Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.Plži i mlži patří mezi měkkýše. Zatímco však plži jsou suchozemští, mlži žijí ve vodě (sladkovodní i mořské). Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber.Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.
Jak se jmenují schránky mlžů : Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.
Jaký je největší mlž
Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.
Co žije v müsli : Často přitom stačí jen vědět, co a jak sbírat. Může to znít jako samozřejmost, ale divili byste se, kolik lidí zapomíná, že uvnitř mušlí skutečně žijí živí tvorové. Jsou to nejrůznější měkkýši a krásné lastury a ulity jsou jejich domovy, bez kterých nemohou fungovat.
Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku.
Primárně vodní měkkýši dýchají původně párovými hřebínkovitými žábrami (ktenidia), suchozemští prokrvenou stěnou plášťové dutiny ("plíce"). Mnozí dýchají i povrchem těla, zejména pláštěm. Vylučovacími orgány jsou párové perikardiodukty, které filtrují tekutinu z perikardu a odvádí ji do plášťové dutiny.
Jak se pohybují mlži
Mlži jsou dvoustranně (bilaterálně) souměrní, výhradně vodní měkkýši. Tělo je tvořeno nohou a útrobním vekem. Hlava je redukována, radula chybí. Svalnatá noha slouží k pohybu nebo hrabání, u přisedlých forem je redukována.Ulita je schránka plžů. Je většinou spirálně vinutá.Zévy patří mezi mořské mlže z čeledi Tridacnidae vyskytující se pouze v Indic- kém a v Tichém oceánu. Jsou výjimečné jednak způsobem získávání potravy, a také svou velikostí. Zéva obrovská (Tridacna gigas), která může měřit až téměř 1,4 m na délku a vážit až 500 kg, je největším a nejtěžším mlžem na světě.
Výskyt. Mezi její přirozené prostředí patří korálové útesy teplých mělkých vod Indického a Tichého oceánu (obvykle žije zhruba 15 – 20 metrů pod hladinou). Žijí také u břehů Filipín, kde se jim říká taklobo.
Odkud se berou mušle : Kde se berou mušle Paua (Abalone)
Ve volné přírodě se vyskytují tito mořští plži především v blízkosti skalnatých břehů, kde vyhledávají různé štěrbiny, výčnělky a další vhodná místa, kam se mohou přichytit. Ve velkých hloubkách na ně lze natrefit spíše výjimečně. Sběr ve volné přírodě je přísně regulován.
Kde hledat mušle : Mušle můžete nalézt také na skalnatém pobřeží. Ve vodou vymletých tůňkách, nebo v různých štěrbinách, prohlubních a zákoutích. Dokonce je můžete najít i dále od moře v místech, kde při bouři vynesly vlny všechen možný odpad se kterým se na břeh dostanou i ulity.
Jak se nazyva schránka Hlemyzde
Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura.
Živí se pomocí filtrace vody přes žábry: vodu nasají do žaber přijímacím sifonem, na jemných řasách žaber se zachytí plankton a jiné organické částečky a procezenou vodu vypustí vyvrhovacím sifonem. Někteří mlži mohou za jediný den proce-dit až 60 litrů vody.Měkkýši jsou bezobratlí živočichové, mají měkké tělo obvykle kryté vápenatou schránkou (ta může být druhotně ztracená či přeměněná). Žijí zejména ve slané vodě, ale i ve sladké vodě a na souši. Potravu rozmělňují pomocí raduly – pásky s chitinovými zuby (u mlžů je redukovaná).
Kteří měkkýši se jedí : Živí se planktonem ale jsou i masožraví, nejsou zatím příliš komerčně využíváni. mlži jsou měkkýši se dvěma lasturami spojenými zámkem (svalem), většinou žijí ve vodě, jsou poměrně často používáni ke kuchyňskému zpracování.
Antwort Kdo je MLŽ? Weitere Antworten – Kdo patří mezi mlže
Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.Plži i mlži patří mezi měkkýše. Zatímco však plži jsou suchozemští, mlži žijí ve vodě (sladkovodní i mořské). Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber.Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.
Jak se jmenují schránky mlžů : Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.
Jaký je největší mlž
Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.
Co žije v müsli : Často přitom stačí jen vědět, co a jak sbírat. Může to znít jako samozřejmost, ale divili byste se, kolik lidí zapomíná, že uvnitř mušlí skutečně žijí živí tvorové. Jsou to nejrůznější měkkýši a krásné lastury a ulity jsou jejich domovy, bez kterých nemohou fungovat.
Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku.
Primárně vodní měkkýši dýchají původně párovými hřebínkovitými žábrami (ktenidia), suchozemští prokrvenou stěnou plášťové dutiny ("plíce"). Mnozí dýchají i povrchem těla, zejména pláštěm. Vylučovacími orgány jsou párové perikardiodukty, které filtrují tekutinu z perikardu a odvádí ji do plášťové dutiny.
Jak se pohybují mlži
Mlži jsou dvoustranně (bilaterálně) souměrní, výhradně vodní měkkýši. Tělo je tvořeno nohou a útrobním vekem. Hlava je redukována, radula chybí. Svalnatá noha slouží k pohybu nebo hrabání, u přisedlých forem je redukována.Ulita je schránka plžů. Je většinou spirálně vinutá.Zévy patří mezi mořské mlže z čeledi Tridacnidae vyskytující se pouze v Indic- kém a v Tichém oceánu. Jsou výjimečné jednak způsobem získávání potravy, a také svou velikostí. Zéva obrovská (Tridacna gigas), která může měřit až téměř 1,4 m na délku a vážit až 500 kg, je největším a nejtěžším mlžem na světě.
Výskyt. Mezi její přirozené prostředí patří korálové útesy teplých mělkých vod Indického a Tichého oceánu (obvykle žije zhruba 15 – 20 metrů pod hladinou). Žijí také u břehů Filipín, kde se jim říká taklobo.
Odkud se berou mušle : Kde se berou mušle Paua (Abalone)
Ve volné přírodě se vyskytují tito mořští plži především v blízkosti skalnatých břehů, kde vyhledávají různé štěrbiny, výčnělky a další vhodná místa, kam se mohou přichytit. Ve velkých hloubkách na ně lze natrefit spíše výjimečně. Sběr ve volné přírodě je přísně regulován.
Kde hledat mušle : Mušle můžete nalézt také na skalnatém pobřeží. Ve vodou vymletých tůňkách, nebo v různých štěrbinách, prohlubních a zákoutích. Dokonce je můžete najít i dále od moře v místech, kde při bouři vynesly vlny všechen možný odpad se kterým se na břeh dostanou i ulity.
Jak se nazyva schránka Hlemyzde
Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura.
Živí se pomocí filtrace vody přes žábry: vodu nasají do žaber přijímacím sifonem, na jemných řasách žaber se zachytí plankton a jiné organické částečky a procezenou vodu vypustí vyvrhovacím sifonem. Někteří mlži mohou za jediný den proce-dit až 60 litrů vody.Měkkýši jsou bezobratlí živočichové, mají měkké tělo obvykle kryté vápenatou schránkou (ta může být druhotně ztracená či přeměněná). Žijí zejména ve slané vodě, ale i ve sladké vodě a na souši. Potravu rozmělňují pomocí raduly – pásky s chitinovými zuby (u mlžů je redukovaná).
Kteří měkkýši se jedí : Živí se planktonem ale jsou i masožraví, nejsou zatím příliš komerčně využíváni. mlži jsou měkkýši se dvěma lasturami spojenými zámkem (svalem), většinou žijí ve vodě, jsou poměrně často používáni ke kuchyňskému zpracování.