Mocnost (tloušťka) zemské kůry se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6 – 8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Dokonce existují oblasti, kde se zemská kůra vůbec nenachází.Oceánská kůra má vedle menší mocnosti (6 až 15 km) i mnohem jednodušší stavbu a je mnohem mladší než kůra pevninská. Skládá se rovněž ze tří vrstev: sedimen- tární, čedičové a naspodu z vrstvy hlubinných vyvřelin a z nich přeměněných hornin. Tvoří dna všech oceánů a některých hlubokých moří.Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km.
Kde zaniká oceánská kůra : V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.
Kde vzniká a zaniká zemská kůra
Litosférické desky vznikají ve středooceánských hřbetech. Zde dochází k vyvěrání polotekuté hmoty zemského pláště na povrch a jeho tuhnutí. Vzniká nová zemská kůra a oddalují se zemské desky. Po několika milionech let putování zemská deska zaniká v hlubokomořských příkopech.
Jak silná je pod ČR zemská kůra : V ČR se nejmocnější zemská kůra nachází na území jižních Čech (dosahuje mocnosti až 37 km), přičemž směrem k okrajovým pohořím se snižuje až na 25 km. Spodní hranici oceánské i kontinentální kůry tvoří Mohorovičićova (MOHO) plocha, na níž dochází k výraznému zvýšení rychlostí seismických vln.
Vznikají přeměnou vyvřelých a usazených hornin. K přeměně starších hornin dochází v hlubinách zemské kůry a ve svrchním plášti pod vlivem vysokého tlaku a teploty. Mění se minerální složení a stavba hornin.
Na tzv. středooceánských hřbetech vzniká nová oceánská kůra, stará se naopak zanořuje do zemského nitra v místech tzv. subdukcí. Kontinentální kůra je zřejmě víceméně stabilní, ale i u ní dochází ke kolizím (např.
Kde vzniká nová oceánská kůra
Oceánská kůra se tvoří na místech takzvaných středooceánských hřbetů. Geologové jim říkají také rifty, případně MORB z anglického Mid Ocean Ridge Basalts. Celá oceánská kůra vznikla a stále vzniká částečným tavením tmavých hornin (peridotitů) ze svrchního pláště.Chemické složení kůry zahrnuje 93 prvků, ale pouze 8 z nich představuje až 99,5 %její hmotnosti. Předpokládá se, že v hmotnostních procentech kyslík představuje 46,6 %, křemík 27,72 %, hliník 8,13 %, železo 5,00 %, vápník 3,63 %, sodík 2,83 %, draslík 2,60 %a hořčík 2,08 %.
Antwort Kde vzniká zemská kůra? Weitere Antworten – Kde je nejtenčí zemská kůra
Mocnost (tloušťka) zemské kůry se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6 – 8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Dokonce existují oblasti, kde se zemská kůra vůbec nenachází.Oceánská kůra má vedle menší mocnosti (6 až 15 km) i mnohem jednodušší stavbu a je mnohem mladší než kůra pevninská. Skládá se rovněž ze tří vrstev: sedimen- tární, čedičové a naspodu z vrstvy hlubinných vyvřelin a z nich přeměněných hornin. Tvoří dna všech oceánů a některých hlubokých moří.Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km.
Kde zaniká oceánská kůra : V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.
Kde vzniká a zaniká zemská kůra
Litosférické desky vznikají ve středooceánských hřbetech. Zde dochází k vyvěrání polotekuté hmoty zemského pláště na povrch a jeho tuhnutí. Vzniká nová zemská kůra a oddalují se zemské desky. Po několika milionech let putování zemská deska zaniká v hlubokomořských příkopech.
Jak silná je pod ČR zemská kůra : V ČR se nejmocnější zemská kůra nachází na území jižních Čech (dosahuje mocnosti až 37 km), přičemž směrem k okrajovým pohořím se snižuje až na 25 km. Spodní hranici oceánské i kontinentální kůry tvoří Mohorovičićova (MOHO) plocha, na níž dochází k výraznému zvýšení rychlostí seismických vln.
Vznikají přeměnou vyvřelých a usazených hornin. K přeměně starších hornin dochází v hlubinách zemské kůry a ve svrchním plášti pod vlivem vysokého tlaku a teploty. Mění se minerální složení a stavba hornin.
Na tzv. středooceánských hřbetech vzniká nová oceánská kůra, stará se naopak zanořuje do zemského nitra v místech tzv. subdukcí. Kontinentální kůra je zřejmě víceméně stabilní, ale i u ní dochází ke kolizím (např.
Kde vzniká nová oceánská kůra
Oceánská kůra se tvoří na místech takzvaných středooceánských hřbetů. Geologové jim říkají také rifty, případně MORB z anglického Mid Ocean Ridge Basalts. Celá oceánská kůra vznikla a stále vzniká částečným tavením tmavých hornin (peridotitů) ze svrchního pláště.Chemické složení kůry zahrnuje 93 prvků, ale pouze 8 z nich představuje až 99,5 %její hmotnosti. Předpokládá se, že v hmotnostních procentech kyslík představuje 46,6 %, křemík 27,72 %, hliník 8,13 %, železo 5,00 %, vápník 3,63 %, sodík 2,83 %, draslík 2,60 %a hořčík 2,08 %.