Protože je vyvýšený záhon vyplněn různými vrstvami materiálu, poskytuje v prvních letech záhon na zahradě dostatek živin pro optimální zásobování plodin první trati, jako jsou rajčata, okurky, zelí, pór a celer. Další zeleninou, která se na vyvýšeném záhonu cítí dobře, jsou cukety, mrkev, fazole a cukrový hrášek.Použijte k tomuto účelu nejlépe speciální substrát pro vyvýšené záhony, substrát s humusem nebo hotovou kompostovanou zeminu. Příliš levný substrát může hrudkovatět a poškodit kořeny rostlin. Horní vrstva může být vysoká přibližně 30 cm.Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Co zasadit do záhonu : Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Jakou zeleninu pestovat ve Vyvysenem záhonu
V prvním roce, tedy v roce, kdy jste vyvýšený záhon založili, je vhodné pěstovat v něm rostliny, kterým nevadí vyšší obsah dusíku. Je ideální tedy například pro rajčata, papriky, cukety či dýně. Ve druhém roce, kdy už je záhon vyzrálý, můžete začít s pěstováním kořenové zeleniny, květáku, brokolice či kapusty.
Co se vysazuje v březnu : V březnu sem můžeme zasévat většinu zeleniny: celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny, okurky, saláty, mrkev, hrách, kopr, špenát i bylinky. Ke konci měsíce se do skleníku chystá k výsadku i česnek a cibule.
Většina vyvýšených záhonů je vysoká asi 80 cm, vrstva větví by měla být hluboká asi 20 cm, kompost a zemina z květináčů asi 15 cm.
Jak a čím naplnit vyvýšený záhon O vyvýšených záhonech mluvíme tehdy, přesahuje-li jejich výška cca 45 cm. V takovém systému se plní vrstvou kompostu a vrchního substrátu. U záhonů kolem 60 cm a výše se již používá 3vrstvý systém – tedy drenážní vrstva, dále kompost a navrch vrstva substrátu.
Co vysadit kolem skleníku
Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky.Výsev zeleniny do truhlíků, kelímků a květináčů provádíme velmi brzy zjara. Některé plodiny můžeme vysévat již v únoru. Truhlíky a kelímky pro výsev musí být čisté, vydesinfikované, aby do skleníku nepronikla plíseň a škůdci. Při výsevu semen postupujeme dle návodu – na sáčcích jednotlivých rostlin.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější. Kdyby ale měla slunečních paprsků málo, nebude tolik sladká.
Jaká zelenina se dá pěstovat v truhlíku : Jakou zeleninu a ovoce můžete pěstovat Nejlépe se bude v truhlíku dařit všem bylinkám, dále pak taková klasika jako jsou cherry rajčátka, chilli papričky, mrkev, cibule, fazolové lusky hrášek, ředkvičky nebo tzv. mini salátové okurky či klasické sladké papriky.
Kdy se sází papriky : Optimální termín pro výsev papriky je konec ledna a prvá polovina února. Jako výsevní substrát je výborný perlit. Tento substrát je prostý zárodků plísní a fytopatogenních hub, rostliny vytváří bohaté kořeny a výsev v podstatě nelze přelít. Přemokření je nejčastější příčinou neúspěchu při předpěstování papriky.
Co vysévat v létě
V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte. Je také čas pro výsev zimní zeleniny: růžičkové kapusty, kadeřávku, póru.
Vždy používejte pouze větve z listnatých ovocných či jiných nejedovatých stromů, vyjma ořešáku. Nedávejte do nich jehličnany, které jsou kyselé, ani akát, jenž je jedovatý. Následně můžete tuto drenážní vrstvu prosypat posekanou trávou nebo listím.Ideálně kompost nebo ornici s přídavkem odleželého hnoje. Samozřejmě bychom měli ale mít na zřeteli, co chceme pěstovat. Zmíněný hnůj se hodí jen pro zeleninu první trati jako jsou kedlubny, květák, brokolice, kapusta, tykve, okurky, rajčata, rané brambory nebo třeba paprika.
Jakou zeleninu dát do skleníku : Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku.
