Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem zřejmě není nutné dále vysvětlovat. Každý z rodičů má zkrátka vůči svým dětem vyživovací povinnost, a to bez ohledu na to, zda s ním žije ve společné domácnosti, či nikoliv.Obecně platí, že děti mají právo na životní úroveň svých rodičů. Pokud jsou rodiče rozvedení a jeden z rodičů platí výživné, od dosažení plnoletosti je tato částka vyplácena přímo dítěti. Ve chvíli, kdy se zletilé dítě odstěhuje od druhého rodiče, má i od něj nárok na výživné.
Co všechno se počítá do výživného : Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).
Co je nad rámec výživného
U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.
Kdo rozhoduje o výši alimentů : Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou, anebo pokud jejich dohoda je zjevně proti zájmu dítěte, pak o výši výživného rozhoduje soud.
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.
Výživné určené soudem zahrnuje částku, která slouží k uspokojování potřeb vyživované osoby (nejčastěji dítěte). Mezi tyto potřeby patří náklady na výživu jako takovou (tedy stravování), ale i náklady na ošaceni, školní pomůcky, léky, zájmovou činnost apod. To vše soud při svém rozhodování zohledňuje.
Co jsou mimořádně výdaje výživné
Obecně platí, že běžné výživné má pokrývat také mimořádné výdaje. Avšak pokud je běžné výživné stanoveno třeba na 3000 Kč měsíčně, tak to činí 100 Kč na den. To je maximálně na jídlo, ale určitě už ne na oděv a už vůbec ne na lyže, kolo nebo počítač.Má-li tedy rodič vysoké příjmy, může stanovené výživné dosahovat částek i několika tisíc korun měsíčně. Jestliže je životní úroveň rodiče pouze průměrná nebo nižší než průměrná, nelze stanovit výživné, které by tuto jeho životní úroveň výrazně přesahovalo, a to ani tehdy, jsou-li potřeby dítěte výrazně zvýšeny.V první kategorii je věk dítěte 0–5 let a nárok na podíl z čistého příjmu je 11–15 %. Do druhé kategorie patří děti ve věku 6–9 let, při čemž je procentuální nárok z příjmu 13–17 %. Třetí kategorie je určena pro děti ve věku 10–14 let a této kategorii náleží 15–19 % z příjmu povinného rodiče.
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.
Kolik se prumerne plati alimenty : Lze najít výši výživného v tabulkách
Věk dítěte
Výše výživného v % z čisté mzdy
6-9 let
13-17 %
10-14 let
15-19 %
15-17 let
16-22 %
18 a více let
19-25 %
Kolik je vyživovací povinnost : Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, než jsou děti samy schopny se živit. Nijak to nesouvisí s věkem dítěte, vyživovací povinnost nezaniká dosažením zletilosti, tedy osmnácti let. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia.
Jaká je minimální výše výživného
Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou‑li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.
Antwort Kdo stanovuje výživné? Weitere Antworten – Jaké věci soud zohledňuje při určování výživného na dítě
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem zřejmě není nutné dále vysvětlovat. Každý z rodičů má zkrátka vůči svým dětem vyživovací povinnost, a to bez ohledu na to, zda s ním žije ve společné domácnosti, či nikoliv.Obecně platí, že děti mají právo na životní úroveň svých rodičů. Pokud jsou rodiče rozvedení a jeden z rodičů platí výživné, od dosažení plnoletosti je tato částka vyplácena přímo dítěti. Ve chvíli, kdy se zletilé dítě odstěhuje od druhého rodiče, má i od něj nárok na výživné.
Co všechno se počítá do výživného : Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).
Co je nad rámec výživného
U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.
Kdo rozhoduje o výši alimentů : Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou, anebo pokud jejich dohoda je zjevně proti zájmu dítěte, pak o výši výživného rozhoduje soud.
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.
Výživné určené soudem zahrnuje částku, která slouží k uspokojování potřeb vyživované osoby (nejčastěji dítěte). Mezi tyto potřeby patří náklady na výživu jako takovou (tedy stravování), ale i náklady na ošaceni, školní pomůcky, léky, zájmovou činnost apod. To vše soud při svém rozhodování zohledňuje.
Co jsou mimořádně výdaje výživné
Obecně platí, že běžné výživné má pokrývat také mimořádné výdaje. Avšak pokud je běžné výživné stanoveno třeba na 3000 Kč měsíčně, tak to činí 100 Kč na den. To je maximálně na jídlo, ale určitě už ne na oděv a už vůbec ne na lyže, kolo nebo počítač.Má-li tedy rodič vysoké příjmy, může stanovené výživné dosahovat částek i několika tisíc korun měsíčně. Jestliže je životní úroveň rodiče pouze průměrná nebo nižší než průměrná, nelze stanovit výživné, které by tuto jeho životní úroveň výrazně přesahovalo, a to ani tehdy, jsou-li potřeby dítěte výrazně zvýšeny.V první kategorii je věk dítěte 0–5 let a nárok na podíl z čistého příjmu je 11–15 %. Do druhé kategorie patří děti ve věku 6–9 let, při čemž je procentuální nárok z příjmu 13–17 %. Třetí kategorie je určena pro děti ve věku 10–14 let a této kategorii náleží 15–19 % z příjmu povinného rodiče.
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.
Kolik se prumerne plati alimenty : Lze najít výši výživného v tabulkách
Kolik je vyživovací povinnost : Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, než jsou děti samy schopny se živit. Nijak to nesouvisí s věkem dítěte, vyživovací povinnost nezaniká dosažením zletilosti, tedy osmnácti let. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia.
Jaká je minimální výše výživného
Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou‑li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.