Z umělců, kteří se za svůj podpis veřejně omluvili, jsou zmiňováni Michal Pavlata, Jiří Ornest, Zdeněk Svěrák a Eva Pilarová.Je známo pouze tolik, že značnou část sestavili Václav Havel a Pavel Kohout. Druhý jmenovaný je také autorem názvu petice. Organizátory a prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Vlasta Chramostová, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek.V prosinci 1976 se k Prohlášení Charty 77 svým podpisem přihlásilo 242 občanů, celkově ho do roku 1989 podepsalo téměř 1 900 lidí.
Co podepsal Karel Gott : „Stydím se za to, ale…“ Tak by se dal stručně shrnout postoj Karla Gotta na sklonku jeho života k Antichartě, kterou podepsal jako řada jeho kolegů 4. února 1977. Na komunistickém manifestu před ostatními umělci a za účasti televizních kamer dokonce přednesl i projev. „To datum bych nejraději ze svého života vymazal.
Kdy vznikla Anticharta
Kampaň označovaná jako „Anticharta“ patří k zásadním momentům normalizace. Vyvrcholila shromážděními československých umělců 28. ledna 1977 v Národním divadle a 4. února v Divadle hudby, kde hromadně deklarovali podporu politice KSČ a podepsali rezoluci proti signatářům Charty 77.
V čem se výzvy Dva tisíce slov a Charta 77 liší : a) Dva tisíce slov podepsalo více než sto tisíc občanů včetně významných osobností veřejného života. Chartu 77 podepsalo v době zveřejnění jen 242 lidí, do ledna 1990 vzrostl jejich počet na 1883. Učitel může s žáky promýšlet, proč se tak výrazně lišil počet signatářů obou výzev.
Období normalizace a Seifertovo stáří
let, kdy režim vzhledem k jeho popularitě hledal způsoby, jak s oblíbeným básníkem naložit. Dohody, že výměnou za vydávání knih nebude veřejně vystupovat a podepisovat žádné petice, Seifert opakovaně nedodržoval, naopak v prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77.
Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem 1977 své podpisy pod text připojilo prvních 242 lidí.
Co požadovala Charta 77
Dostala název Svíčková demonstrace, stejně jako Charta 77 požadovala dodržování občanských práv, a organizovala ji tajná církev. Rozdílný přístup k české Chartě měl i historické důvody.Prvními mluvčími byl Jiří Hájek, Václav Havel a Jan Patočka
Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka.Sedmdesátá léta, Karel Gott a kapela Ladislava Štaidla.
Jeho 30 milionů prodaných alb těžko někdo překoná, míní producent Supraphonu. Po zesnulém Karlu Gottovi nezůstaly jen vzpomínky, nesmrtelnost mu zajišťují především nahrávky, kterých vytvořil výjimečně mnoho. Supraphon vydal bezmála tři stovky jeho sólových alb a prodal 30 milionů zvukových nosičů s Gottovým hlasem.
Kdo podepsal Dva tisíce slov :
Dva tisíce slov
Signatáři
Jan Werich, Jaroslav Seifert, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Věra Čáslavská, manželé Zátopkovi, Otomar Krejča, Rudolf Hrušínský, Jiří Menzel, rektor UK Oldřich Starý a filozof Karel Kosík a dalších více než 150 000 osob
Obsah
Cíl
Výzva k reformě KSČ a československé společnosti
Kde pracoval Seifert : Pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů – Rudé právo, Rovnost, Sršatec, Reflektor. Seifert také působil jako zaměstnanec Lidového domu. Seifert se podílel na vzniku a činnosti skupiny Devětsil, společně s K. Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu a mezinárodní revue Disk.
Kdy zemřel Seifert
10. ledna 1986, PrahaJaroslav Seifert / Úmrtí
Jaroslav Seifert (23. září 1901 Žižkov – 10. ledna 1986 Praha) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel.
Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění.
Co se stalo 11 1977 : ledna 1977 pronásledovala policie Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Pavla Landovského, když se snažili odeslat text poštou úřadům. Koncem ledna se konala demonstrace loajality k režimu, tzv. Anticharta. V březnu zemřel – uštván policií – mluvčí Charty, filozof Jan Patočka.