Antwort Jakou zeleninu do Vyvyseneho Zahonu? Weitere Antworten – Co vysadit do Vyvysenych záhonu
Protože je vyvýšený záhon vyplněn různými vrstvami materiálu, poskytuje v prvních letech záhon na zahradě dostatek živin pro optimální zásobování plodin první trati, jako jsou rajčata, okurky, zelí, pór a celer. Další zeleninou, která se na vyvýšeném záhonu cítí dobře, jsou cukety, mrkev, fazole a cukrový hrášek.Použijte k tomuto účelu nejlépe speciální substrát pro vyvýšené záhony, substrát s humusem nebo hotovou kompostovanou zeminu. Příliš levný substrát může hrudkovatět a poškodit kořeny rostlin. Horní vrstva může být vysoká přibližně 30 cm.Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Co zasadit do záhonu : Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Jakou zeleninu pestovat ve Vyvysenem záhonu
V prvním roce, tedy v roce, kdy jste vyvýšený záhon založili, je vhodné pěstovat v něm rostliny, kterým nevadí vyšší obsah dusíku. Je ideální tedy například pro rajčata, papriky, cukety či dýně. Ve druhém roce, kdy už je záhon vyzrálý, můžete začít s pěstováním kořenové zeleniny, květáku, brokolice či kapusty.
Co se vysazuje v březnu : V březnu sem můžeme zasévat většinu zeleniny: celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny, okurky, saláty, mrkev, hrách, kopr, špenát i bylinky. Ke konci měsíce se do skleníku chystá k výsadku i česnek a cibule.
Většina vyvýšených záhonů je vysoká asi 80 cm, vrstva větví by měla být hluboká asi 20 cm, kompost a zemina z květináčů asi 15 cm.
Jak a čím naplnit vyvýšený záhon O vyvýšených záhonech mluvíme tehdy, přesahuje-li jejich výška cca 45 cm. V takovém systému se plní vrstvou kompostu a vrchního substrátu. U záhonů kolem 60 cm a výše se již používá 3vrstvý systém – tedy drenážní vrstva, dále kompost a navrch vrstva substrátu.
Co vysadit kolem skleníku
Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky.Výsev zeleniny do truhlíků, kelímků a květináčů provádíme velmi brzy zjara. Některé plodiny můžeme vysévat již v únoru. Truhlíky a kelímky pro výsev musí být čisté, vydesinfikované, aby do skleníku nepronikla plíseň a škůdci. Při výsevu semen postupujeme dle návodu – na sáčcích jednotlivých rostlin.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější. Kdyby ale měla slunečních paprsků málo, nebude tolik sladká.
Jaká zelenina se dá pěstovat v truhlíku : Jakou zeleninu a ovoce můžete pěstovat Nejlépe se bude v truhlíku dařit všem bylinkám, dále pak taková klasika jako jsou cherry rajčátka, chilli papričky, mrkev, cibule, fazolové lusky hrášek, ředkvičky nebo tzv. mini salátové okurky či klasické sladké papriky.
Kdy se sází papriky : Optimální termín pro výsev papriky je konec ledna a prvá polovina února. Jako výsevní substrát je výborný perlit. Tento substrát je prostý zárodků plísní a fytopatogenních hub, rostliny vytváří bohaté kořeny a výsev v podstatě nelze přelít. Přemokření je nejčastější příčinou neúspěchu při předpěstování papriky.
Co vysévat v létě
V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte. Je také čas pro výsev zimní zeleniny: růžičkové kapusty, kadeřávku, póru.
Vždy používejte pouze větve z listnatých ovocných či jiných nejedovatých stromů, vyjma ořešáku. Nedávejte do nich jehličnany, které jsou kyselé, ani akát, jenž je jedovatý. Následně můžete tuto drenážní vrstvu prosypat posekanou trávou nebo listím.Ideálně kompost nebo ornici s přídavkem odleželého hnoje. Samozřejmě bychom měli ale mít na zřeteli, co chceme pěstovat. Zmíněný hnůj se hodí jen pro zeleninu první trati jako jsou kedlubny, květák, brokolice, kapusta, tykve, okurky, rajčata, rané brambory nebo třeba paprika.
Jakou zeleninu dát do skleníku : Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku.