V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).Na Zelený čtvrtek odpoledne se již vyráží s řehtačkami na obchůzku obce a zvonění se nahrazuje řehtáním až do Bílé soboty. V minulosti byla účast pro všechny kluky zhruba od 6 do 14-15 let téměř „povinná“, řehtání byla zábava, na kterou ve všichni kluci dlouho dopředu těšili.
Jak casto se chodi Hrkat : Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.
Co se nesmí na velikonoční sobotu
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.
Co se nesmí dělat o velikonoční neděli : Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.
Hlavní funkci, kterou plní ve své podstatě dodnes, ale mají jako nástroje k oznamování „odletu zvonů do Říma“. Jejich zvuk nahrazuje zvuk zvonů a svolávají tak k bohoslužbě. Hoši s řehtačkami podle historických pramenů poprvé vycházeli přesně v poledne na Zelený čtvrtek. Pokud neměli prázdniny, závisel začátek obchůzky na konci čtvrtečního vyučování. Podruhé šli ve čtvrtek řehtat v šest odpoledne. V pátek poprvé řehtali kolem čtvrté hodiny ráno (ranního řehtání se ovšem zúčastňovali pouze Páni a první, někdy i druhý pár), v poledne a v šest navečer.
Proč se říká Zelený čtvrtek
Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Na Bílou sobotu si připomínají křesťané den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Obvykle se u "Božího hrobu" (místo v kostele, kde je položena socha Ježíše) střídají věřící v hlídání Božího hrobu a v tichu rozjímají. Bílá sobota končí západem slunce a pak už nastupuje Velikonoční vigilie.
Co Nesmis delat na Velikonoce : Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
Kdy chodí koledovat holky : Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.
Co se nesmí dělat na Velikonoční svátky
Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady. Na mnoha místech lidé pomocí řehtání a klapání symbolicky vyháněli Jidáše Iškariotského, který spasitele Ježíše Krista za třicet stříbrných zradil. Na Zelený čtvrtek proto chlapci vybíhali s řehtačkami a klapačkami po mši z kostela a zároveň volali: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme.O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.
Co se má dělat na Zelený čtvrtek : Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kdo chodí řehtat? Weitere Antworten – Proč se řehtá o Velikonocích
V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).Na Zelený čtvrtek odpoledne se již vyráží s řehtačkami na obchůzku obce a zvonění se nahrazuje řehtáním až do Bílé soboty. V minulosti byla účast pro všechny kluky zhruba od 6 do 14-15 let téměř „povinná“, řehtání byla zábava, na kterou ve všichni kluci dlouho dopředu těšili.
Jak casto se chodi Hrkat : Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.
Co se nesmí na velikonoční sobotu
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.
Co se nesmí dělat o velikonoční neděli : Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.
Hlavní funkci, kterou plní ve své podstatě dodnes, ale mají jako nástroje k oznamování „odletu zvonů do Říma“. Jejich zvuk nahrazuje zvuk zvonů a svolávají tak k bohoslužbě. Hoši s řehtačkami podle historických pramenů poprvé vycházeli přesně v poledne na Zelený čtvrtek.
Pokud neměli prázdniny, závisel začátek obchůzky na konci čtvrtečního vyučování. Podruhé šli ve čtvrtek řehtat v šest odpoledne. V pátek poprvé řehtali kolem čtvrté hodiny ráno (ranního řehtání se ovšem zúčastňovali pouze Páni a první, někdy i druhý pár), v poledne a v šest navečer.
Proč se říká Zelený čtvrtek
Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.
Na Bílou sobotu si připomínají křesťané den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Obvykle se u "Božího hrobu" (místo v kostele, kde je položena socha Ježíše) střídají věřící v hlídání Božího hrobu a v tichu rozjímají. Bílá sobota končí západem slunce a pak už nastupuje Velikonoční vigilie.
Co Nesmis delat na Velikonoce : Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
Kdy chodí koledovat holky : Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.
Co se nesmí dělat na Velikonoční svátky
Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.
Na mnoha místech lidé pomocí řehtání a klapání symbolicky vyháněli Jidáše Iškariotského, který spasitele Ježíše Krista za třicet stříbrných zradil. Na Zelený čtvrtek proto chlapci vybíhali s řehtačkami a klapačkami po mši z kostela a zároveň volali: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme.O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.
Co se má dělat na Zelený čtvrtek : Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.