Z jakého důvodu vznikla hodová tradice Původním významem slavnosti hodů, které se konaly v podzimním čase, bylo poděkování za úrodu a snaha o její zajištění v dalším roce. S tím souviselo také úsilí zajistit dostatek jídla a pití k pohoštění. Stejně jako u jiných svátků dostaly i hody církevní význam.Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.
Co jsou krojované hody : HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Kdy se konají hody
Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
Co oslavují hody : HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.
O posvíceních a poutích
Opět zde můžeme sledovat mnoho lokálních označení posvícenských a pouťových slavností – posvícení, hody (především na jižní Moravě), krmáš (na severní Moravě a ve Slezsku) a další. Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.
Co znamená Stárek
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu. Hody se vždy slavily hlučně a okázale.Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat. Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.
Co se slaví v Česku : Státní svátky České republiky
1. ledna
Den obnovy samostatného českého státu (více zde)
6. července
Den upálení Mistra Jana Husa (více zde)
28. září
Den české státnosti (více zde)
28. října
Den vzniku samostatného československého státu (více zde)
17. listopadu
Den boje za svobodu a demokracii (více zde)
Co byly poutě : V mnoha kulturách a náboženstvích byly poutě významnou součástí náboženského života a sloužily jako způsob vyjádření víry a hledání duchovního posílení. Křesťanské poutě začali lidé podnikat ve středověku. Poutníci se vydávali na cesty za svatými místy, jako jsou například hroby světců, nebo tam, kde se konaly zázraky.
Proč se slaví pouť
„Pod pojmem pouť rozumíme putování na památné a posvátné místo jako výraz přiblížit se Bohu za účelem posvěcení. Pouť na takové místo povzbuzuje ve víře, napomáhá k hlubší a vroucnější modlitbě. Její součástí by mělo být vždy přijetí svátostí (svatá zpověď, svaté přijímání). HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.Chasa je skupina mladistvých, která se podílí na organizaci hodů především na Moravě. V čele stojí starší stárka (též zvaná stárková, zvl. pro dívčí část) a stárek, který má na starosti hlídání práva (zvl. pro chlapce).
Co je to Stárek : Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kde vznikly hody? Weitere Antworten – Jak vznikly hody
Z jakého důvodu vznikla hodová tradice Původním významem slavnosti hodů, které se konaly v podzimním čase, bylo poděkování za úrodu a snaha o její zajištění v dalším roce. S tím souviselo také úsilí zajistit dostatek jídla a pití k pohoštění. Stejně jako u jiných svátků dostaly i hody církevní význam.Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.
Co jsou krojované hody : HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Kdy se konají hody
Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
Co oslavují hody : HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.
O posvíceních a poutích
Opět zde můžeme sledovat mnoho lokálních označení posvícenských a pouťových slavností – posvícení, hody (především na jižní Moravě), krmáš (na severní Moravě a ve Slezsku) a další.
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.
Co znamená Stárek
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu. Hody se vždy slavily hlučně a okázale.Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.
Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.
Co se slaví v Česku : Státní svátky České republiky
Co byly poutě : V mnoha kulturách a náboženstvích byly poutě významnou součástí náboženského života a sloužily jako způsob vyjádření víry a hledání duchovního posílení. Křesťanské poutě začali lidé podnikat ve středověku. Poutníci se vydávali na cesty za svatými místy, jako jsou například hroby světců, nebo tam, kde se konaly zázraky.
Proč se slaví pouť
„Pod pojmem pouť rozumíme putování na památné a posvátné místo jako výraz přiblížit se Bohu za účelem posvěcení. Pouť na takové místo povzbuzuje ve víře, napomáhá k hlubší a vroucnější modlitbě. Její součástí by mělo být vždy přijetí svátostí (svatá zpověď, svaté přijímání).
HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.Chasa je skupina mladistvých, která se podílí na organizaci hodů především na Moravě. V čele stojí starší stárka (též zvaná stárková, zvl. pro dívčí část) a stárek, který má na starosti hlídání práva (zvl. pro chlapce).
Co je to Stárek : Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.