Antwort Kdo je povinen zajistit bezpečnost na pracovišti? Weitere Antworten – Kdo zodpovídá za bezpečnou práci na pracovišti

Zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost nejen svých vlastních zaměstnanců, ale také všech ostatních osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Pracují-li na jednom pracovišti dva a více zaměstnavatelů, musí se vzájemně písemně informovat o rizicích a opatřeních spolupracovat při zajištění BOZP.(1) Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou …Školení tak musí povinně absolvovat každý zaměstnanec – od recepční až po generálního ředitele firmy. Pokud k tomu nedochází, vystavuje se zaměstnavatel vysokému riziku sankcí za porušování jedné z jeho nejdůležitějších povinností. Zaměstnavatel je plně odpovědný za své zaměstnance.

Kdy je zaměstnavatel povinen zajistit školení BOZP : Školení BOZP je zaměstnavatel povinen zajistit: při nástupu zaměstnance do práce – vstupní školení BOZP. při změně pracovního zařazení nebo změně druhu práce. při zavedení nové technologie nebo změně ve výrobních, pracovních a technologických postupech.

V jakém případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky OOPP )

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům OOPP v případě, kdy není možné odstranit rizika nebo je omezit prostředky kolektivní ochrany či opatřeními v oblasti organizace práce. Tato povinnost je zakotvena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Co musí zaměstnavatel umožnit zaměstnanci : Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin.

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.

Na které osoby se vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Náklady spojené se zajišťováním BOZP je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností o požární ochraně, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.

V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.

Co musí zaměstnavatel zajistit pro své zaměstnance : ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE

Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich kompetencí.

Na co nemá zaměstnavatel právo : zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Které údaje nemůže zaměstnavatel po uchazeči o zaměstnání požadovat aby mu sdělil

2 zákona o zaměstnanosti, který říká, že zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se:

• národnosti,
• rasového nebo etnického původu,
• politických postojů,
• členství v odborových organizacích,
• náboženství, filozofického přesvědčení,
• sexuální orientace,
• informace, které odporují dobrým mravům,

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci, a to ať z důvodů, že ji nemá nebo ji zaměstnanci přidělit nechce, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují.