Antwort Kdy byly vydány Staré pověsti české? Weitere Antworten – Kolik je Starych povesti ceskych

Kdy byly vydány Staré pověsti české?
Třicet pět pověstí je rozděleno do tří oddílů: Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské a Ze starobylých proroctví. Právě zde se dočteme mimo jiné o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslovi i Libušiných proroctvích, o staré Praze nebo kouscích kouzelníka Žita či životě Kutnohorských havířů.Časoprostor: Staré pověsti české:-9. st., severní Čechy, především ale oblast Středočeského kraje. Pověsti doby křesťanské: 863 (příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu) – 1713, děje jednotlivých pověstí se odehrávají po velké části českého území včetně ciziny.Vydávání První vydání a mnoho dalších zejména do druhé světové války ilustroval Věnceslav Černý, poválečná vydání vycházela s ilustracemi Antonína Procházky, zhruba od roku 1950 vycházela kniha v nakladatelstvích Mladá fronta a SNDK s ilustracemi Mikoláše Alše.

Jaký žánr jsou Staré pověsti české : FikceStaré pověsti české / Žánr

Co jsou Staré pověsti české

Nejstarší české pověsti jsou soubor příběhů historického a epického charakteru nejstarších dějinách českého kmene a přemyslovské dynastie, zaznamenaný ve středověkých kronikách a legendách. Nejstarším pramenem těchto příběhů, ovšem velmi stručným, je Kristiánova legenda z konce 10. století.

Kdo založil naši zem : ❖ Čech – pocházel z Charvátské země, založil naši zem. Jeho bratr se jmenoval Lech. ❖ Krok – ujal se vlády po muži, jenž založil naši zem, měl tři dcery: Kazi, Tetu, Libuši.

Po Krokově smrti byla zvolena novou kněžnou Libuše, nejmladší z Krokových dcer. Za Libušina panování sužoval Kavčí Hory divoký kanec. Bivoj jej statečně přemohl a na zádech jej přinesl na Vyšehrad.

Když pak na město zaútočil a Brno bylo už takřka dobyto, stařičký zvoník se rozhodl, že dodá sílu obráncům tím, že jim zazvoní na zvon. Když tak učinil, Tortenson si myslel, že už je poledne, a od Brna odtáhl, ač bylo teprve 11 hodin. Od těch dob se v tomto kostele zvonilo poledne vždy už v 11 hodin.

Kdo zpracoval české pověsti

Alois Jirásek

Černého. Jirásek tu sebral a beletristicky zpracoval nejznámější české pověsti, vztahující se jak k předdějinnému, tak k historickému vývoji národa. Ukázky a úryvky z této knihy jsou stále součástí čítanek a jejich znalost patří k základnímu vzdělání.Do knihy s názvem Staré pověsti české (poprvé 1894) shrnul Alois Jirásek své osobité interpretace čtyřiatřiceti národních pověstí a pokusil se tak oživit nejen příběhy z českého dávnověku a z dob křesťanských, ale i pražské pověsti či prastaré věštby.Pověst známe buď poetickou nebo prozaickou. Obecně se však jedná o literární epický útvar, který pracuje s lidovou tvořivostí a slovesností. Pověst se většinou váže k danému místu a času. Od pohádky se liší tím, že se pověst zakládá na pravdivé události.

Pověst je epický útvar lidové slovesnosti, obvykle definovaný jako krátké, fantasticky zabarvené vyprávění s reálnou motivací, které se odehrává v historickém čase a o jehož pravdivosti jsou vypravěč i posluchači přesvědčeni. Přestože charakteristika není zcela přesná, umožňuje postihnout klíčová kritéria.

Kdo pocházel z Charvátské země : Charvátská země neboli Bílé Charvátsko (chorvatsky Bijela Hrvatska, též Velika Hrvatska) je jméno pro území patrně slovanského kmene Bílých Chorvatů (Pracharvatů), které sahalo od Ostravy po Lvov a i až po Kyjevskou Rus.

Kdo pocházel z Charvatske země : Čech – pocházel z Charvátské země, založil naši zem. Jeho bratr se jmenoval Lech.

Kde žil Přemysl Oráč

Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče

Místo je známé především pověstí o Přemyslu Oráčovi. Podle legendy byl z pole nedaleko odtud povolán na český trůn kněžnou Libuší Přemysl Oráč. Podle této pověsti Přemysl po příchodu poselstva přestal orat a lískovou otku vetkl do země a ona hned obrostla listím.

Bivoj je český legendární hrdina, jenž měl podle pověsti chytit na Kavčí hoře (dříve Kančí hora) divokého kance za uši, dát si ho na záda a odnést na Vyšehrad.Specifické je zvonění pro Petrov místo v poledne, v 11 hod. Připomíná nám to vítězství nad Švédy v roce 1645. Ti se dohodli, že pokud se jim nepodaří město dobýt dopoledne, odtáhnou. A tak prozíravý zvoník odzvonil poledne o hodinu dřív a tím vlastně Brno zachránil.

Proč se zvoní v Brně v 11 hodin : „Zvonění katedrálních zvonů v 11 hodin připomíná pověst, která odkazuje na rozhodnutí Torstensona, že když Brno nedobude do pravého poledne, ukončí obléhání a odtáhne. Brňany, kterým docházely síly, zachránilo zvonění, které ohlásilo poledne o hodinu dříve," uvedl ředitel diecézního muzea Martin Motyčka.