Pocty se posmrtně dočkal Alan Turing. Matematik, kterému se za druhé světové války podařilo rozluštit tajné kódy nacistů využívající systém Enigma.Před sto lety Arthur Scherbius vynalezl světoznámý šifrovací stroj Enigma. Během druhé světové války ho používala německá armáda k posílání depeší. Jenže spojenci ukořistili několik dokumentů například z nacistických ponorek, díky kterým britský matematik Alan Turing šifrování prolomil.Enigmu prvně prolomil roku 1932 tým nejlepších studentů z Poznaňské univerzity. Němci však v roce 1939 změnili způsob šifrování, Poláci tak o výhodu zase přišli. Polští zpravodajci v létě 1939 předali podklady Britům.
Kdo je Alan Turing : Alan Mathison Turing, OBE (23. června 1912 Londýn — 7. června 1954 Wilmslow) byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky. Veřejně známý je díky zásluhám o dešifrování nacistických tajných kódů během druhé světové války – Enigmy.
Kdo dešifroval Enigmu
Od roku 1929 disponovali Enigmou také Poláci. Tým kryptologů v čele s matematikem Marianem Rejewským ji pak pomocí získaného francouzského manuálu prolomil a až do roku 1938 byl schopen německé zprávy dešifrovat. Němci však později změnili nastavení a spojenci byli opět v koncích.
Jak se prolomila Enigma : Od roku 1929 disponovali německou vojenskou Enigmou také Poláci. Tým kryptologů okolo matematika Mariana Rejewského ji pak – mimo jiné za pomoci manuálu od francouzské rozvědky – jako první prolomil. Pomohla k tomu tzv. bomba, zařízení sestavené z několika strojů Enigma zapojených za sebou.
Od roku 1929 disponovali Enigmou také Poláci. Tým kryptologů v čele s matematikem Marianem Rejewským ji pak pomocí získaného francouzského manuálu prolomil a až do roku 1938 byl schopen německé zprávy dešifrovat. Němci však později změnili nastavení a spojenci byli opět v koncích. V Anglii Alan Turing sestrojil počítač s názvem Bombe, díky kterému se mu podařilo rozluštit německé depeše zašifrované šifrovacím strojem Enigma.
Kde se používá šifrování
Například chrání přenos dat mezi webovou stránkou a vaším počítačem, nebo může chránit hlasovou komunikaci mezi dvěma telefony. Díky šifrování jsou tato data nečitelná pro útočníka, který by je někde cestou odchytil. Pokud chcete mít jistotu, že vaši komunikaci nečte žádný útočník, její šifrování je nezbytné.Definice Turingova testu zní přibližně takto: počítač lze označit za „inteligentní“, podaří-li se mu (v průměru) oklamat lidi tak, že si jej pletou s člověkem, přesněji, nejsou schopni zodpovědně rozhodnout, kdo je kdo. Pokud k tomu dojde, říkáme, že takový algoritmus prošel Turingovým testem.Vigenerova šifrace textu spočívá v zadaném hesle. Text se posune právě o tolik znaků, kolik činí v závislosti na posloupnosti jednotlivá písmena v hesle v ascii hodnotě. Pokud například zadáme 'ahoj' a jako heslo 'a' pak se všechna písmena ve slově posunou právě o jedno -> vznikne 'bipk'. Dodejme, že Vernamova šifra funguje beze změn nad jakoukoliv množinou znaků, například jen 0 a 1. (To je důležité pro digitální počítače pracující ve dvojkové soustavě.) Posun písmen nad dvouznakovou abecedou je možný pouze o 1 místo nebo 0 míst, klíčem je tedy také posloupnost 0 a 1.
Kdo v roce 1941 vyvinul první moderní počítač : Konrad Zuse [cúze] (22. června 1910, Berlín – 18. prosince 1995, Hünfeld) byl německý inženýr a počítačový průkopník. Jeho největším úspěchem byl počítač Z3, světově první funkční turingovsky úplný počítač řízený programem, který byl uveden do provozu v květnu roku 1941.
Jaký je rozdíl mezi kódováním a šifrováním : Kódování i šifrování mají společné to, že mění podobu textu. Mají však jiný účel. Cílem šifrování je uchování tajemství. Cílem kódování není utajení, pouze spolehlivý záznam či přenos zprávy.
Jak funguje Caesarova šifra
Princip Caesarovy šifry je založen na tom, že všechna písmena zprávy jsou během šifrování zaměněna za písmeno, které se abecedně nachází o pevně určený počet míst dále (tj. posun je pevně zvolen). Počet možných variant klíče této šifry je o jedna menší než počet písmen (znaků) v použité abecedě. Ověřování opakujícího se jazyka:
Věnujte pozornost opakujícím se frázím nebo slovům v textu. Umělá inteligence má tendenci nadužívat určité jazykové prvky, což může vést k redundanci. Rozpoznání těchto vzorců může být prvním signálem, že obsah mohl být vytvořen umělou inteligencí.Umělá inteligence – Artificial intelligece (AI) – je schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vněmy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů.
