Hnízda si budují buď na povrchu nebo pod zemí. Některé druhy čmeláků mohou zahnízdit v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu, ale také v senících, v úžlabích trámů nebo v tepelné izolaci pod střechou, mohou obsadit i ptačí budku, holubník, kompost, opuštěné veverčí hnízdo nebo dutinu ve stromu.Čmeláci mají do značné míry kosmopolitní rozšíření, ale nejvíce se vyskytují v mírném podnebí, často ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách než jiné včely, i když existuje několik nížinných tropických druhů.Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Kolik let se dožije čmelák : 4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů. Mladé matky po oplození, odpočívají v hnízdě a vykrmují se na zimu.
Jak poznat matku čmeláka
Všichni "velcí" čmeláci (dá se říct že úplně všichni čmeláci) které brzy najaře vidíme jsou matky. Dělnice se začínají objevovat až koncem dubna a v květnu. Matky na rozdíl od mají na rozdíl od dělnic plně vyvinuté vaječníky, mohou klást oplozená vajíčka a oproti dělnicím jsou větší.
Jak kouše čmelák : Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.
Co dělá čmelák v zimě
Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.Dělnice čmeláků nasbírají při svých výpravách za potravou těžký náklad pylu a nektaru a do hnízda se mohou vracet se zátěží, která se blíží hmotnosti jejich těla. S takovým nákladem se obtížně chodí, natož pak létá.Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu.
Záleží na druhu čmeláka – sezóna začíná od konce února do konce května, když už je půda dostatečně prohřátá a začínají kvést první lákavé rostliny pro opylovače jako vrba jíva, hluchavka či čemeřice. V nížinách vyletují čmeláci dříve než ve vyšších polohách.
Co opyluje čmelák : Dbejte na výškové uložení, aby je nenapadli hraboši, kočky a mravenci, a hlavně jim dopřejte správné rostliny pro opylování s dostatkem pylu a nektaru. Čmeláci milují levandule, ovocné dřeviny jako jabloně a hrušně, jetel. Na porostu zůstávají dlouho a za minutu navštíví více květů než včely.
Kdy se budí čmeláci : čmelák dokáže opylovat i květy, se kterými si včela neporadí (rajče a jiné rostliny s dlouhou květní trubkou) čmeláci létají už od +2°C a opylují od +8°C (včela opyluje až při +15°C), zajímavostí je Čmelák alpský, který je schopen sbírat potravu už při -1°C.
Jak Vystlat Čmelín
Vnitřek úlu je vhodné vystlat například kartonem obalů od dortů (ne kartonovým papírem, do dutin se mohou schovávat škůdci), prodloužíme tím životnost úlu a pokud ke kartonu připevníme třeba provázky, bude snadnější později hnízdo vyjmout pro případné odstranění škůdců.
Žihadlo se nachází typicky na zadní části těla živočicha. Mezi živočichy disponující žihadlem patří například včely, vosy, sršně, čmeláci a štíři; štíří žihadlo však není homologní ke zbývajícím třem, je příkladem konvergenční evoluce.Solitérní období života čmeláčí matky začíná v létě, kdy mladé čmeláčí královny opustí rodné hnízdo, aby se spářily a našly si místo, kde přečkají zimu ve stavu strnulosti. Takové místo se odborně nazývá hibernákulum a nachází se obvykle několik centimetrů pod zemí.
Jak rychle létá čmelák : Hmyz kmitá křídly až 500krát za sekundu a dlouho nebylo jasné, jak to dělá. Teď se ukázalo, že jeho svaly pracují na stejném principu, jako svaly obratlovců.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Kde spí čmeláci? Weitere Antworten – Kde bydlí čmeláci
Hnízda si budují buď na povrchu nebo pod zemí. Některé druhy čmeláků mohou zahnízdit v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu, ale také v senících, v úžlabích trámů nebo v tepelné izolaci pod střechou, mohou obsadit i ptačí budku, holubník, kompost, opuštěné veverčí hnízdo nebo dutinu ve stromu.Čmeláci mají do značné míry kosmopolitní rozšíření, ale nejvíce se vyskytují v mírném podnebí, často ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách než jiné včely, i když existuje několik nížinných tropických druhů.Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Kolik let se dožije čmelák : 4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů. Mladé matky po oplození, odpočívají v hnízdě a vykrmují se na zimu.
Jak poznat matku čmeláka
Všichni "velcí" čmeláci (dá se říct že úplně všichni čmeláci) které brzy najaře vidíme jsou matky. Dělnice se začínají objevovat až koncem dubna a v květnu. Matky na rozdíl od mají na rozdíl od dělnic plně vyvinuté vaječníky, mohou klást oplozená vajíčka a oproti dělnicím jsou větší.
Jak kouše čmelák : Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.
Co dělá čmelák v zimě
Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.Dělnice čmeláků nasbírají při svých výpravách za potravou těžký náklad pylu a nektaru a do hnízda se mohou vracet se zátěží, která se blíží hmotnosti jejich těla. S takovým nákladem se obtížně chodí, natož pak létá.Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu.
Záleží na druhu čmeláka – sezóna začíná od konce února do konce května, když už je půda dostatečně prohřátá a začínají kvést první lákavé rostliny pro opylovače jako vrba jíva, hluchavka či čemeřice. V nížinách vyletují čmeláci dříve než ve vyšších polohách.
Co opyluje čmelák : Dbejte na výškové uložení, aby je nenapadli hraboši, kočky a mravenci, a hlavně jim dopřejte správné rostliny pro opylování s dostatkem pylu a nektaru. Čmeláci milují levandule, ovocné dřeviny jako jabloně a hrušně, jetel. Na porostu zůstávají dlouho a za minutu navštíví více květů než včely.
Kdy se budí čmeláci : čmelák dokáže opylovat i květy, se kterými si včela neporadí (rajče a jiné rostliny s dlouhou květní trubkou) čmeláci létají už od +2°C a opylují od +8°C (včela opyluje až při +15°C), zajímavostí je Čmelák alpský, který je schopen sbírat potravu už při -1°C.
Jak Vystlat Čmelín
Vnitřek úlu je vhodné vystlat například kartonem obalů od dortů (ne kartonovým papírem, do dutin se mohou schovávat škůdci), prodloužíme tím životnost úlu a pokud ke kartonu připevníme třeba provázky, bude snadnější později hnízdo vyjmout pro případné odstranění škůdců.
Žihadlo se nachází typicky na zadní části těla živočicha. Mezi živočichy disponující žihadlem patří například včely, vosy, sršně, čmeláci a štíři; štíří žihadlo však není homologní ke zbývajícím třem, je příkladem konvergenční evoluce.Solitérní období života čmeláčí matky začíná v létě, kdy mladé čmeláčí královny opustí rodné hnízdo, aby se spářily a našly si místo, kde přečkají zimu ve stavu strnulosti. Takové místo se odborně nazývá hibernákulum a nachází se obvykle několik centimetrů pod zemí.
Jak rychle létá čmelák : Hmyz kmitá křídly až 500krát za sekundu a dlouho nebylo jasné, jak to dělá. Teď se ukázalo, že jeho svaly pracují na stejném principu, jako svaly obratlovců.