Antwort Kdo s koho z? Weitere Antworten – Jak se píše Kdo s koho

Kdo s koho z?
Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).Ve frazeologickém spojení kdo s koho (ve smyslu kdo koho/co porazí) píšeme s. Jedná se o starou, dnes již neužívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Jak tvrdí pravidla, nejde o jev běžný, vyskytuje se pouze u spojení kdo s koho a být s to.Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.

Z koho z čeho : Předložku Z píšeme vždy s 2.

Ten poznáme podle toho, že se na slovo můžeme zeptat otázkou (bez) koho, čeho. Z kajuty se ozýval zpěv.

Kdy se píše s nebo z

Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.

Kdo s koho UJC : z toho; kdo s koho, ten toho kdo zvítězí, ten může s druhým nakládat, jak chce (přísloví, Čel., Havl. aj.); – odchylně řidč.

Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.

umime.to/BWA

1. pád nominativ Kdo Co
4. pád akuzativ Koho Co
5. pád vokativ Oslovujeme, voláme
6. pád lokál O kom O čem
7. pád instrumentál S kým S čím

Kdo co běž koho čeho

Tabulka jednotlivých pádů

Pád Otázka Příklad
1. pád (nominativ) KDO CO káva, květina, lesy, babička
2. pád (genitiv) bez KOHO ČEHO (bez) sněhu, internetu, přítele
3. pád (dativ) KOMU ČEMU kočce, Honzovi, pracovníkům
4. pád (akuzativ) KOHO CO (vidím) tátu, muže, cizince, krávy

Předpona z/ze se píše

zchudnout, zorganizovat, zhroutit se, zničit; Tam, kde pomocí této předpony vznikají z podstatných a přídavných jmen slovesa dokonavá. zdůvodnit, zhudebnit, zpeněžit, zpřísnit, ztotožnit; Ve slovesech, která jsou nedokonavá, ale vznikla ze sloves dokonavých pomocí přípony.Slovo zpravidla patří mezi příslovečné spřežky, takže jej píšeme dohromady – bez mezery. Podle Slovníku spisovné češtiny je významem toto příslovce „obyčejně, obvykle, pravidelně, většinou“. Slovo vzniklo spojením předložky z a podstatného jména pravidlo.

Jak správně skloňovat slovo myš

Správně tedy mluvíme o myších (jako písních), nikdy o myšech. . Problematický bývá často také 7. pád množného čísla, zde je spisovný pouze tvar (s) myšmi.

Co koho : umime.to/BWA

1. pád nominativ Kdo Co
4. pád akuzativ Koho Co
5. pád vokativ Oslovujeme, voláme
6. pád lokál O kom O čem
7. pád instrumentál S kým S čím

Kolik máme padu : Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.

Kdy se píše předpona z

Předponu z-/ze- píšeme zejména v případech s významem: dokončení děje: zničit, zblednout, zlomit, zrušit, zbourat. změny stavu: zhubnout, zpřísnit, zocelit, zviditelnit.

p. se pojí předložka z (ze), např. vstal z postele, vyšel z banky, vystoupil z raketoplánu, působící ze zákona, spadnout z koně (viz Vokalizace předložek (v třetí –⁠ ve třetí)). V případě, že chce pisatel vyjádřit význam ‚z povrchu pryč' či ‚po povrchu dolů', může místo předložky z zvolit předložku s, např.Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.

Jak se určuje z : Předpona z/ze se píše

Tam, kde pomocí této předpony vznikají z podstatných a přídavných jmen slovesa dokonavá. zdůvodnit, zhudebnit, zpeněžit, zpřísnit, ztotožnit; Ve slovesech, která jsou nedokonavá, ale vznikla ze sloves dokonavých pomocí přípony.