Jak dešifrovat šifru : Pokud chceme tuto šifru dešifrovat, musíme znát číselný klíč. Nad písmena přijmuté zprávy si napíšeme čísla od 1 do čísla stejně velkého, jako kolik znaků je dlouhé heslo. Při dešifrování pak píšeme písmena za sebou, tak aby čísla písmenům přiřazená měla stejná čísla jako je klíč.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdo prolomil kód Enigmy? Weitere Antworten – Kdo rozluštil kód Enigmy
Pocty se posmrtně dočkal Alan Turing. Matematik, kterému se za druhé světové války podařilo rozluštit tajné kódy nacistů využívající systém Enigma.Před sto lety Arthur Scherbius vynalezl světoznámý šifrovací stroj Enigma. Během druhé světové války ho používala německá armáda k posílání depeší. Jenže spojenci ukořistili několik dokumentů například z nacistických ponorek, díky kterým britský matematik Alan Turing šifrování prolomil.Enigmu prvně prolomil roku 1932 tým nejlepších studentů z Poznaňské univerzity. Němci však v roce 1939 změnili způsob šifrování, Poláci tak o výhodu zase přišli. Polští zpravodajci v létě 1939 předali podklady Britům.
Kdo je Alan Turing : Alan Mathison Turing, OBE (23. června 1912 Londýn — 7. června 1954 Wilmslow) byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky. Veřejně známý je díky zásluhám o dešifrování nacistických tajných kódů během druhé světové války – Enigmy.
Kdo dešifroval Enigmu
Od roku 1929 disponovali Enigmou také Poláci. Tým kryptologů v čele s matematikem Marianem Rejewským ji pak pomocí získaného francouzského manuálu prolomil a až do roku 1938 byl schopen německé zprávy dešifrovat. Němci však později změnili nastavení a spojenci byli opět v koncích.
Jak se prolomila Enigma : Od roku 1929 disponovali německou vojenskou Enigmou také Poláci. Tým kryptologů okolo matematika Mariana Rejewského ji pak – mimo jiné za pomoci manuálu od francouzské rozvědky – jako první prolomil. Pomohla k tomu tzv. bomba, zařízení sestavené z několika strojů Enigma zapojených za sebou.
Od roku 1929 disponovali Enigmou také Poláci. Tým kryptologů v čele s matematikem Marianem Rejewským ji pak pomocí získaného francouzského manuálu prolomil a až do roku 1938 byl schopen německé zprávy dešifrovat. Němci však později změnili nastavení a spojenci byli opět v koncích.
V Anglii Alan Turing sestrojil počítač s názvem Bombe, díky kterému se mu podařilo rozluštit německé depeše zašifrované šifrovacím strojem Enigma.
Kde se používá šifrování
Například chrání přenos dat mezi webovou stránkou a vaším počítačem, nebo může chránit hlasovou komunikaci mezi dvěma telefony. Díky šifrování jsou tato data nečitelná pro útočníka, který by je někde cestou odchytil. Pokud chcete mít jistotu, že vaši komunikaci nečte žádný útočník, její šifrování je nezbytné.Definice Turingova testu zní přibližně takto: počítač lze označit za „inteligentní“, podaří-li se mu (v průměru) oklamat lidi tak, že si jej pletou s člověkem, přesněji, nejsou schopni zodpovědně rozhodnout, kdo je kdo. Pokud k tomu dojde, říkáme, že takový algoritmus prošel Turingovým testem.Vigenerova šifrace textu spočívá v zadaném hesle. Text se posune právě o tolik znaků, kolik činí v závislosti na posloupnosti jednotlivá písmena v hesle v ascii hodnotě. Pokud například zadáme 'ahoj' a jako heslo 'a' pak se všechna písmena ve slově posunou právě o jedno -> vznikne 'bipk'.
Dodejme, že Vernamova šifra funguje beze změn nad jakoukoliv množinou znaků, například jen 0 a 1. (To je důležité pro digitální počítače pracující ve dvojkové soustavě.) Posun písmen nad dvouznakovou abecedou je možný pouze o 1 místo nebo 0 míst, klíčem je tedy také posloupnost 0 a 1.
Kdo v roce 1941 vyvinul první moderní počítač : Konrad Zuse [cúze] (22. června 1910, Berlín – 18. prosince 1995, Hünfeld) byl německý inženýr a počítačový průkopník. Jeho největším úspěchem byl počítač Z3, světově první funkční turingovsky úplný počítač řízený programem, který byl uveden do provozu v květnu roku 1941.
Jaký je rozdíl mezi kódováním a šifrováním : Kódování i šifrování mají společné to, že mění podobu textu. Mají však jiný účel. Cílem šifrování je uchování tajemství. Cílem kódování není utajení, pouze spolehlivý záznam či přenos zprávy.
Jak funguje Caesarova šifra
Princip Caesarovy šifry je založen na tom, že všechna písmena zprávy jsou během šifrování zaměněna za písmeno, které se abecedně nachází o pevně určený počet míst dále (tj. posun je pevně zvolen). Počet možných variant klíče této šifry je o jedna menší než počet písmen (znaků) v použité abecedě.
Ověřování opakujícího se jazyka:
Věnujte pozornost opakujícím se frázím nebo slovům v textu. Umělá inteligence má tendenci nadužívat určité jazykové prvky, což může vést k redundanci. Rozpoznání těchto vzorců může být prvním signálem, že obsah mohl být vytvořen umělou inteligencí.Umělá inteligence – Artificial intelligece (AI) – je schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vněmy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů.
Jak dešifrovat šifru : Pokud chceme tuto šifru dešifrovat, musíme znát číselný klíč. Nad písmena přijmuté zprávy si napíšeme čísla od 1 do čísla stejně velkého, jako kolik znaků je dlouhé heslo. Při dešifrování pak píšeme písmena za sebou, tak aby čísla písmenům přiřazená měla stejná čísla jako je klíč.