Výklad orgánu aplikujícího právo je nejčastější a podává ho orgán, který danou právní normu aplikuje. Jde tedy především o výklad soudní nebo o výklad správního orgánu v rámci určitého řízení a je proto také závazný, ačkoli jen pro účastníky tohoto řízení.Interpretace práva je tedy procesem v němž jde o zjištění a porozumění významu textu právní normy, avšak vzniknuvší interpretační výsledek je třeba také v nejednoznačných případech dostatečně odůvodnit, a to v takové míře, aby byl výsledek přesvědčivý a nevyvolával pochybnosti, neboť jinak by sebelepší výklad právní …Výsledkem procesu aplikace práva jsou akty aplikace práva, v nichž soudy, správní úřady a jiné orgány veřejné moci rozhodují o subjektivních právech a právních povinnostech fyzických a právnických osob. Aplikace práva souvisí s právními vztahy (předchází je nebo je následuje).
Jaké jsou prameny českého práva : primárními jsou to právní předpisy (normativní právní akty), normativní smlouvy, soudní a správní precedenty a judikatura, právní obyčeje a některé další. Mezi sekundárními prameny práva to mohou být učebnice, právnické slovníky, právnická periodika, vládní dokumenty a mnohé další.
Kdo vytvari právo
Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.
Kdo vydává právní předpisy : Platnost právních předpisů
Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Ve velmi širokém smyslu lze právem rozumět celou oblast právního života zahrnující nejen právní normy, ale i právní vztahy, činnost právních institucí, právní vědomí adresátů práva, jejich právní motivaci, právní jednání apod.
interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit. Obecně znamená výklad (resp. porozumění a chápání) nějakého textu, myšlenky či jevu, avšak například v hudbě či logice se používá v pozměněném významu.
Kdo může aplikovat právo
Obecná právní norma je prostřednictvím lidské vůle přetvářena do podoby konkrétního a individuálního příkazu (pravidla), které ovlivňuje konkrétní chování konkrétního subjektu. Taková aplikace může být prováděna jak autoritativními, tak neautoritativními subjekty, což znamená, že aplikovat právo může téměř kdokoli.Převažuje tedy názor, že pramenem práva není právní zásada nebo zvyklost samotná, ale zákon, který na ni odkazuje. Soudní rozhodnutí také není pramenem práva.Původní (originární) právní předpisy
Původnost těchto aktů spočívá v tom, že je vydává orgán veřejné moci volený přímo lidem – zastupitelský sbor (v České republice je to Parlament České republiky), popřípadě může být tato pravomoc svěřena přímo lidu (v případě referenda).
Podzákonné právní předpisy, tj. nařízení a vyhlášky, v nichž se stanoví podrobnější pravidla neobsažená zákonem, mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy vydávat v mezích své působnosti.
Kdo podepisuje vyhlášky : Právní postavení Pravomoc vlády vydávat nařízení vychází z čl. 78 Ústavy, který stanoví: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády“.
Kdo vydává nařízení : Nařízení ve užším smyslu státněprávní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu, který může vydávat vláda, ministerstvo nebo jiný správní úřad, obce a kraje k provedení zákona.
Jaké jsou druhy práva
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení. svoboda projevu.Chyby v interpretaci (dezinterpretace)
Existuje velké množství interpretačních chyb, mezi nejčastější patří: Naivní čtení – nedostatek odstupu od díla, odtrhávání obsahu od formy. Vyzdvihování jedné složky textu nad jinou. Atomizující myšlení – výklad jednotlivých složek bez náhledu a pochopení celku.
Co to znamená reprodukce : Reprodukce, umělecká reprodukce
Jeden z mnoha obecných významů slova je napodobení, zachycení něčeho. V souvislosti s polygrafií a s výtvarným uměním jde o napodobení (a rozmnožení) originálu nebo předlohy (obrazu ap.)
