Antwort Kdo s koho pád? Weitere Antworten – Co je správně kdo s koho nebo kdo z koho

Kdo s koho pád?
Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).Jak ale poznat, že jde v tomto případě o pád čtvrtý Celkem jednoduše, neboť se jedná o to, kdo vyhraje, kdo ostatní porazí – kdo s koho. Tedy kdo porazí koho (co), což je čtvrtý pád a „s“ je správně.Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.

S kým s čím pád : umime.to/BWA

1. pád	nominativ	Kdo Co
4. pád	akuzativ	Koho Co
5. pád	vokativ	Oslovujeme, voláme
6. pád	lokál	O kom O čem
7. pád	instrumentál	S kým S čím

Co znamená Kdo s koho

Pokud použijeme spojení kdo s koho, mluvíme vlastně o tom, kdo koho porazí. Tento význam nám může pomoci i se správným psaním: kdo s koho jako kdo koho, co porazí – tedy 4. pád. Uvidíme, kdo s koho.

Co znamená být s to : Význam tohoto zřídka používaného spojení je „být schopen, dokázat“. Píšeme „být s to“, jedná se totiž o spojení se čtvrtým, nikoli s druhým pádem.

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.

Proč se píše Kdo s koho

Ve frazeologickém spojení, ve smyslu kdo koho/co porazí, píšeme správně, jakkoliv to vypadá zvláštně, předložku s – kdo s koho. Nejedná se totiž o druhý pád, se kterým se předložka z pojí, ale o pád čtvrtý, který vyžaduje předložku s.Po neurčitém členu a také po přivlastňovacích zájmenech a po kein v jednotném čísle jsou koncovky přídavného jména v 1. pádě rodu mužského, ženského a středního -er, -e, -es, u ženského a středního rodu to platí i pro 4. pád. V ostatních pádech je koncovka -en.p. se pojí jedině předložka s (se), např. trávil čas s knihou, šel tam s nadějí úspěchu, s pilinami si lze hrát, počítač s internetem, mítink se starostou, čtyřicetiletá blondýna s dítětem (viz Vokalizace předložek (v třetí –⁠ ve třetí)).

jasně a nápadně svítit. třpytit se, lesknout se. nápadně něčím vynikat, stavět se na obdiv.

Jak se píše děti byly : Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Tomu odpovídají i zakončení slovesných tvarů. Vždy píšeme, že děti byly, děti si hrály, děti skákaly, děti plakaly (nikoli děti byli, děti si hráli, děti skákali, děti plakali).

Jaké i se píše Když se mluví o ženách : Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.

Kde se píše Za kde s

Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.

Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.Skloňování přídavných jmen po členu určitém