Antwort Kam se šafránem? Weitere Antworten – Na co je šafrán

Kam se šafránem?
Typicky se šafrán přidává především do rýže, která tak získá charakteristickou žlutou barvu. Ta je typická například pro španělský pokrm paella. Kromě toho se se šafránem lze setkat též v receptech na omáčky, polévky, dipy či dortové krémy.Když se podíváte na cenovku, řeknete si kolik se toho šafránu, proboha, do jídla dává Můžeme Vás uklidnit, že šafránu se přidává… … no jako šafránu. Běžná dávka je přibližně šest až deset snítek, takže opravdu špetka.Šafránové rizoto

  1. 200 g rýže na rizoto.
  2. 1 l zeleninového nebo kuřecího vývaru.
  3. 2 polévkové lžíce olivového oleje.
  4. 1 menší cibule nebo 2 šalotky.
  5. 150 ml bílého vína, nejlépe suchého.
  6. ½ čajové lžičky soli.
  7. ½ čajové lžičky černého pepře.
  8. 0,1 g šafránu (tedy 6 čnělků neboli blizen)

Kolik šafránu do čaje : V každém balení čaje je 0,5 až 1 gram šafránu – směsi jsme kombinovali tak, aby v každé porci čaje bylo minimálně tolik šafránu, kolik se udává jako denní léčivá dávka.

Jak správně použít šafrán

Výtečné je použít šafrán do polévek, například květáková získá dokonale žlutou barvu. Stejně tak lze přidat šafrán nebo výluh ze šafránu do rýže, do masa, masových a zeleninových směsí, ale také do sladkých jídel. Veškeré pokrmy tak získají krásnou zlatavou optimistickou barvu a nezaměnitelnou chuť.

Jak se pozná pravý šafrán : Jak poznat pravý šafrán Jestli je šafrán pravý, nejlépe poznáte snadno. Pokud jej ponoříte do sklenice vody, šafrán začne obarvovat vodu a finální barva by po několika minutách měla být žlutá až oranžová.

Výtečné je použít šafrán do polévek, například květáková získá dokonale žlutou barvu. Stejně tak lze přidat šafrán nebo výluh ze šafránu do rýže, do masa, masových a zeleninových směsí, ale také do sladkých jídel. Veškeré pokrmy tak získají krásnou zlatavou optimistickou barvu a nezaměnitelnou chuť.

Květ je nejčastěji jeden, purpurový, levandulový, bílý nebo pruhovaný. Rozšíření je od Portugalska po západní Čínu. Většina druhů však roste na Balkáně a v Turecku. V ČR je původní jen šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), který roste na Šumavě a v Novohradských horách.

Jak sbírat šafrán

Sklizeň probíhá na podzim na přelomu října a listopadu a trvá maximálně 3 týdny. Během tohoto krátkého období se sklízí květy na šafránových farmách, následně jsou z nich vystřihávány blizny. Po usušení a zabalení je šafrán připraven ke konzumaci nebo k transportu až třeba do České republiky.A proč je toto koření i za běžných okolností tak drahé Na získání jednoho kilogramu je totiž třeba ručně sklidit asi 150 tisíc květů šafránu setého a z nich opět ručně otrhat přes 400 tisíc jemných červených čnělek.V oblasti medicíny se doporučoval k léčbě žloutenky, melancholie či jako afrodiziakum. Přidával se take do sirupu proti nespavosti, využíval se pro lepší hojení ran, při potížích horních cest dýchacích. Dnes tvoří součást orientální, francouzské a španělské kuchyně. Šafrán se používá v ájurvédě i v léčitelství.

Šafrán jarní, též šafrán bělokvětý či krokus jarní (Crocus vernus) je vytrvalá bylina z rodu šafrán (Crocus), která je původní v Alpách, v Pyrenejích a na Balkáně.

Kde se vyskytuje šafrán : V ČR rostou (snad) přirozeně 2 druhy. Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) roste hlavně v Alpách a snad jako alpský migrant zasahuje přirozeně do Novohradských hor a na Šumavu. Jinde, např. v severních Čechách (viz přírodní památka Farská louka) ale i v Krkonoších nebo na východní Moravě je však místy zdomácnělý.