Antwort Kdo může vykládat právo? Weitere Antworten – Kdo vykládá právo
Výklad orgánu aplikujícího právo je nejčastější a podává ho orgán, který danou právní normu aplikuje. Jde tedy především o výklad soudní nebo o výklad správního orgánu v rámci určitého řízení a je proto také závazný, ačkoli jen pro účastníky tohoto řízení.Interpretace práva je tedy procesem v němž jde o zjištění a porozumění významu textu právní normy, avšak vzniknuvší interpretační výsledek je třeba také v nejednoznačných případech dostatečně odůvodnit, a to v takové míře, aby byl výsledek přesvědčivý a nevyvolával pochybnosti, neboť jinak by sebelepší výklad právní …Výsledkem procesu aplikace práva jsou akty aplikace práva, v nichž soudy, správní úřady a jiné orgány veřejné moci rozhodují o subjektivních právech a právních povinnostech fyzických a právnických osob. Aplikace práva souvisí s právními vztahy (předchází je nebo je následuje).
Jaké jsou prameny českého práva : primárními jsou to právní předpisy (normativní právní akty), normativní smlouvy, soudní a správní precedenty a judikatura, právní obyčeje a některé další. Mezi sekundárními prameny práva to mohou být učebnice, právnické slovníky, právnická periodika, vládní dokumenty a mnohé další.
Kdo vytvari právo
Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.
Kdo vydává právní předpisy : Platnost právních předpisů
Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Ve velmi širokém smyslu lze právem rozumět celou oblast právního života zahrnující nejen právní normy, ale i právní vztahy, činnost právních institucí, právní vědomí adresátů práva, jejich právní motivaci, právní jednání apod.
interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit. Obecně znamená výklad (resp. porozumění a chápání) nějakého textu, myšlenky či jevu, avšak například v hudbě či logice se používá v pozměněném významu.
Kdo může aplikovat právo
Obecná právní norma je prostřednictvím lidské vůle přetvářena do podoby konkrétního a individuálního příkazu (pravidla), které ovlivňuje konkrétní chování konkrétního subjektu. Taková aplikace může být prováděna jak autoritativními, tak neautoritativními subjekty, což znamená, že aplikovat právo může téměř kdokoli.Převažuje tedy názor, že pramenem práva není právní zásada nebo zvyklost samotná, ale zákon, který na ni odkazuje. Soudní rozhodnutí také není pramenem práva.Původní (originární) právní předpisy
Původnost těchto aktů spočívá v tom, že je vydává orgán veřejné moci volený přímo lidem – zastupitelský sbor (v České republice je to Parlament České republiky), popřípadě může být tato pravomoc svěřena přímo lidu (v případě referenda).
Podzákonné právní předpisy, tj. nařízení a vyhlášky, v nichž se stanoví podrobnější pravidla neobsažená zákonem, mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy vydávat v mezích své působnosti.
Kdo podepisuje vyhlášky : Právní postavení Pravomoc vlády vydávat nařízení vychází z čl. 78 Ústavy, který stanoví: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády“.
Kdo vydává nařízení : Nařízení ve užším smyslu státněprávní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu, který může vydávat vláda, ministerstvo nebo jiný správní úřad, obce a kraje k provedení zákona.
Jaké jsou druhy práva
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení. svoboda projevu.Chyby v interpretaci (dezinterpretace)
Existuje velké množství interpretačních chyb, mezi nejčastější patří: Naivní čtení – nedostatek odstupu od díla, odtrhávání obsahu od formy. Vyzdvihování jedné složky textu nad jinou. Atomizující myšlení – výklad jednotlivých složek bez náhledu a pochopení celku.
Co to znamená reprodukce : Reprodukce, umělecká reprodukce
Jeden z mnoha obecných významů slova je napodobení, zachycení něčeho. V souvislosti s polygrafií a s výtvarným uměním jde o napodobení (a rozmnožení) originálu nebo předlohy (obrazu ap.)