Do polostínu zasejte špenát, salát, hrášek, kedlubnu, brokolici nebo červenou řepu. Dařit se tu bude také trvalkám.Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce. Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.Jak pěstovat zeleninu v zimě
mrkev.
petržel kořenovou i naťovou.
pastinák.
cibuli, včetně šalotky.
zimní odrůdy česneku, paličáku i nepaličáku.
ozimé odrůdy košťálovin (například květák Arktur a hlávková kapusta Arkta)
přezimující špičaté zelí
Co zasadit mezi brambory : Co zasadit vedle brambor: Řepa Mrkev Kopr Koriandr Horčice (jako zelené hnojivo) Celer
Řepa.
Mrkev.
Kopr.
Koriandr.
Horčice (jako zelené hnojivo)
Celer.
Co lze pěstovat v polostínu
Jakým rostlinám vyhovuje stín
Kerblík třebule. Kerblík se často využívá v kuchyni.
Libeček lékařský Libeček má své uplatnění v kuchyni i v lidovém léčitelství.
Kozlík lékařský Jeho květy nejdříve příjemně voní, později však páchnou.
Kostival lékařský
Máta peprná
Šalvěj lékařská
Bergenie.
Srdcovka.
Co je stín a polostín : Stín je prostor za tělesem, do něhož neproniká světlo ze zdroje. Prostor, do kterého proniká světlo pouze z části zdroje, se nazývá polostín.
Jakým rostlinám vyhovuje stín
Kerblík třebule. Kerblík se často využívá v kuchyni.
Libeček lékařský Libeček má své uplatnění v kuchyni i v lidovém léčitelství.
Kozlík lékařský Jeho květy nejdříve příjemně voní, později však páchnou.
Kostival lékařský
Máta peprná
Šalvěj lékařská
Bergenie.
Srdcovka.
Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.
Jak pěstovat rajčata v zimě
Pěstování rajčat v zimě
Semínka sadíme do hloubky necelého jednoho centimetru, hlínu je potřeba udržovat lehce vlhkou (zavlažujte rozprašovačem). Když má rostlina cca 10 centimetrů, potřebuje už vlastní květináč. Abyste úrodu měli k dispozici čerstvou během celé zimy, saďte semínka na etapy: co dva týdny část.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Papriky. Papriky se skvěle doplňují s petrželkou a tymiánem. Petrželka k sobě od paprik přitahuje škůdce a také pomůže vyšperkovat jejich chuť. Tymián naopak škůdce odhání, ale chuť paprik zvýrazňuje taktéž.
Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Co zasadit do polostínu :
Další rostliny vhodné do stínu: Kontryhel měkký (Alchemilla mollis)
Bergenie neboli badan (Bergenia spec.)
Bohyška (Hosta spec.)
Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris)
Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)
Čechrava (Astilbe spec.)
Zvonek (Campanula spec.)
Sasanky (Anemone)
Co lze pěstovat v zimě ve skleníku : V zimě se dá ve skleníku pěstovat například kapusta kadeřávek, růžičková nebo hlávková kapusta, těm nevadí dokonce ani mráz. Těšit se můžete dokonce i z cibule a vyzkoušet můžete třeba i různé druhy salátu či špenát.
Co zasadit mezi rajčata
Zkušení pěstitelé vám ale řeknou, že rajčata budou dobře prosperovat třeba s česnekem, cibulí, petrželí, mrkví, ale i s květinami, jako je třeba měsíček nebo tymián. Z dalších druhů zeleniny můžete k rajčatům přisadit saláty, mrkev, anebo okurky.
Rajčata patří k teplomilným rostlinám a velmi dobře se jim bude dařit na teplých prosluněných místech. Optimální teplota pro pěstování rajčat je mezi 20 a 28 stupni Celsia. Rostlinám se dobře daří v půdě dostatečně zásobené živinami a organickými látkami.Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou.
Kdy sázet zeleninu do skleníku : Výsev zeleniny do truhlíků, kelímků a květináčů provádíme velmi brzy zjara. Některé plodiny můžeme vysévat již v únoru. Truhlíky a kelímky pro výsev musí být čisté, vydesinfikované, aby do skleníku nepronikla plíseň a škůdci. Při výsevu semen postupujeme dle návodu – na sáčcích jednotlivých rostlin.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jakou zeleninu pěstovat v polostínu? Weitere Antworten – Jakou zeleninu zasadit do polostínu
Do polostínu zasejte špenát, salát, hrášek, kedlubnu, brokolici nebo červenou řepu. Dařit se tu bude také trvalkám.Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce. Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.Jak pěstovat zeleninu v zimě
Co zasadit mezi brambory : Co zasadit vedle brambor: Řepa Mrkev Kopr Koriandr Horčice (jako zelené hnojivo) Celer
Co lze pěstovat v polostínu
Jakým rostlinám vyhovuje stín
Co je stín a polostín : Stín je prostor za tělesem, do něhož neproniká světlo ze zdroje. Prostor, do kterého proniká světlo pouze z části zdroje, se nazývá polostín.
Jakým rostlinám vyhovuje stín
Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.
Jak pěstovat rajčata v zimě
Pěstování rajčat v zimě
Semínka sadíme do hloubky necelého jednoho centimetru, hlínu je potřeba udržovat lehce vlhkou (zavlažujte rozprašovačem). Když má rostlina cca 10 centimetrů, potřebuje už vlastní květináč. Abyste úrodu měli k dispozici čerstvou během celé zimy, saďte semínka na etapy: co dva týdny část.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Papriky. Papriky se skvěle doplňují s petrželkou a tymiánem. Petrželka k sobě od paprik přitahuje škůdce a také pomůže vyšperkovat jejich chuť. Tymián naopak škůdce odhání, ale chuť paprik zvýrazňuje taktéž.
Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Co zasadit do polostínu :
Co lze pěstovat v zimě ve skleníku : V zimě se dá ve skleníku pěstovat například kapusta kadeřávek, růžičková nebo hlávková kapusta, těm nevadí dokonce ani mráz. Těšit se můžete dokonce i z cibule a vyzkoušet můžete třeba i různé druhy salátu či špenát.
Co zasadit mezi rajčata
Zkušení pěstitelé vám ale řeknou, že rajčata budou dobře prosperovat třeba s česnekem, cibulí, petrželí, mrkví, ale i s květinami, jako je třeba měsíček nebo tymián. Z dalších druhů zeleniny můžete k rajčatům přisadit saláty, mrkev, anebo okurky.
Rajčata patří k teplomilným rostlinám a velmi dobře se jim bude dařit na teplých prosluněných místech. Optimální teplota pro pěstování rajčat je mezi 20 a 28 stupni Celsia. Rostlinám se dobře daří v půdě dostatečně zásobené živinami a organickými látkami.Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou.
Kdy sázet zeleninu do skleníku : Výsev zeleniny do truhlíků, kelímků a květináčů provádíme velmi brzy zjara. Některé plodiny můžeme vysévat již v únoru. Truhlíky a kelímky pro výsev musí být čisté, vydesinfikované, aby do skleníku nepronikla plíseň a škůdci. Při výsevu semen postupujeme dle návodu – na sáčcích jednotlivých rostlin.