Antwort Jakou zeleninu sázet v zimě? Weitere Antworten – Jakou zeleninu zasadit na zimu

Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.Jak pěstovat zeleninu v zimě

• mrkev.
• petržel kořenovou i naťovou.
• pastinák.
• cibuli, včetně šalotky.
• zimní odrůdy česneku, paličáku i nepaličáku.
• ozimé odrůdy košťálovin (například květák Arktur a hlávková kapusta Arkta)
• přezimující špičaté zelí

Zelí, kapusta, pórek nebo červená řepa zase budou ideální zásobárnou vitaminů. TIP: Většina zimní zeleniny potřebuje ke skladování sucho, nižší teplotu a málo světla. Ideální tak bude ne příliš vlhký sklep. Kořenovou zeleninu můžete v takových podmínkách uskladnit v děrované bedničce (ideálně na polici).

Co se dá pěstovat ve skleníku v zimě : Existuje totiž zelenina, které zimní teploty neublíží, ba naopak! V zimě se dá ve skleníku pěstovat například kapusta kadeřávek, růžičková nebo hlávková kapusta, těm nevadí dokonce ani mráz. Těšit se můžete dokonce i z cibule a vyzkoušet můžete třeba i různé druhy salátu či špenát.

Která zelenina roste v polostínu

Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější. Kdyby ale měla slunečních paprsků málo, nebude tolik sladká.

Kdy se sází papriky : Optimální termín pro výsev papriky je konec ledna a prvá polovina února. Jako výsevní substrát je výborný perlit. Tento substrát je prostý zárodků plísní a fytopatogenních hub, rostliny vytváří bohaté kořeny a výsev v podstatě nelze přelít. Přemokření je nejčastější příčinou neúspěchu při předpěstování papriky.

Mezi typické zástupce rostlin v zimních zahradách patří banánovníky, crotony, dračinky, fikusy, anturie, kolumnea, parožnatka, kapradiny, strelicie.

Ze zeleniny můžete na podzim sázet i petržel, ředkvičky, salát, cibuli, pastinák a mrkev. Nezapomeňte je chránit překrytím netkanou textilií, až se budou blížit první mrazy. Z bylin si můžete dovolit na podzim zasadit levanduli, šalvěj nebo mateřídoušku, které jsou velmi odolné.

Co snídat v zimě

Nejlepší volbou pro zimní zahřátí a posílení imunity jsou polévky. Může jít o klasický masový vývar se zeleninou, krémové polévky (bez smetany, pouze rozmixované), husté zeleninové polévky zahuštěné ovesnými vločkami, rýží, kroupami či pohankou. Je vhodné často konzumovat luštěninové a miso polévky.Stručný seznam zahřívajících (yang) potravin:

• teplé polévky.
• koření – čím ostřejší, tím vyšší zahřívací efekt (zázvor, chilli, kari, pepř, skořice, badyán, bazalka, hřebíček, fenykl, kmín)
• ryby – losos, úhoř
• maso – kuřecí, skopové, jehněčí, kachna, husa.
• vnitřnosti.
• sýry – plísňové, kozí a ovčí

Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku.

Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.

Jakou zeleninu zasadit do polostínu : Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.

Co zasadit na stinné místo : Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce. Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.

Proč se sází papriky po dvou

Větší odrůdy potřebují více místa, proto je raději sázíme po jedné sazenici. Výsadba po dvou sazenicích má některé výhody. Rostliny se vzájemně podpírají, což jim prospívá. Také šetříme prostor – na jednu plochu se nám díky tomu vydá více rostlin, přesto ale dbáme o vzdušnost porostu.

Semena paprik začnou klíčit během 5 až 8 dnů. Pokud jsme použili při výsevu savý papír pro udržení vlhkosti, je nutné ho, jakmile se objeví děložní lístky mladých rostlinek, odstranit. Kromě vlhkosti a vysoké teploty potřebují klíčící papriky i dostatek světla.Ze zeleniny můžete na podzim sázet i petržel, ředkvičky, salát, cibuli, pastinák a mrkev. Nezapomeňte je chránit překrytím netkanou textilií, až se budou blížit první mrazy. Z bylin si můžete dovolit na podzim zasadit levanduli, šalvěj nebo mateřídoušku, které jsou velmi odolné.

Co se dá pěstovat na podzim ve skleníku : A jaké sazeničky dát do podzimního skleníku Uspějete třeba s květákem, kedlubny, pórkem, hlávkovou kapustou či hlávkovým salátem. I když se jmenuje jarní cibulka, zasadit si ji můžete i na podzim a získáme minimálně chutnou nať. A na podzim je také čas, kdy si vysadit nové odnože jahod.