykové tření je za mírných rychlostí (0,5 – 5 m/s) nezávislé ani na rychlosti, ani na velikosti styčné plochy. Třecí síla závisí jen na tlakové síle kolmé k podložce, tzv. normálové síle a dále na materiálu a jakosti styčných ploch.

Kde je tření škodlivé : Kde tření nechceme ( je nežádoucí): např. při posouvání skříně, lyžování, hrbolatá cesta při bruslení, při odřeninách, v motoru auta,… Celý zápis si můžete stáhnout zde.

Kdy nám tření škodí

 Třecí síla ztěžuje pohyb. Čím větší tření, tím více musíme na kole šlapat, tím větší je spotřeba benzínu, elektřiny.  Třením se odírají součástky, které se po sobě pohybují, a tím se zmenšuje jejich životnost.

Kdy tření pomáhá : – tření zabraňuje pohybu, např. když jedeme na kole, posunujeme něco po podlaze atd. Třecí síla působí vždy proti pohybu tělesa. Při zvětšení hmotnosti tělesa se třecí síla zvětší.

Na čem závisí smykové tření Tedy tření, které vzniká, pokud smýkáme nějakým předmětem. Závisí především na hmotnosti a na charakteru styčných ploch, které popisuje součinitel smykového tření. Značí se písmenkem f.

Třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, kterou působí těleso kolmo na podložku. Závisí tedy na hmotnosti tělesa – čím těžší těleso, tím větší třecí síla. Třecí síla závisí na materiálu a drsnosti dotykových ploch (čím drsnější podložka, tím je třecí síla větší). Nezávisí na velikosti styčných ploch!

Jak určíme hybnost tělesa

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.při vzájemném pohybu součástí strojů), pak se ho snažíme zmenšovat: – broušením, leštěním, mazáním, pomocí ložisek, … Tam, kde je tření užitečné, např. při chůzi, jízdě automobilu apod., tření zvyšujeme – sypání silnic pískem při náledí, vzorek na pláštích kol, vrypy na povrchu kleští, hřebíků, sněhové řetězy, …Smykové tření dělíme na klidové (statické) a smykové tření v pohybu (dynamické).

Hybnost je schopnost pohybujícího se tělesa něco rozbít. Je to vektorová fyzikální veličina, která závisí na hmotnosti a okamžité rychlosti pohybujícího se tělesa.

Jakou jednotku má hybnost : Jednotkou hybnosti je kg m s-1. Isaac Newton.

Jak se počítá smykové tření : Výpočet F t = f ⋅ F N F_t=f\cdot F_N Ft=f⋅FN platí i zde, ale koeficient f je v pohybu nižší. Např. pneumatika ve smyku nebude mít f = 0 , 72 f=0{,}72 f=0,72 ale jen f = 0 , 65 f=0{,}65 f=0,65.

Kdy je těleso v klidu

Těleso je v klidu, pokud nemění svou polohu vzhledem k jinému tělesu. Těleso je v pohybu, pokud mění svou polohu vzhledem k jinému tělesu. Klid a pohyb jsou stavy relativní.

Platí tedy, že hybnost tělesa je p = m . v , neboli hybnost tělesa se rovná součinu hmotnosti tělesa a jeho rychlosti. Těleso, které má velkou hmotnost a velkou rychlost, má též velkou hybnost, např. rychle rozjetý plně naložený kamión.H je značka jednotky indukčnosti henry. h je značka předpony soustavy SI pro 100, hekto. h je symbol vedlejší časové jednotky hodina.

Na čem závisí rozhodnutí zda je těleso v klidu nebo v pohybu : Rozhodnout, zda se těleso pohybuje, nebo je v klidu, můžeme jen tehdy, uvedeme – li, vzhledem ke kterému tělesu pohyb vztahujeme. Klid a pohyb jsou pojmy relativní! Těleso se pohybuje, mění – li svou polohu vzhledem k jinému tělesu.