Antwort Kdo že slavnych podepsal Chartu 77? Weitere Antworten – Kdo podepsal Chartu 77

Je známo pouze tolik, že značnou část sestavili Václav Havel a Pavel Kohout. Druhý jmenovaný je také autorem názvu petice. Organizátory a prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Vlasta Chramostová, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek.Prvními mluvčími byl Jiří Hájek, Václav Havel a Jan Patočka

Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka.Období normalizace a Seifertovo stáří

let, kdy režim vzhledem k jeho popularitě hledal způsoby, jak s oblíbeným básníkem naložit. Dohody, že výměnou za vydávání knih nebude veřejně vystupovat a podepisovat žádné petice, Seifert opakovaně nedodržoval, naopak v prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77.

Co se stalo 11 1977 : ledna 1977 pronásledovala policie Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Pavla Landovského, když se snažili odeslat text poštou úřadům. Koncem ledna se konala demonstrace loajality k režimu, tzv. Anticharta. V březnu zemřel – uštván policií – mluvčí Charty, filozof Jan Patočka.

Co kritizovala Charta 77

Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, k jejichž dodržování se zavázala řadou dokumentů, včetně československé Ústavy, Helsinských dohod z roku 1975 a smluv OSN. Charta 77 sdružovala lidi nejrůznějších ideových zaměření a přesvědčení, které spojila touha po spravedlnosti a po svobodě.

Co požadovala Charta 77 : Dostala název Svíčková demonstrace, stejně jako Charta 77 požadovala dodržování občanských práv, a organizovala ji tajná církev. Rozdílný přístup k české Chartě měl i historické důvody.

a) Dva tisíce slov podepsalo více než sto tisíc občanů včetně významných osobností veřejného života. Chartu 77 podepsalo v době zveřejnění jen 242 lidí, do ledna 1990 vzrostl jejich počet na 1883. Učitel může s žáky promýšlet, proč se tak výrazně lišil počet signatářů obou výzev.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23.

Kde pracoval Seifert

Pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů – Rudé právo, Rovnost, Sršatec, Reflektor. Seifert také působil jako zaměstnanec Lidového domu. Seifert se podílel na vzniku a činnosti skupiny Devětsil, společně s K. Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu a mezinárodní revue Disk.Luna 3 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 4. října 1959. Vyfotografovala stranu Měsíce, kterou předtím lidské oko nikdy nespatřilo. Vzhledem k tomu, že se doba rotace Měsíce rovná době oběhu kolem Země (28 dní), je k ní totiž stále přivrácen jednou stranou.1999 – Česká republika (spolu s Maďarskem a Polskem) vstoupila do NATO.

Vládnoucí režim reagoval označením signatářů Charty za ztroskotance a samozvance a zorganizoval rozsáhlou kampaň, v rámci které byly po- depisovány rezoluce odsuzující prohlášení Charty. Mezi nejznámější patří shromáždění umělců 28.

Kdo podepsal Dva tisíce slov :

Dva tisíce slov
Signatáři	Jan Werich, Jaroslav Seifert, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Věra Čáslavská, manželé Zátopkovi, Otomar Krejča, Rudolf Hrušínský, Jiří Menzel, rektor UK Oldřich Starý a filozof Karel Kosík a dalších více než 150 000 osob
Obsah
Cíl	Výzva k reformě KSČ a československé společnosti

Co bylo kritizováno v Chartě 77 : Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, k jejichž dodržování se zavázala řadou dokumentů, včetně československé Ústavy, Helsinských dohod z roku 1975 a smluv OSN. Charta 77 sdružovala lidi nejrůznějších ideových zaměření a přesvědčení, které spojila touha po spravedlnosti a po svobodě.

Který z českých umělců získal Nobelovu cenu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha).

Do Československa dodneška putovaly Nobelovy ceny pouze dvě: za chemii ji roku 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský a za literaturu v roce1986 Jaroslav Seifert. Je to tedy chudá bilance ve srovnání s početně stejně velkými zeměmi.Básník Jaroslav Seifert (23. září 1901 Praha – Žižkov – 10. ledna 1986 Praha) je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984).

Co psal Seifert : Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.