Antwort Kdo z herců podepsal antichartu? Weitere Antworten – Kdo z umělců podepsal antichartu
Z umělců, kteří se za svůj podpis veřejně omluvili, jsou zmiňováni Michal Pavlata, Jiří Ornest, Zdeněk Svěrák a Eva Pilarová.Je známo pouze tolik, že značnou část sestavili Václav Havel a Pavel Kohout. Druhý jmenovaný je také autorem názvu petice. Organizátory a prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Vlasta Chramostová, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek.V prosinci 1976 se k Prohlášení Charty 77 svým podpisem přihlásilo 242 občanů, celkově ho do roku 1989 podepsalo téměř 1 900 lidí.
Co podepsal Karel Gott : „Stydím se za to, ale…“ Tak by se dal stručně shrnout postoj Karla Gotta na sklonku jeho života k Antichartě, kterou podepsal jako řada jeho kolegů 4. února 1977. Na komunistickém manifestu před ostatními umělci a za účasti televizních kamer dokonce přednesl i projev. „To datum bych nejraději ze svého života vymazal.
Kdy vznikla Anticharta
Kampaň označovaná jako „Anticharta“ patří k zásadním momentům normalizace. Vyvrcholila shromážděními československých umělců 28. ledna 1977 v Národním divadle a 4. února v Divadle hudby, kde hromadně deklarovali podporu politice KSČ a podepsali rezoluci proti signatářům Charty 77.
V čem se výzvy Dva tisíce slov a Charta 77 liší : a) Dva tisíce slov podepsalo více než sto tisíc občanů včetně významných osobností veřejného života. Chartu 77 podepsalo v době zveřejnění jen 242 lidí, do ledna 1990 vzrostl jejich počet na 1883. Učitel může s žáky promýšlet, proč se tak výrazně lišil počet signatářů obou výzev.
Období normalizace a Seifertovo stáří
let, kdy režim vzhledem k jeho popularitě hledal způsoby, jak s oblíbeným básníkem naložit. Dohody, že výměnou za vydávání knih nebude veřejně vystupovat a podepisovat žádné petice, Seifert opakovaně nedodržoval, naopak v prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77.
Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem 1977 své podpisy pod text připojilo prvních 242 lidí.
Co požadovala Charta 77
Dostala název Svíčková demonstrace, stejně jako Charta 77 požadovala dodržování občanských práv, a organizovala ji tajná církev. Rozdílný přístup k české Chartě měl i historické důvody.Prvními mluvčími byl Jiří Hájek, Václav Havel a Jan Patočka
Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka.Sedmdesátá léta, Karel Gott a kapela Ladislava Štaidla.
Jeho 30 milionů prodaných alb těžko někdo překoná, míní producent Supraphonu. Po zesnulém Karlu Gottovi nezůstaly jen vzpomínky, nesmrtelnost mu zajišťují především nahrávky, kterých vytvořil výjimečně mnoho. Supraphon vydal bezmála tři stovky jeho sólových alb a prodal 30 milionů zvukových nosičů s Gottovým hlasem.
Kdo podepsal Dva tisíce slov :
Kde pracoval Seifert : Pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů – Rudé právo, Rovnost, Sršatec, Reflektor. Seifert také působil jako zaměstnanec Lidového domu. Seifert se podílel na vzniku a činnosti skupiny Devětsil, společně s K. Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu a mezinárodní revue Disk.
Kdy zemřel Seifert
10. ledna 1986, PrahaJaroslav Seifert / Úmrtí
Jaroslav Seifert (23. září 1901 Žižkov – 10. ledna 1986 Praha) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel.
Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění.
Co se stalo 11 1977 : ledna 1977 pronásledovala policie Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Pavla Landovského, když se snažili odeslat text poštou úřadům. Koncem ledna se konala demonstrace loajality k režimu, tzv. Anticharta. V březnu zemřel – uštván policií – mluvčí Charty, filozof Jan Patočka.