Zápočtový list představuje potvrzení o vašem zaměstnání. Vydává vám ho váš zaměstnavatel ihned po ukončení vašeho pracovního poměru obvykle v poslední den a přímo do vašich rukou. V případě, že vám ho nemůže předat osobně, má zaměstnavatel povinnost vám ho doručit poštou jako doporučenou zásilku do vlastních rukou.Povinnost vystavit zápočtový list připadá zaměstnavateli ze zákona. Musí ho dát přímo vám osobně nebo zaslat poštou do vlastních rukou adresáta. Zaměstnavatel může zápočtový list poslat i do datové schránky nebo na e-mail. Potřebuje k tomu ale váš souhlas.Podle zákoníku práce musí být potvrzení o zaměstnání vydáno „při skončení“ pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – tedy v den skončení již musí mít zaměstnanec zápočtový list v ruce.
Co dělat když nemám zápočtový list : Nevydání zápočťáku je tedy protiprávní jednání. Pokud vám list nebyl vydán, písemně na to upozorněte zaměstnavatele a zažádejte o jeho vydání. Pokud přesto formulář neobdržíte, obraťte se na inspektorát práce. Zaměstnavatel může dostat pokutu až ve výši 2 000 000 Kč.
Kdy nemusí zaměstnavatel vydat zápočtový list
Zápočtový list se tak povinně vydává jen u dohod konaných mimo pracovní poměr, jejichž odměna založila účast na pojištění (aktuálně u dohod o provedení práce vyšší než 10 000 korun a u dohod o pracovní činnosti vyšší než 2999 korun). A dále u zaměstnanců s exekučními nebo insolvenčními srážkami ze mzdy.
Proč chce nový zaměstnavatel zápočtový list : Zápočtový list je nutností Jedná se v podstatě o potvrzení o zaměstnání, které automaticky vydává zaměstnavatel v případě, pokud vůči němu máte splněné veškeré závazky.
Můžete se zkusit obrátit na Vašeho předposledního zaměstnavatele s žádostí o vydání duplikátu zápočtového listu, což by pro něj neměl být problém. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat vám potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Po ukončení zaměstnání byste také měli dostat evidenční list důchodového pojištění.
Co si zaměstnavatel nesmí dovolit
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.ZL obsahuje: údaje o zaměstnání, zda se jednalo pracovní poměr, DPČ nebo DPP a o době jejich trvání druh konaných prací dosaženou kvalifikaci.Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat vám potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Po ukončení zaměstnání byste také měli dostat evidenční list důchodového pojištění. Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.
Co nesmi zaměstnavatel : zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.
Na co se mohu ptát jako zaměstnavatel : V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Co si nesmi zaměstnavatel dovolit
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin.Kdy vás převést na jinou práci můžou (ale nemusí)
Rovněž může přeřadit zaměstnavatel zaměstnance, pokud zaměstnanec dočasně pozbyl zákonem stanovené předpoklady pro výkon práce. To lze učinit maximálně na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Na co se zaměstnavatel nesmi ptat : Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdo mi vydá zápočtový list? Weitere Antworten – Kdo vydává zápočtový list
Zápočtový list představuje potvrzení o vašem zaměstnání. Vydává vám ho váš zaměstnavatel ihned po ukončení vašeho pracovního poměru obvykle v poslední den a přímo do vašich rukou. V případě, že vám ho nemůže předat osobně, má zaměstnavatel povinnost vám ho doručit poštou jako doporučenou zásilku do vlastních rukou.Povinnost vystavit zápočtový list připadá zaměstnavateli ze zákona. Musí ho dát přímo vám osobně nebo zaslat poštou do vlastních rukou adresáta. Zaměstnavatel může zápočtový list poslat i do datové schránky nebo na e-mail. Potřebuje k tomu ale váš souhlas.Podle zákoníku práce musí být potvrzení o zaměstnání vydáno „při skončení“ pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – tedy v den skončení již musí mít zaměstnanec zápočtový list v ruce.
Co dělat když nemám zápočtový list : Nevydání zápočťáku je tedy protiprávní jednání. Pokud vám list nebyl vydán, písemně na to upozorněte zaměstnavatele a zažádejte o jeho vydání. Pokud přesto formulář neobdržíte, obraťte se na inspektorát práce. Zaměstnavatel může dostat pokutu až ve výši 2 000 000 Kč.
Kdy nemusí zaměstnavatel vydat zápočtový list
Zápočtový list se tak povinně vydává jen u dohod konaných mimo pracovní poměr, jejichž odměna založila účast na pojištění (aktuálně u dohod o provedení práce vyšší než 10 000 korun a u dohod o pracovní činnosti vyšší než 2999 korun). A dále u zaměstnanců s exekučními nebo insolvenčními srážkami ze mzdy.
Proč chce nový zaměstnavatel zápočtový list : Zápočtový list je nutností Jedná se v podstatě o potvrzení o zaměstnání, které automaticky vydává zaměstnavatel v případě, pokud vůči němu máte splněné veškeré závazky.
Můžete se zkusit obrátit na Vašeho předposledního zaměstnavatele s žádostí o vydání duplikátu zápočtového listu, což by pro něj neměl být problém.
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat vám potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Po ukončení zaměstnání byste také měli dostat evidenční list důchodového pojištění.
Co si zaměstnavatel nesmí dovolit
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.ZL obsahuje: údaje o zaměstnání, zda se jednalo pracovní poměr, DPČ nebo DPP a o době jejich trvání druh konaných prací dosaženou kvalifikaci.Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat vám potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Po ukončení zaměstnání byste také měli dostat evidenční list důchodového pojištění.
Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.
Co nesmi zaměstnavatel : zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.
Na co se mohu ptát jako zaměstnavatel : V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Co si nesmi zaměstnavatel dovolit
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin.Kdy vás převést na jinou práci můžou (ale nemusí)
Rovněž může přeřadit zaměstnavatel zaměstnance, pokud zaměstnanec dočasně pozbyl zákonem stanovené předpoklady pro výkon práce. To lze učinit maximálně na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Na co se zaměstnavatel nesmi ptat : Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.