PAMATUJ – VĚTOU ROZKAZOVACÍ někomu něco ROZKAZUJEME. Píšeme za ní zpravidla TEČKU, důrazný rozkaz vyjádříme VYKŘIČNÍKEM. Chytni se na pentličku. Neber mi můj pytel!Oznamovací, tázací, přací, rozkazovací
Věta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.
Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.
Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Podle postoje mluvčího rozlišujeme věty oznamovací, tázací a rozkazovací.
Jak poznam vetu prací : Věta přací
Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou. Často obsahuje výrazy ať, kdyby tak, kéž by… Kéž bych nemusela tak brzy vstávat.
Čím končí věta rozkazovací
ROZKAZOVACÍ VĚTA
Na konci píšeme buď vykřičník (důrazný rozkaz) nebo tečku. Příklad: Nelítej po chodbě. Okamžitě přestaň křičet!
Co píšeme za větou rozkazovací : VĚTOU ROZKAZOVACÍ někomu něco ROZKAZUJEME. Na začátku věty píšeme VELKÉ PÍSMENO. Za rozkazovací větou píšeme za ní zpravidla TEČKU, důrazný rozkaz vyjádříme VYKŘIČNÍKEM.
Obsah
2.1 Oznamovací věta.
2.2 Tázací věta.
2.3 Rozkazovací věta.
2.4 Přací věta.
b) Doplňovací – doplňujeme skutečnost, nelze odpovědět ano/ne – obsahuje tázací slovo(kdy, který, jak…) – např. Kdo to udělal c) Vylučovací – ptají se na více možností, odpovídáme na ně částí otázky – např.
Jak se ptame na hlavni vetu
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!Tečka (.) označuje ukončení věty jednoduché, složené nebo souvětí, pokud mají funkci oznamovací, někdy také rozkazovací a přací. Na konci věty se píše tečka, i když věta končí e‑mailovou nebo jinou elektronickou adresou (např. odkazem na webové stránky).PŘACÍ VĚTY
∎ Větou přací vyjadřujeme svá přání a touhy. Na konci píšeme většinou tečku.
Věta, v níž aspoň jeden ze základních členů je rozvitý, je věta rozvitá. Větné členy, které rozvíjejí jiné větné členy, nazývají se členy rozvíjející.
Co musí obsahovat věta : Věta je slovní vyjádření myšlenky, má stránku významovou, mluvnickou, zvukovou a grafickou. Tradiční pohled chápe jako českou větu celek, který je založen na určitém slovesném tvaru, tedy přísudku.
Co je věta tázací : TÁZACÍ VĚTA
∎ Větou tázací se ptáme, vytváříme otázku, chceme se něco dozvědět. Na konci věty tázací píšeme otazník.
Jak poznat větu hlavni a vedlejsi
První věta druhého souvětí je rozdělená na dvě části, mezi které je vložena druhá věta. Z domu, který stál nejblíž, právě vyšel člověk. Věta hlavní (H) je samostatná, nemůžeme se na ni žádnou jinou větou zeptat. Věta vedlejší (V) je nesamostatná, závislá na jiné větě (můžeme se na ni touto větou zeptat).
Vedlejší věta příslovečná
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.Vedlejší věta příslovečná
místní
kde
Vrátila se tam, kde jí bylo nejlépe.
způsobová
jak
Vypadal, jako by neuměl do pěti počítat.
měrová
do jaké míry
Křičela, jak mohla.
příčinná
proč
Rychle utíkali, protože za nimi hořelo.
účelová
za jakým účelem
Rychle utíkali, aby si zachránili život.
Jak poznat Rozvitý podmět : Podmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr jede na kole. Podmět s dalšími větnými členy je rozvitý podmět, neboli podmětová část věty: Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin.
Antwort Jakou intonací mají věty rozkazovací? Weitere Antworten – Co je věta rozkazovací
PAMATUJ – VĚTOU ROZKAZOVACÍ někomu něco ROZKAZUJEME. Píšeme za ní zpravidla TEČKU, důrazný rozkaz vyjádříme VYKŘIČNÍKEM. Chytni se na pentličku. Neber mi můj pytel!Oznamovací, tázací, přací, rozkazovací
Podle postoje mluvčího rozlišujeme věty oznamovací, tázací a rozkazovací.
Jak poznam vetu prací : Věta přací
Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou. Často obsahuje výrazy ať, kdyby tak, kéž by… Kéž bych nemusela tak brzy vstávat.
Čím končí věta rozkazovací
ROZKAZOVACÍ VĚTA
Na konci píšeme buď vykřičník (důrazný rozkaz) nebo tečku. Příklad: Nelítej po chodbě. Okamžitě přestaň křičet!
Co píšeme za větou rozkazovací : VĚTOU ROZKAZOVACÍ někomu něco ROZKAZUJEME. Na začátku věty píšeme VELKÉ PÍSMENO. Za rozkazovací větou píšeme za ní zpravidla TEČKU, důrazný rozkaz vyjádříme VYKŘIČNÍKEM.
Obsah
b) Doplňovací – doplňujeme skutečnost, nelze odpovědět ano/ne – obsahuje tázací slovo(kdy, který, jak…) – např. Kdo to udělal c) Vylučovací – ptají se na více možností, odpovídáme na ně částí otázky – např.
Jak se ptame na hlavni vetu
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!Tečka (.) označuje ukončení věty jednoduché, složené nebo souvětí, pokud mají funkci oznamovací, někdy také rozkazovací a přací. Na konci věty se píše tečka, i když věta končí e‑mailovou nebo jinou elektronickou adresou (např. odkazem na webové stránky).PŘACÍ VĚTY
∎ Větou přací vyjadřujeme svá přání a touhy. Na konci píšeme většinou tečku.
Věta, v níž aspoň jeden ze základních členů je rozvitý, je věta rozvitá. Větné členy, které rozvíjejí jiné větné členy, nazývají se členy rozvíjející.
Co musí obsahovat věta : Věta je slovní vyjádření myšlenky, má stránku významovou, mluvnickou, zvukovou a grafickou. Tradiční pohled chápe jako českou větu celek, který je založen na určitém slovesném tvaru, tedy přísudku.
Co je věta tázací : TÁZACÍ VĚTA
∎ Větou tázací se ptáme, vytváříme otázku, chceme se něco dozvědět. Na konci věty tázací píšeme otazník.
Jak poznat větu hlavni a vedlejsi
První věta druhého souvětí je rozdělená na dvě části, mezi které je vložena druhá věta. Z domu, který stál nejblíž, právě vyšel člověk. Věta hlavní (H) je samostatná, nemůžeme se na ni žádnou jinou větou zeptat. Věta vedlejší (V) je nesamostatná, závislá na jiné větě (můžeme se na ni touto větou zeptat).
Vedlejší věta příslovečná
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.Vedlejší věta příslovečná
Jak poznat Rozvitý podmět : Podmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr jede na kole. Podmět s dalšími větnými členy je rozvitý podmět, neboli podmětová část věty: Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin.